9.11.2017
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Soumrak státu (II.)

Sdílejte článek:

DFP

Existuje srovnání Einsteinovy teorie relativity a stavu mysli člověka?

Sorry, teď po vás budu chtít trochu přemýšlení. Abychom pochopili výjimečnost multimetod, pojďme se podívat na chvíli do světa fyziky a srovnejme svět fyziky se světem duševním. Znáte Einsteinův vzoreček pro dilataci času? Zde je:

Zjednodušeně význam veličin: c = rychlost světla; v = rychlost pohybující se rakety s kosmonautem; čas uběhlý u kosmonauta v raketě; t´ čas uběhlý mezitím na Zemi.

[ad#textova1]

Co z něj vyplývá? Kosmonaut vyletí v raketě ze země, zrychlí na velikou rychlost, někde ve vesmíru se otočí, vrátí se zpět, přistane a zjistí, že lidé na Zemi zestárli více než on. To je poznatek fyzikální obecné teorie relativity. Autorem je Albert Einstein.

Čas je tedy relativní – neběží všude a za všech okolností všem stejně. Výše uvedený vzoreček znamenal převrat ve fyzice, patří k nejúžasnějším objevům celé historie fyziky všech dob. Nevýhodou je, že pro běžného člověka zase až tak velký praktický význam nemá.

A co tedy pro běžného člověka význam má?

Existuje podobně převratný vzoreček v oblasti, která významně ovlivňuje každodenní život všech běžných lidí? V oblasti každodenní komunikační úspěšnosti, zvládání stresu, způsobů řešení psychických problémů a dosahování úspěchu v jakékoliv duševní činnosti?

Ano, takový vzoreček existuje:

SM = k . (MS – Z)

kde SM je stav mysli člověka, někde na škále od maximální pohody po nejhorší stres; k je koeficient citlivosti člověka, MS je momentální objektivní stav okolností jeho aktuální existence a Z je základna. Tj. pocitová hodnota toho, co je pro konkrétního člověka normální. Může se to týkat čehokoliv. Pokud jste za den v kanceláři zvyklí dát si celkově dvě kávy, pak je tento stav pro vás „normálem“. Žádná nebo jedna káva je málo a cítíte se nesví, tři naopak příliš moc.

Učení soustředěné kolem tohoto psychického vzorce se jmenuje Gruberova psychická teorie relativity. Znamená obdobný převrat jako ta Einsteinova ve fyzice, ovšem nachází se v oblasti technik duševní práce neboli soft skills. Tedy v oblasti každodenního užitku nás všech.

Chápete genialitu tohoto zákona? V podstatě nám říká, že jsme si sami schopni navodit jakýkoliv pozitivní stav mysli jen tím, že ho srovnáme se „základnou“, která je podstatně horší než ta, ve které se právě nacházíme!

Existuje srovnání Newtonova gravitačního zákona a zákona úspěchu?

Newtonův gravitační zákon popisuje gravitační sílu, s níž na sebe působí dvě tělesa: „Dvě tělesa na sebe působí silou, která je přímo úměrná součinu hmotností a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti“.

kde písmena znamenají:

F – síla vzájemné přitažlivosti; k – gravitační konstanta; m1, m2 – hmotnosti obou těles; r – vzdálenost jejich těžišť.

Newtonův geniální gravitační zákon platí pro jakákoliv dvě hmotná tělesa kdekoliv ve vesmíru. Není výjimky. Jednou se jej naučíte, nekonečně krát jej můžete aplikovat. Jde o geniální převratný vzoreček jednoho z největších géniů lidstva vůbec.

Vraťme se z fyziky opět do každodenního života. A položme si obdobné otázky jako výše:

Co kdyby existoval podobně převratný vzoreček v oblasti, která významně ovlivňuje každodenní život všech běžných lidí? V oblasti každodenní komunikační úspěšnosti, zvládání stresu, způsobů řešení psychických problémů a dosahování úspěchu v jakékoliv duševní činnosti?

Samozřejmě že už léta existuje. Zde je:

K = (|Z+| + |Z-|) . (N + V) . PP . ZAB

Míra naší koncentrace K (a tím i míra úspěšnosti konání) je dána součinem čtyř činitelů. Prvý činitel, tedy první závorka, je součet absolutních hodnot kladného a záporného zájmu o danou věc, například cizí jazyk, neboli kladných a záporných emocí s tím spojených; druhý činitel, tedy druhá závorka, je součtem míry návyku dělat něco a množství vynaložené vůle na tuto činnost. Třetí činitel PP znamená přízeň podmínek, tedy stav neovlivnitelných okolností situace. Čtvrtý činitel ZAB znamená zabezpečení, tedy stav ovlivnitelných okolností situace.

Vzoreček obsahuje veličiny vnitřní i vnější, ovlivnitelné i neovlivnitelné. Jiné než tyto čtyři oblasti (vnitřek, vnějšek, subjektivnost, objektivnost) z hlediska vědecké systémové teorie neexistují. Nic tam tedy nechybí. Významově jde o gravitaci neboli vzájemnou přitažlivost člověka a jeho životních cílů, přání, snů, plánů, jeho touhy optimálně plnit úkoly. Je o tom, nakolik člověk své cíle v životě „potká“, tedy uskuteční. Jmenuje se to Gruberův psychovzorec profesionální koncentrace.

Mohl by se jmenovat též psychovzorec úspěchu. Je v něm obsaženo vše podstatné ze všech knih o úspěchu v osobním rozvoji – a to z knih minulých, současných i budoucích. Co je v takovýchto knihách dobré, není nové – je jen intuitivní změtí nahodilých jednotlivých aplikací tohoto psychovzorce, vypozorovaných často metodou pokus-omyl. Je z psychovzorců® odvoditelné, kontrolovatelné, doplnitelné, rozšířitelné.

A co takhle využít Einsteinův vzorec energie v oblasti duševní práce…

Pojďme ještě jednou do fyziky, opět k Albertu Einsteinovi. Jeho nejslavnějším fyzikálním vzorcem je ten o vztahu hmotnosti a energie:


Tento Einsteinův vzorec opět přeměnil svět; bez něj by nebyla jaderná energetika, nerozuměli bychom principu jaderných zbraní…

A opět, potřetí naposled, se zeptejme:

Existuje podobně převratný vzoreček v oblasti, která významně ovlivňuje každodenní život všech běžných lidí?

Samozřejmě, tady je:

Jde o Gruberův vztah hodnoty a energie.

Význam veličin:

H – hodnota, jakou člověk v životě získá. Samozřejmě nejen peníze, ale třeba i přátelství, pohoda, dobré mezilidské vztahy, obliba, nezávislost, svoboda, dobré sebecítění, zdraví a fyzická forma apod.

S – směr, kterým člověk napře svou energii. Obor, resort, odvětví, branže. Plus užší specializace v těchto oblastech. Jde o to „vsadit na správného koně“.

E – energie neboli úsilí, čas, soustředění, sebeovládání, emoce, koncentrace, které do získávání hodnoty člověk vloží.

v – rychlost, s jakou se pustíme do vynakládání energie. Ve vzorečku je oprávněně její druhá mocnina. Čím rychleji se pustíme do první etapy, tím výše se dostaneme – a z větších výšin to obvykle zase jde kupředu rychleji. Kdo rychle vydělá první milion a investuje s výnosem 10% ročně, ten na tom výnosu získává hodnotu vyšší a rychleji než člověk, který vydělá milion za desetkrát delší dobu, tedy desetkrát pomaleji.

d – diference mezi mírou civilizovanosti cítění a jednání daného člověka a mírou civilizovanosti společnosti (státu, prostředí, okolí) v němž člověk žije a usiluje o hodnotu. Veličina d nabývá hodnot od nuly (= shoda míry civilizovaností) do jedné (naprostá rozdílnost civilizovaností člověka a státu). Veličina „1 – d“ tudíž také nabývá hodnotu od jedné do nuly – vůči veličině „d“ hodnotu doplňkovou. Tedy – ve férovém Švýcarsku má nejlepší předpoklady k dosažení optimální hodnoty H člověk, který podobný férovému „Mirkovi Dušínovi“ (jeho férové d = 0, výraz 1 – d = 1). V diktatuře subsaharské Afriky má nejlepší předpoklady k úspěchu ten, kdo je blíže naprostému zločinci (vůči zločinným poměrům v jeho státě je jeho zločinecké d = 0, u něj taktéž výraz 1 – d = 1).

A jak je to v České republice? O současném stavu férovosti či zločinnosti státu i o výhledu do budoucna s jistě každý myslící člověk dokáže udělat svou představu sám.

Podle tohoto psychovzorce a této závorky si každý snadno dovodí, proč u nás není prezidentem třeba Vladimír Hučín nebo idealistický hrdina typu Jana Palacha, proč jím nikdy nemohl být třeba Karel Kryl; oni jsou lepší, férovější než obklopující společnost, mají tedy vůči ní velkou hodnotu diference d. Tím pádem u nich výraz „1 – d“ na hodnotě klesá. Klesá tím celý výraz na pravé straně vzorce, klesá tedy i levá strana vzorce, tj. hodnota, kterou daný člověk v životě dosáhne. Ale v dnešní ČR ani Viktor Kožený či Radovan Krejčíř nejsou na vrcholu úspěchu a společenského žebříčku. Jsou horší než stát. Mají tedy z opačného důvodu než „Mirkové Dušínové“ taktéž vysoké diferenční d a nízké „1- d“. Humanitně řečeno: Pro maximální úspěch nesmí být kandidát úspěchu ani menší svině ani větší svině, než je momentálně či v blízkém výhledu tento stát. Nadějný kandidát úspěchu musí být na škále mezi andělem a ďáblem na té pozici, na které je mezi andělskou dokonalou civilizací a ďábelskou absolutní zločinnou totalitou stát, v němž uchazeč o dosažení Hodnoty žije a pracuje. Zhoršují-li se společensko-politické poměry ve státě, prosazují se větší svině. Zlepšují-li se, prosazují se férovější lidé. Tímto jsou definitivně vyřešeny všechny možné spory a diskuse typu zda, jak a kdy více a kdy méně platí úsloví druhu „s poctivostí nejdál dojdeš“ anebo druhu „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“. Prostě – podle okolností.

[ad#pp-clanek-ctverec]

(Pokračování)

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky