9.5.2026
Kategorie: Historie275 přečtení

Velká česká media jedou propagandu o zbytečnosti sovětské operace v roce 1945

Sdílejte článek:

LUKÁŠ LHOŤAN

Tak nám opět jedou velká česká media propagandu o zbytečnosti sovětské operace v roce 1945 zvané Pražská ofenzíva. Podle těchto medii, novinářů a politiků ze SPOLU, STAN a od PIRATI nebyl vojenský důvod pro ofenzivu sovětské armády směrem do Čech k Praze a není tak důvod proč sovětské vojáky vzpomínat nebo oslavovat jejich příjezd do Čech.


Když vidím, že tyto názory šíří někteří lidé označující se tituly historici a vojenští experti, tak by mne fakt zajímalo, jestli jsou to opravdu takoví kokoti a dnes se titul historik a vojenský expert uděluje každému politicky spolehlivému nebo lžou jen, aby si uchránili své koryto?

Z vojenského hlediska totiž měla sovětská ofenziva směrem na Prahu strategicky význam pro úspěšné završení celé porážky Německa.

Z vojenského a strategického hlediska měla Pražská ofenzíva (operace začala 6. května 1945) zásadní význam, i když se v té době již nacházel Třetí říše v agonii. Nešlo jen o samotné město, ale o obklíčení obrovského uskupení německých vojsk.

V prostoru Čech a Moravy se nacházela poslední velká a organizovaná německá síla v Evropě – Skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Čítala téměř 900 000 až 1 000 000 vojáků.

Schörner plánoval vytvořit z českých zemí „pevnost“ (Festung Böhmen), kde by německá armáda mohla klást odpor týdny i měsíce po pádu Berlína, nebo se organizovaně probojovat k Američanům. V německém velení se totiž očekávalo, že brzy dojde k útoku Západu na Sovětský svaz a proto budou němečtí vojáci pro Západ důležitou posilou.

Už v květnu 1945, tedy jen několik dní po kapitulaci Německa, zadal svým plánovačům britský premiér Winston Churchill úkol vypracovat strategii pro útok na SSSR. Tato operace měla dokonce své jméno: Operation Unthinkable (Operace Nemyslitelné). V útoku měly být použiti právě zajati němečtí vojáci jako důležitá část útočící armády. Plán byl předložen 22. května 1945 a počítal s bleskovým útokem, který měl začít 1. července 1945.

Spojené britské a americké jednotky, polské exilové síly a – co je nejvíce šokující – počítalo se i s využitím zhruba 100 000 zajatých vojáků německého Wehrmachtu, kteří by byli znovu vyzbrojeni a postaveni proti Rusům.

Když vojenští poradci předložili Churchillovi výslednou zprávu, byla pro něj studenou sprchou. Označili ji za „extrémně riskantní“. Experti varovali, že by nešlo o rychlou akci, ale o zatažení Západu do dlouhé a krvavé války hluboko v ruském vnitrozemí, kterou by bylo téměř nemožné vyhrát. Proto to také nakonec odpískali.

Stalin o těchto plánech pravděpodobně věděl díky své síti špionů (Cambridge Five). Tato Churchillova iniciativa tak paradoxně přispěla k prohloubení nedůvěry mezi Východem a Západem a stala se jedním z prvních neformálních výstřelů Studené války.

Ale zpět k Pražské operaci. Rychlý úder Rudé armády od severu (z prostoru Berlína a Drážďan) měl za cíl německé jednotky obklíčit dříve, než stihnou uniknout na západ a stanou se posilou pro možný útok na SSSR.
Sovětské velení (Stavka) nepodniklo útok jen z jednoho směru. Šlo o obrovské kleště:

Od severu (přes Krušné hory): 1. ukrajinský front maršála Koněva, který právě dokončil bitvu o Berlín.
Od východu a jihu: 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) a 4. ukrajinský front (generál Jeremenko).
Cílem bylo setkání těchto armád právě v prostoru Prahy, čímž došlo k uzavření „kotle“, ve kterém zůstala uvězněna většina německých sil v Čechách.

České země byly až do jara 1945 prakticky nedotčené pozemními boji a jejich průmysl (Škoda Plzeň, ČKD, zbrojovky v Brně) stále produkoval zbraně pro Wehrmacht. Rychlý postup měl zabránit Němcům v taktice „spálené země“ – tedy v destrukci továren, mostů a infrastruktury při ústupu.

Z pohledu vojáka, který musel po dobytí Berlína okamžitě naskočit do tanku a ujet stovky kilometrů směrem na jih, se to mohlo zdát vyčerpávající, ale pro zničení Schörnerovy armády to mělo zásadní význam.

Bez tohoto rychlého přesunu by boje v Čechách mohly trvat mnohem déle. Němci by se nemuseli vzdát 8. května, ale mohli by vést partyzánskou nebo zdržovací válku v horách a lesích, což by vedlo k mnohem větším obětem mezi civilním obyvatelstvem i povstalci.

Takže milí dezinformátoři z českých velkých médii, SPOLU, STAN a třeba hlavně poslanče Žáčku běžte už do prdele s tím vaším lhaním a dezinformováním o historii!! Přepisujete historii dezinformačně stejně agilně jako to dělali komunisté …

 

fb

Redakce

Sdílejte článek:
275 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)