
Velká česká media jedou propagandu o zbytečnosti sovětské operace v roce 1945
LUKÁŠ LHOŤAN
Tak nám opět jedou velká česká media propagandu o zbytečnosti sovětské operace v roce 1945 zvané Pražská ofenzíva. Podle těchto medii, novinářů a politiků ze SPOLU, STAN a od PIRATI nebyl vojenský důvod pro ofenzivu sovětské armády směrem do Čech k Praze a není tak důvod proč sovětské vojáky vzpomínat nebo oslavovat jejich příjezd do Čech.
Když vidím, že tyto názory šíří někteří lidé označující se tituly historici a vojenští experti, tak by mne fakt zajímalo, jestli jsou to opravdu takoví kokoti a dnes se titul historik a vojenský expert uděluje každému politicky spolehlivému nebo lžou jen, aby si uchránili své koryto?
Z vojenského hlediska totiž měla sovětská ofenziva směrem na Prahu strategicky význam pro úspěšné završení celé porážky Německa.
Z vojenského a strategického hlediska měla Pražská ofenzíva (operace začala 6. května 1945) zásadní význam, i když se v té době již nacházel Třetí říše v agonii. Nešlo jen o samotné město, ale o obklíčení obrovského uskupení německých vojsk.
V prostoru Čech a Moravy se nacházela poslední velká a organizovaná německá síla v Evropě – Skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Čítala téměř 900 000 až 1 000 000 vojáků.
Schörner plánoval vytvořit z českých zemí „pevnost“ (Festung Böhmen), kde by německá armáda mohla klást odpor týdny i měsíce po pádu Berlína, nebo se organizovaně probojovat k Američanům. V německém velení se totiž očekávalo, že brzy dojde k útoku Západu na Sovětský svaz a proto budou němečtí vojáci pro Západ důležitou posilou.
Už v květnu 1945, tedy jen několik dní po kapitulaci Německa, zadal svým plánovačům britský premiér Winston Churchill úkol vypracovat strategii pro útok na SSSR. Tato operace měla dokonce své jméno: Operation Unthinkable (Operace Nemyslitelné). V útoku měly být použiti právě zajati němečtí vojáci jako důležitá část útočící armády. Plán byl předložen 22. května 1945 a počítal s bleskovým útokem, který měl začít 1. července 1945.
Spojené britské a americké jednotky, polské exilové síly a – co je nejvíce šokující – počítalo se i s využitím zhruba 100 000 zajatých vojáků německého Wehrmachtu, kteří by byli znovu vyzbrojeni a postaveni proti Rusům.
Když vojenští poradci předložili Churchillovi výslednou zprávu, byla pro něj studenou sprchou. Označili ji za „extrémně riskantní“. Experti varovali, že by nešlo o rychlou akci, ale o zatažení Západu do dlouhé a krvavé války hluboko v ruském vnitrozemí, kterou by bylo téměř nemožné vyhrát. Proto to také nakonec odpískali.
Stalin o těchto plánech pravděpodobně věděl díky své síti špionů (Cambridge Five). Tato Churchillova iniciativa tak paradoxně přispěla k prohloubení nedůvěry mezi Východem a Západem a stala se jedním z prvních neformálních výstřelů Studené války.
Ale zpět k Pražské operaci. Rychlý úder Rudé armády od severu (z prostoru Berlína a Drážďan) měl za cíl německé jednotky obklíčit dříve, než stihnou uniknout na západ a stanou se posilou pro možný útok na SSSR.
Sovětské velení (Stavka) nepodniklo útok jen z jednoho směru. Šlo o obrovské kleště:
Od severu (přes Krušné hory): 1. ukrajinský front maršála Koněva, který právě dokončil bitvu o Berlín.
Od východu a jihu: 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) a 4. ukrajinský front (generál Jeremenko).
Cílem bylo setkání těchto armád právě v prostoru Prahy, čímž došlo k uzavření „kotle“, ve kterém zůstala uvězněna většina německých sil v Čechách.
České země byly až do jara 1945 prakticky nedotčené pozemními boji a jejich průmysl (Škoda Plzeň, ČKD, zbrojovky v Brně) stále produkoval zbraně pro Wehrmacht. Rychlý postup měl zabránit Němcům v taktice „spálené země“ – tedy v destrukci továren, mostů a infrastruktury při ústupu.
Z pohledu vojáka, který musel po dobytí Berlína okamžitě naskočit do tanku a ujet stovky kilometrů směrem na jih, se to mohlo zdát vyčerpávající, ale pro zničení Schörnerovy armády to mělo zásadní význam.
Bez tohoto rychlého přesunu by boje v Čechách mohly trvat mnohem déle. Němci by se nemuseli vzdát 8. května, ale mohli by vést partyzánskou nebo zdržovací válku v horách a lesích, což by vedlo k mnohem větším obětem mezi civilním obyvatelstvem i povstalci.
Takže milí dezinformátoři z českých velkých médii, SPOLU, STAN a třeba hlavně poslanče Žáčku běžte už do prdele s tím vaším lhaním a dezinformováním o historii!! Přepisujete historii dezinformačně stejně agilně jako to dělali komunisté …
fb


Mé mamince bylo 17 let, když k nám vtrhli Němci.
Jediná škola, která se dala absolvovat, byla zdravotka. Vše ostatní bylo Čechům odepřeno. Byla nešťastná. Umývat zraněným Němcům zadky se jí hnusilo.
Jako 23 letá kráska uvítala osvoboditele. Nikdo nepochyboval o tom, že to byli Rusové. Po válce vycházel časopis My. Byla na titulní straně jako nádherná žena, kráska. Byl jsem na ni pyšný. Narodil jsem se po válce. Prožil jsem svůj život v míru. Jsem šťastný, že mír byl mojí generaci dopřán.
Mějte se hezky
Snažení se přeiisoovat ajakkoliv upravovat jakoukliv událosdt je zbytečná goebeloskovká aktivita.
Histoiri jakékoliv události zásadnějí ovlib existenci čekokoliv výhraně píší a nechají popisovat v ní zvítězící,
Zcela nejzasvěčenější a nejpodrobněji podrobně do detatilu zpracovaná díla ,studié avědecké průzkumy o a konkrétní historická pojednání vznikají teprve po skonu či totálním zdementnění jejich posledního žijícího
přímého účasníka
SNADNÉ VYSVĚTLENÍ,
Čí chleba jíš,toho píseň zpívej,
“ Skuteční znalci a zhodnotitelé“ té opravdu pravdivé historié nejen že tuší ale naproto přesné ví,že ty nepřesnější ,nejobjektiněji zpracované studie,rozbory a
a popisy í nejlepší pojednání objektívně posuzující důlžité úseky v historii lidstva, vznikaji zhruba rok od skonu jejich posledního přímého účastníka
právě dávají v chazarské televizi oslavný film „Hitler“ 🤦♂️