30.3.2018
Kategorie: Ekonomika

Rozkrádání veřejných rozpočtů je diagnóza rakoviny společnosti a států a ta rakovina je globální. Jaký je lék?

Sdílejte článek:

MICHAL HÁJEK

Když odhlédneme od zavedených pojmosloví, prokazatelně žijeme v diktatuře přerozdělování a virtuální realitě svobody. Jsme na vrcholu technologického vývoje a pokroku, ale naše daně a povinné odvody jsou nejspíš nejvyšší v nám známých dějinách – to proto, aby je agenti StB, KGB a jiní „střelci“ mohli beztrestně, pohodlně a především legálně rozkrást. Organizovaný zločin se povýšil na stát, establishment.

[ad#textova1]

Nejsme už nevolníci na polích za desátek, jsme nevolníci dezinterpretovaných pojmů typu (zastupitelská) demokracie a (sociální) stát a jistoty za šedesátek až sedmdesátek našich celoživotních příjmů. Ruku na srdce a hadr na hlavu: tohle má být proboha ten pokrok, o jakém lidstvo od věků snilo a který si od technologií a vědy slibovalo? Mám jiný názor: jestliže technologický, vědecký a znalostní pokrok neslouží ke zvýšení svobod, komfortu, vzdělání nebo kvality života většiny lidí, nýbrž naopak k jejich kontrole (KH, EET, úřady, média, školství, přerozdělování) a omezování jejich – dokonce základních – lidských, ekonomických či občanských práv a svobod, pak žijeme v organizovaném zločinu. A tenhle Absurdistán jednou vejde do dějin jako další období temna, nad nímž budou lidé budoucnosti nechápavě kroutit hlavou stejně jako my dnes kroutíme hlavou nad fašismem, komunismem nebo středověkou inkvizicí…

Kam se hrabe hazard, drogy, zbraně nebo dětská pornografie – vykrádání veřejných rozpočtů, to je kšeft. Otočíte prstenem jako Arabela a ze soukromých peněz lidí se stanou peníze veřejné, které se dají beztrestně rozkrást přerozdělováním. Je ale několikanásobné zdanění (daně z příjmů, DPH, spotřební daně, majetkové daně, povinné odvody) něco jiného než zločinné spolčení a organizovaný zločin, který se jen – drze – povýšil na stát, jak píšu v úvodním slově k tomuto článku? Odpověď je jednoduchá, není.

Zastupitelská demokracie je pouhý obchodní model, kdy politika poskytuje krytí organizovanému zločinu přerozdělování veřejných rozpočtů bez kontroly občany. Když otevřeme oči a podíváme se kolem sebe, uvidíme to. Kdo platí dotace a granty soukromým firmám, kdo jim zadává státní zakázky, uděluje daňové prázdniny a investiční pobídky, jak se to vše eufemisticky nazývá? Stát? Čí jsou to peníze, když se něco zaplatí z “veřejného rozpočtu?” To jsou Vaše peníze, jen už nad nimi nemáte žádnou moc ani kontrolu – tu kontrolu získali tzv. „volení zástupci.“ Tak se na ně podívejte: věříte jim, že to s Vámi myslí dobře a hlavně: zastupují Váš hlas, nebo něčí (svojí i cizí) kapsu?

Zastupitelská demokracie má zastupovat vůli lidu, ale zastupuje zájmy na stát přilepených podnikatelů a jejich byznysů proti nám, lidem. Vychytralí zločinci, co prorostli do státu jako rakovina do vnitřních orgánů, ale zapomněli na jedno: každý člověk má právo nebýt okrádán státem a nemá na něm být pácháno jakékoli morální, ekonomické či jiné násilí v rámci státu, jinak má právo se bránit. Jak?

Pro začátek třeba začít společně vystupovat z předem připravených pastí daňových a pojistných systémů. A tvořit své vlastní, decentralizované, lokálně-ekonomické a průhledné systémy – nejen sociální, zdravotní, školské, ale zejména ekonomické. Ano – nahraďme anonymní a zkorumpované struktury státu přirozenými vazbami – přáteli, rodinou, lidmi se stejnými zájmy, se stejnými názory. Technologie to dnes umožňují. Pokud se totiž zřekneme “péče” státu, třeba jen částečně (například tím, že se – jako já – zřeknete státem organizovaného důchodového zajištění), nebude mít právo od nás peníze vybírat. Bude-li to dál dělat, sám odhalí svou zločinnost a svůj jediný skutečný záměr a smysl – “znárodňovat” naše peníze. A v takovém zřízení, pokud je usvědčeno ze zločinnosti, pak nemusíte žít; možná se bude bránit, protože tu jde o miliardy, ale…“nařizuje-li vrchnost co neprávem, či žije-li v hříchu… vzpomínáte?“

Stačí se nebát a nenechat se vystrašit ztrátou vylhaných „pseudojistot“, které Vám ten zločinný systém nabízí výměnou za loajalitu alias slepou víru v „iluzi státu“, která taky může skončit v dobytčácích směr Osvětim (po řadě ekonomických, finančních a dluhových krizí a válce, která se pokusí stávající systém odstranit a z věřitelů udělat dlužníky)…

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Michal Hájek, Česko 2050

michal-hajek

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,07 out of 5)
Loading...