Amerika? Tu zničíme!

Níže jsou uvedeny některé případy zneužívání a vražd křesťanů muslimy, které se odehrály v listopadu 2025.

Vraždění křesťanů muslimy

Nigérie: Americký prezident Donald Trump oznámil, že Nigérie bude podle zákona International Religious Freedom Act (zákon o mezinárodní náboženské svobodě) označena za zemi zvláštního zájmu (CPC, Country of Particular Concern). Jako důvod uvedl neúnavné pronásledování a masové vraždění křesťanů muslimskými extremisty a dodal, že „za toto masové vyvražďování jsou zodpovědní radikální islamisté.“ Tisíce křesťanů jsou i nadále vražděny, unášeny a vysídlovány, zatímco nigerijské úřady většinou nedokážou pachatele postavit před soud. Podle zastánců tohoto kroku by „označení Nigérie za zemi zvláštního zájmu mohlo výrazně zlepšit život mnoha křesťanů v zemi, protože by se zvýšilo povědomí o jejich pokračujícím pronásledování a vyvinulo by to tlak na nigerijskou vládu, aby přijala potřebná opatření.“ Trump označil Nigérii za zemi zvláštního zájmu již v roce 2020. Prezident Joe Biden v roce 2021 označení Nigérie za zemi zvláštního zájmu z neznámých důvodů zrušil.

Několik hodin po Trumpově prohlášení muslimští Fulbové pokračovali jako obvykle v koordinovaných nočních útocích a zmasakrovali nejméně dalších 17 křesťanů na pomezí dvou nigerijských států Plateau a Kaduna. Mnoho obětí útoku byly ženy a děti účastnící se noční vigilie před nedělní bohoslužbou. Donald Trump reagoval hrozbou zastavení veškeré pomoci Nigérii a možným zahájením přímé vojenské akce proti této zemi:

„Pokud nigerijská vláda bude i nadále tolerovat zabíjení křesťanů, USA okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii a velmi pravděpodobně vstoupí do této nyní zdiskreditované země ‚se zbraněmi v rukou‘, aby zcela vyhladily islámské teroristy, kteří páchají tato hrůzná zvěrstva. Tímto nařizuji našemu ministerstvu války, aby se připravilo na možnou akci. Pokud zaútočíme, tak náš útok bude stejně rychlý a brutální, jako jsou útoky teroristických zločinců útočících na naše MILOVANÉ křesťany! VAROVÁNÍ: NIGERIJSKÁ VLÁDA BY RADĚJI MĚLA JEDNAT RYCHLE!“

Mezi 1. a 2. listopadem teroristé z kmene Fulbů zavraždili dalších sedm křesťanů, některé z nich ve spánku.

6. listopadu muslimští pastevci uprostřed noci provedli další útoky a zavraždili ve spánku dalších 15 křesťanů. „Náš klidný domov, kde jsme si užívali veškerého pohodlí, se proměnil v doupě ozbrojených banditů,“ řekl jeden z místních obyvatel.

12. listopadu muslimští teroristé unesli sedm křesťanů, včetně žen a dětí.

18. listopadu muslimští teroristé zaútočili na kostel Apoštolské církve ve státě Kwara, zavraždili tři věřící a několik dalších věřících včetně pastora unesli.

V pátek 21. listopadu islamističtí ozbrojenci vtrhli do katolické školy ve státě Niger a unesli nejméně 227 křesťanských dětí a jejich učitele. Zpráva dodává:

„Tento týden proběhlo několik útoků, například pondělní únos 25 školaček z internátní školy ve státu Kebbi a útok na kostel ve státu Kwara, při kterém podle informací sdělených agentuře Reuters církevním představitelem ozbrojenci unesli 38 věřících.“

26. listopadu bylo oznámeno, že „uprostřed vlny hromadných únosů v Nigérii zemřel v zajetí anglikánský kněz, který byl unesen spolu se svou ženou a dcerou.“ Reverend Edwin Achi byl unesen 28. října spolu se svou ženou Sarah a dcerou. Není jasné, jak byl zabit, ale útočníci požadovali výkupné ve výši 600 milionů nigerijských naira (to je cca 415 216 amerických dolarů) – pro většinu lidí, natož pro chudé Nigerijce, je to naprosto horentní částka.

Reverend Ezekiel Dachomo, pastor ve státu Plateau, dostal výhrůžky smrtí za to, že se otevřeně vyjádřil proti islámským útokům proti křesťanům a vyzval k ochraně před tím, co on (i mnoho dalších) nazývá genocidou. V polovině října natočil Ezekiel Dachomo video, na kterém stojí nad hromadným hrobem křesťanů zavražděných muslimskými pastevci. Kritizoval také nigerijskou vládu za popírání násilností a obrátil se na USA a OSN s žádostí o pomoc:

„Můj život je ve vážném ohrožení. I když teď mluvím, tak jsem ve střehu před útoky. Spím s otevřenýma očima. Už jsem byl napaden, ale unikl jsem… Nigerijská vláda stále popírá, že v Nigérii dochází ke genocidě [sic] křesťanů, ale podívejte se na tato mrtvá těla dnes zavražděných lidí. Prosím amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby nás zachránil. Vyzývám ho, aby věnoval pozornost Nigérii stejně, jako zasáhl do konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Křesťané jsou masakrováni. Tvrdí, že jsou zabíjeni i muslimové, ale otázkou je, kým jsou zabíjeni? Samozřejmě muslimy!“

Podle jiné zprávy další křesťanští vůdci v severovýchodní Nigérii zdokumentovali…

„systematické pronásledování v oblasti Gwoza ve státě Borno, kde byly zničeny stovky kostelů, křesťanům byla odebrána půda a odepřeno politické zastoupení. 107 000 křesťanů bylo vysídleno do uprchlických táborů a osad. Tvrdí, že se nejedná o ojedinělé incidenty, ale o součást záměrného plánu na vymazání křesťanů a jejich dědictví.“

Uganda: 4. listopadu muslimové zavraždili pět křesťanů, protože prodávali vepřové maso příliš blízko mešity v Yumbe. Muslimové se zpočátku mobilizovali k pokojnému protestu, ale muslimský duchovní je brzy rozvášnil a rozpoutal tak násilí. Muslimové začali útočit na křesťanské majetky a domy, včetně několika kostelů, které byly všechny zničeny nebo dokonce vypáleny. Šejk Kasim Abdalla z mešity Munir shromážděným muslimům řekl:

„Yumbe bylo od počátku zasvěceno Alláhovi. Nemůžeme dovolit, aby zde fungovaly obchody s vepřovým masem. Každý muslimský mladík musí povstat a bránit čest naší víry. V naší zemi nesmí zůstat žádný křesťanský podnik podporující hřích.“

V důsledku toho bylo zavražděno nejméně pět křesťanů, někteří byli ukamenováni, mnoho dalších křesťanů bylo těžce zraněno somálskými meči. „Máme velký strach, protože v této oblasti je mnoho muslimů,“ řekl křesťan, který se představil jako Bernard.

Obecné pronásledování křesťanů muslimy

Pákistán: 17. listopadu zmizela z domova 21letá křesťanka Monica Jennifer, aby se později objevila u soudu a prohlásila, že dobrovolně konvertovala k islámu a provdala se za svého muslimského souseda. V rozhovoru její bratr Raza řekl, že Jennifer

„byla křesťanka naplněná Duchem svatým a oddaná své víře. Není možné, aby se bez nátlaku dobrovolně rozhodla opustit svůj domov, své náboženství a svou rodinu… Muslimský soused Waleed Ahmad ji unesl, zmanipuloval a vydíráním ji zahnal do kouta.“

Když se Jennifer nevrátila z práce, tak její rodina okamžitě nahlásila její zmizení:

„Policisté nám místo zaregistrování naši stížnosti řekli, ať přijdeme druhý den ráno. Naše první informační zpráva [FIR, First Information Report] byla zaregistrována až 23. listopadu (to je po 6 dnech), poté co v náš prospěch intervenovali aktivisté za lidská práva. To dalo obviněnému dostatek času ji přinutit změnit víru a oženit se s ní.“

Raza dodal, že Jennifer učinila prohlášení u soudu pod nátlakem, že je stále vystavena hrozbám a že Ahmadovi příbuzní vyhrožovali rodině Jennifer, aby trestní oznámení stáhla, jinak bude čelit obvinění z rouhání, což je obvinění, které je široce obávané pro své smrtelné následky. Raza dále uvedl, že manželství bylo uzavřeno podvodně, protože islámský certifikát neobsahoval požadované údaje o totožnosti a obsahoval padělané podpisy. Katherine Sapna, která pracuje s křesťanskými oběťmi nucených konverzí k islámu a nucených sňatků, k tomuto případu řekla:

„Jakmile jsou dívky z náboženských menšin prohlášeny za muslimky, jsou často varovány, že opuštění islámu z nich udělá odpadlice – což může vést k cílenému násilí. Tyto výhrůžky uvězňují dívky v manželstvích, která si svobodně nevybraly, a vystavují je celoživotnímu zneužívání v něčem, co lze také popsat jako sexuální otroctví maskované jako manželství.“

Podle zprávy z 21. listopadu cestovali otec Rico, kněz řádu sv. Eliáše v Argentině, a křesťanský laik jménem Diego Pákistánem „s jediným cílem – osvobodit křesťanské otroky“. Díky vybraným finančním darům v roce 2024 osvobodili 200 křesťanů a v roce 2025 jich vykoupili dalších 110. Podle otce Rica:

„Křesťané trpí otroctvím a neustálým útlakem a jejich situace je strašná. Křesťané jsou považováni za ‚chura‘, což znamená ‚výkal‘. … Po životě, kdy jedli odpadky, bylo s nimi zacházeno jako s odpadky a čelili neustálému násilí, někteří z nich nevědí, jaké to je být člověkem. Proto je musíme dostat na místo, kde budou moci žít v míru, praktikovat křesťanství a vychovávat své děti.“

Sýrie: Diecéze Valencia zveřejnila prohlášení týkající se svědectví františkánského mnicha bratra Fadiho Azara, který v současné době působí v Aleppu. Ve svém prohlášení zdůrazňuje utrpení náboženských menšin pod novým džihádistickým režimem:

“ Kněz říká, že situace v Sýrii se každým dnem zhoršuje: ‚Lidé nechtějí jídlo, oblečení ani materiální pomoc, chtějí jen prostě opustit zemi a uniknout strachu, který je svírá, protože se bojí o svůj život a životy svých dětí.‘ Od chvíle, kdy se v čele země ocitla džihádistická vláda, je situace neudržitelná, a to nejen pro křesťany, ale i pro umírněné muslimy a všechny menšiny, které se cítí skutečně ohroženy. ‚Mezinárodní společenství musí zasáhnout, aby změnilo současnou situaci nestability a strachu, protože útoky probíhají neustále.‘ Tyto útoky vedou také k diskriminaci: mnoho mladých lidí přichází o práci, protože jsou křesťané, ženy jsou nuceny nosit nikáb a ulice v blízkosti kostelů jsou polepeny plakáty vyhrožujícími těm, kteří nekonvertují k islámu.“

Turecko: Podle zprávy z 24. listopadu: „Navzdory určitému pokroku při obnově jejich práv se křesťané v Turecku stále potýkají s nerovnoprávným zacházením…“ S odvoláním na proslavené vychloubání prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že „99 procent tureckého obyvatelstva tvoří muslimové,“ Yuhanna Aktas, předseda Asyrské unie zastupující křesťany v jihovýchodním Turecku, řekl:

„Pokaždé, když to řekne, tak se cítím vyloučený, protože nikdy nezmiňuje nemuslimské menšiny. Nepovažují nás za plnoprávné občany.“

Zpráva pokračuje:

„Historici odhadují, že v Turecku dnes žije kolem 100 000 křesťanů, zatímco na počátku 20. století jich byly téměř čtyři miliony. Jejich počet výrazně poklesl v důsledku jejich vyhnání a masakrů v době rozpadu Osmanské říše a vzniku Turecka… Křesťanské menšiny také bojovaly o své zastoupení ve státní správě, ale mnoho pozic ve státní správě jim bylo uzavřeno, přestože žádný zákon nezakazuje zastávání funkcí nemuslimskými menšinami… Celá desetiletí po vzniku Turecké republiky, byli křesťané a židé některými vládními úředníky a médii pravidelně označováni za ‚vnitřní nepřátele‘ a byli terčem diskriminace a násilí – a to až do počátku 21. století.„

Útoky muslimů na křesťanské kostely

Bangladéš: 7. listopadu byl jen několik hodin před bohoslužbou, na kterou se sjeli biskupové z celé země, spáchán pumový útok na katolickou katedrálu a k ní přilehlou školu v Dháce. Podle zprávy:

„Podezřelý na motocyklu hodil na kostel dvě podomácku vyrobené bomby – jedna explodovala poblíž brány a druhá dopadla ke kostelu, ale nevybuchla. Při útoku nebyl nikdo zraněn.“

Křesťanské menšiny v této převážně muslimské zemi vyjádřily obavy z tohoto a podobných incidentů: „Mnozí z nás mají při cestě do kostela strach,“ řekl jeden z věřících. Před tímto pumovým útokem byl 8. října podobnou podomácku vyrobenou bombou napaden kostel svatého růžence (Holy Rosary Church) ve čtvrti Tejgaon v hlavním městě Dháce. Jeden místní obyvatel řekl: „Nás křesťanů je jen velmi málo a jsme mírumilovní lidé. Ale tyto incidenty nás děsí.“

Spojené státy americké: 7. listopadu americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že 46letý muslim Zimnako Salah byl odsouzen k šesti letům vězení. Předtím navštívil několik kostelů v Arizoně, Kalifornii a Coloradu „s černými batohy na zádech“:

„Ve dvou z těchto kostelů Salah tyto batohy zanechal, čímž vyvolal u věřících strach, že obsahují bomby. V dalších dvou kostelech byl Salah konfrontován ostrahou dříve, než tam stačil batohy umístit… Verdikt soudní poroty konstatoval, že Salah si kostel vybral jako cíl kvůli náboženství lidí, kteří se tam modlili, což z jeho činů dělá zločiny z nenávisti.“

Salah se také pokusil sestrojit skutečnou bombu, která by se vešla do batohu. Když FBI prohledala jeho sklad, tak v něm našla „součástky použitelné pro výrobu improvizovaného výbušného zařízení.“ Podle ministerstva spravedlnosti Salah „sledoval on-line extremistickou propagandu“, vyhledával „videa umírajících nevěřících“ a „videa zobrazující teroristy ISIS vraždící lidi.“ Ve videu nahraném na mobilu několik dní před spácháním trestných činů, za které byl odsouzen, Salah prohlásil: „Amerika. Tu zničíme.“ Podle amerického federálního prokurátora:

„Pokud by Salahův plán nebyl zmařen, tak by jeho zdánlivý konečný cíl – kterým bylo vyhodit do vzduchu křesťanský kostel – vedl k mnoha mrtvým a zraněným.“

Francie: 5. listopadu terorizovali muslimští teenageři katedrálu svatého Ondřeje na náměstí Pey-Berland v centru Bordeaux. Podle zprávy:

„Skupina mladistvých se natočila v hlavní lodi katedrály svatého Ondřeje (Saint-André), která se nachází na náměstí Place Pey-Berland v Bordeaux. Na videích pět mladistvých ve věku 16 a 17 let opakovaně křičí ‚Alláhu Akbar‘. Scéna vyděsila věřící, kteří se do katedrály přišli modlit a ti proto zavolali místní policii. Po příjezdu policisté zadrželi tři z pěti mladíků, zbylí dva uprchli. Tři mladíci umístění do policejní vazby byli obviněni ze schvalování terorismu. Policie se však snaží uklidnit veřejnost. ‚Jedná se o naprosto hloupé chování. Teroristický záměr byl vyloučen,‘ prohlásilo ředitelství Národní policie departementu Gironde.“

Itálie: Populární katolický kostel a kaple byly znesvěceny lidskými výkaly a močí – což je dobře zdokumentovaná islamistická taktika proti kostelům. 25. listopadu byly lidské výkaly nalezeny rozmazané po celé bazilice sv. Mikuláše v Ostii, včetně oltáře. O několik dní později byly lidské výkaly a moč nalezeny také v katolické kapli na nejrušnějším římském vlakovém nádraží a na jejím oltáři. Podle zprávy:

„Jen za poslední rok došlo v celé Evropě a vlastně po celém světě k četným případům znesvěcení kostelů. V říjnu se jeden muž během mše vymočil na hlavní oltář baziliky sv. Petra. V únoru vyskočil jiný muž na hlavní oltář baziliky sv. Petra a kopl do historického svícnu.“

Súdán: 26. listopadu objevili křesťané na zdi svého kostela islámské graffiti. Kamerový systém zachytil muže, který vystoupil z vozidla a na zeď Súdánské presbyteriánské evangelické církve v přístavu Port Súdán arabsky nastříkal nápis: „Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho Prorok.“ Podle pastora Philipa Abdelmasiha z dotyčného kostela „se jedná o úmyslný čin islamistů, který by mohl být počátkem toho, co v Súdánu páchá Boko Haram.“ Jiný pastor, jehož totožnost je z bezpečnostních důvodů utajena, řekl:

„Cílem útoku se stal také kostel Koptské pravoslavné církve. O incidentu jsme informovali úřady a očekáváme, že zatknou pachatele, který byl zachycen naším kamerovým systémem.“

Indonésie: 30. listopadu cca hodinu po půlnoci obklíčila velká skupina muslimů kostel a házela na něj kameny. Někteří muslimové napadli křesťany meči a několik jich zranili. Jiní zatím rozbili kostelní okna a odpálili petardy. Křesťané, zvyklí na takové chování, se shromáždili k obraně kostela, načež policie rychle zasáhla, aby zabránila eskalaci konfliktu.

Muslimské útoky na křesťanské odpadlíky a rouhače

Uganda: Súdánská křesťanská uprchlice Safaa Abdalla Yousif a její rodina, kteří v roce 2016 uprchli ze Súdánu kvůli náboženskému pronásledování, nyní žijí v Ugandě ve strachu, že se je ostatní muslimové snaží zabít. 19. listopadu obdržela SMS zprávu v arabštině z neznámého telefonního čísla:

„Jsi nevěřící, protože jsi opustila islám, tvá krev bude prolita.“

V týdnech a měsících před touto výhrůžkou smrtí Safaa sdílela svou víru s muslimy, což některé z nich rozhněvalo. Jeden muslim během mezináboženské debaty prohlásil, že ho mrzí, že jí při nějaké předchozí příležitosti v Súdánu nezapálil auto, „tak bychom se tě zbavili a byl by od tebe pokoj.“ Muslimové ze Somálska jí také vyhrožovali. Somálský konvertita, se kterým pracovala, byl unesen a mučen svými muslimskými příbuznými:

„Byl poslán zpět, aby nás varoval, abychom zavřeli kostel a přestali s výukou učedníků. Řekl: ‚Pokud nepřestanete s pastorační činností a nezavřete kostel, tak vás zabijí, protože vás nyní velmi dobře znají.'“

Nedávno se neznámé osoby pokusily otevřít okno pokoje, v němž spala její 13letá dcera:

„Od toho dne v noci špatně spím. Dcera se bojí, a to mě rozrušilo. Bylo to znamení, že nás radikální muslimové pečlivě sledují a že nás chtějí unést nebo zabít.“

Otec této rodiny byl již v roce 2019 pobodán somálskými muslimy. A tak je tato rodina opět na útěku.

Podle zprávy z 30. listopadu byl 27letý súdánský uprchlík Essam Juma Abdelkreem vyhoštěn z domu svého strýce poté, co konvertoval z islámu ke křesťanství. Abdelkreem uprchl z válkou zmítaného Chartúmu a na začátku roku 2025 tajně přijal křesťanství a byl pokřtěn. Jeho teta prohledala jeho tašku a našla Bibli:

„Okamžitě to nahlásila mému strýci. Když to strýc uslyšel, tak se rozčílil a nařídil mi, abych okamžitě opustil jeho obchod a dům.“

Pákistán: Podle zprávy ze 3. listopadu je křesťan již téměř rok a půl ve vězení na základě falešného obvinění z rouhání a jeho chudá rodina si nemůže dovolit právní zastoupení. 26. června 2024 byl 22letý křesťanský číšník Basharat Masih zatčen na základě pákistánských zákonů o rouhání. Když cestoval do nového zaměstnání, tak policie provedla razii v autobuse, zabavila mu telefon a obvinila ho ze sdílení rouhavého obsahu na internetu. Basharat Masih toto obvinění popírá. Britská asijská křesťanská asociace k jeho případu uvedla:

„Příběh Basharata je dalším příkladem toho, jak pákistánské zákony o rouhání ničí životy nevinných lidí. Nemůžeme dovolit, aby strach a chudoba umlčely spravedlnost.“

V jiném případě podle zprávy ze 6. listopadu policie zatkla 48letého Rasheeda Masiha, mentálně postiženého křesťana, za údajnou snahu vyvolat náboženské napětí natočením videa proti islámu a vládní korupci. Byl obviněn podle zákonů o rouhání, pobuřování a boji proti terorismu. Podle jeho syna Nabeela Rasheed v posledních dvou až třech letech trpěl těžkými depresemi, protože se mu nepodařilo dosáhnout spravedlnosti:

„Pracoval jako sanitář ve venkovském zdravotnickém středisku spolu s mou matkou Najmou Rasheedovou, ale stal se terčem falešných obvinění, když se ozval proti korupci a krádežím vládních zdrojů muslimskými zaměstnanci… Jeho muslimští kolegové se proti němu také postavili, když odmítl jejich pokusy přimět ho konvertovat k islámu.“

Nabeel uvedl, že úřady ignorovaly stížnosti jeho otce, opakovaně ho přeřazovaly, a nakonec ho v lednu 2018 propustily ze zaměstnání. Rasheedova žaloba u Vrchního soudu v Láhauru byla zamítnuta a dlouhodobá nezaměstnanost uvrhla rodinu do finanční krize. „Naši rodiče si již nemohli dovolit vzdělání pro své tři děti,“ řekl Nabeel a dodal, že těžkosti, kterým jeho otec čelil, vedly k jeho těžkým depresím a několika hospitalizacím:

„Můj otec je dobrý člověk, ale kvůli své křesťanské víře hodně trpěl. Lidé, kteří k němu po léta chovali zášť za to, že odhalil jejich špatné skutky, se spikli, aby ho zapletli do falešného případu, a využili jeho duševního stavu… To je cena, kterou jako rodina nadále platíme za postoj mého otce proti zkorumpovanému systému… Je obětí systému a zaslouží si soucit.“

Írán: Konvertitka ke křesťanství Aida Najaflou, uvězněná od února 2025 za své náboženské aktivity – modlitby, křty, přijímání svátosti a oslavy Vánoc – utrpěla 31. října poranění páteře, když spadla z horní palandy. Aidě, která již dříve podstoupila operaci páteře a trpí revmatoidní artritidou, byla diagnostikována zlomenina obratle T12. Navzdory doporučením lékaře k urgentnímu ošetření ji úřady vrátily do vězení, čímž prodloužily její bolest a zhoršily její stav. Teprve když protestovali i spoluvězni, byla odvezena do druhé nemocnice, kde jí doporučili operaci. Aida také čelí obvinění z „propagandistické činnosti proti Islámské republice“ za kritiku vůdců Íránu a Hizballáhu na internetu. Její žádosti o spodní palandu byly dříve zamítnuty a neustálé odepírání řádné lékařské péče vážně ohrozilo její zdraví. Její současný stav je neznámý.

Raymond Ibrahim je autor knih Defenders of the West, Sword and Scimitar, Crucified Again, and The Al Qaeda Reader, významný spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný nadací Shillman Foundation a spolupracovník nadace Judith Rosen Friedman při Middle East Forum.