22.2.2022
Kategorie: Ze světa

Rusko obsadilo separatistické republiky na Donbasu

Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

bartonPoté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o uznání samostatnosti odtržených doněckých lidových republik od Ukrajiny, překročila ruská armáda hranice těchto republik a obsadila je.

Jednotky ruské armády vstoupily na území separatistických republik na východě Ukrajiny a míří k takzvané linii dotyku. Ta povstalce dělí od ukrajinských vládních sil. Informovala o tom stanice Rádio svobodná Evropa (RFE/RL) s odkazem na očité svědky. Přesun vojsk na Donbas je hlášen poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost republik a následně armádě nařídil, aby zahájila „mírovou misi“. Místní ruské obyvatelstvo podle fotografií v médiích oslavuje připojení k Rusku. Putin v pondělí zároveň pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými republikami diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pondělní uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině, uvedl dříve deník The New York Times. Pondělní krok by mohl podle expertů sloužit jako zahajovací salva větší vojenské operace.

Z výše uvedeného je zřejmé, že se děje něco, s čím západní vojenští stratégové vůbec nepočítali. Jak Joe Biden tak zejména Boris Johnson oznamovali útok ruské armády na Kyjev. Nikde jsem nečetl ani řádku o tom, že Putin nejprve obsadí separatistické republiky vyhlášené před 8 lety po převratu v Kyjevě. Argumentovalo se tím, že by tím skončil tak zvaný „minský proces“, to je jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Německem a Francií. Takže tento proces ruskou anexí separatistických republik Doněcka a Luhanska dnes fakticky skončil.

Jsem velmi zvědav na reakci Západu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se už vyjádřila pro zavedení sankcí. Podle českého zpravodaje ČT z Bruselu ale nepanuje v EU shoda o tom, jaké sankce by měly být na Rusko uvaleny. Podobně není jasné, jaké sankce proti Rusku zavedou Spojené státy. Joe Biden tvrdil, že budou „úměrné“ rozsahu ruské intervence. Protože obsazení separatistických republik ruskou armádou je nyní oficiální, nějaké sankce asi USA vyhlásí. Jakého druhu se teprve uvidí.

Ukazuje se, že celá propagandistická strategie Západu na čele s USA a Velkou Británii byla a je stále chybná. Rusko žádnou velkou válku nepotřebuje, „stačí“ mu jen udržovat napětí kolem separatistických území. Podle zpráv se na Ukrajině šíří mezi obyvateli na východě Ukrajiny pocit nebezpečí a řada lidí se chce odstěhovat více na západ Ukrajiny. Ceny nemovitostí ve Lvovu výrazně stouply. Současně je potřeba zmínit, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdě kritizoval americkou propagandu na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zelenskyj se také vymezil proti komunikační strategii Washingtonu, jenž ve snaze odradit Rusko od agrese vypouští zprávy o datech invaze, plánech útoku na Kyjev či seznamech Ukrajinců určených k likvidaci. V Kyjevě totiž panují obavy, že tak silná prohlášení mohou vyvolat paniku, zemi oslabují ekonomicky, a především ji tlačí k ústupkům vůči Rusku.

Administrativa USA na čele s Joem Bidenem se tak svou propagandou kolem Ukrajiny dopouští faktického oslabování Ukrajiny. Jestliže Biden vyhrožuje ruskou intervencí od neděle do neděle a současně prohlašuje, že na Ukrajinu nepošle ani jednoho amerického vojáka, co si o této strategii máme myslet. Je to fakticky velmi hloupá až naivní propaganda určená zřejmě pro amerického voliče a část Republikánské strany, která je také protirusky naladěna. Světový mír je skutečně ohrožen a situace se velmi podobá tomu, co si pamatuji jako dorůstající chlapec v letech kubánské a berlínské krize. Je jednoduché vinit za tuto situaci jenom Rusko. Ve skutečnosti jde o návrat ke studené válce vyhovující dnešní americké administrativě, která se chce prezentovat jako důrazně protiruská. Zapomíná snad, že Rusko je jadernou mocností a konfrontace by mohla opět zavést svět na pokraj atomové války jako v případě kubánské krize?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 4,08 out of 5)
Loading...