29.10.2013
Kategorie: Společnost

Soudruzi ze sociálně demokratické strany zcela standardně

Sdílejte článek:

OD: JAN JÍLEK 29|10|2013

Pokud si vezmeme na paškál dějiny socialistických a komunistických stran, nemůže nás překvapit, co se v současnosti děje v ČSSD. Obecně je známo, že vůdci komunistických a socialistických stran, vedou spolu nesmiřitelné boje. Boje, které končí rozpadem strany, vylučováním členů a mrtvými. Ať už se to týká Sociálně demokratické strany Ruska, kde spolu začátkem minulého století soupeřily frakce bolševiků a menševiků.

 

[ad#hornisiroka]

 

Po vítězství bolševiků v roce 1917 bolševici zatočili, popravili, nebo vyhnali ze země všechny ideové odpůrce, na které dosáhli. Včetně bratrů v idejích i ve zbrani, menševiků. U nás v Československé straně sociálně demokratické, probíhal stejně nesmiřitelný boj mezi dvěma socialistickými frakcemi, v roce 1921, kdy se z ní odštěpila komunistická strana Československa. Aby se posléze sloučili se sociálními demokraty, zhruba za 27 let, vlastně po Vítězném únoru, jak soudruzi rádi ten puč nazývali, násilně spojili, tedy vlastně komunisté socialisty spolkli, jejích předáky zavřeli, až zčernali. V Německu socialistická NSDAP, kde socialista Hitler porazil v boji o moc a dal popravit v roce 1934 krátce po svém nástupu socialistu Röhma.

 

No a teď se dělí ČSSD, kde probíhá boj o moc okamžitě po volbách. Zákulisní intriky, podrazy vše přesně v duchu pravého levicového standardu. Nu což, 35% občanů si zvolilo tuhle partu, jak socialisty, tak komunisty a teď se nestačí divit, stejně jako se nestačí divit, když si zvolili začátkem letošního roku levicového presidenta. Užijme si tedy těch „skvělých” tahanic, podrazů, podvodů, boje o koryta v přímém přenosu. Člověka přitom napadá stará socialistická píseň. …vpřed směle soudruzi spějme.

 

ateo.cz

ateo.cz

 

Kam jsme za čtyřicet let se soudruhy dospěli víme, kam dospělo Rusko také víme, stejně tak Německo, když ho dostali do rukou ti „praví, nekompromisní národní socialisté. Teď to máme v podobné formě a v barvě oranžové. Jo jo. :-) Maně mě napadá ještě jedna levicová píseň, co mi ji soudruzi, coby dítěti školou povinné, cpali do palice. Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela…

 

[ad#velkadolni]

 

ZDROJ: Jan Jílek

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...