6.4.2022
Kategorie: Společnost

Rouhali jsme se a už se nám naše tužby plní

Sdílejte článek:

APOŠTOL

Krátký nákupní úvodník:

Včera jsem se potkal ve Vidlákově s jedním kamarádem, který pracuje v Rakousku. Právě se vrátil z roboty a z nákupu. Tedy… z nákupu…. Prý obchody v Rakousku jsou vybrakované. Všechno základní zboží je vyprodané. Něco takového nezažil ani na začátku covidu. Rakušané asi vědí něco, co nám fialová vláda neřekne. Možná se už Němci rozhodli, že se bez ruského plynu obejdou.

Je mezi čtenáři někdo, kdo by ty vyprodané rakouské konzumy mohl potvrdit nebo vyvrátit?

 

A teď už dnešní text:

Dneska se chci vypsat z několika aktuálních pocitů. Impulsem k tomu byl včerejší komentář čtenáře  Vala, který nadhodil zajímavou myšlenku – Rusko vyhrálo už jen tím, že si trouflo. Putin se odvážil útoku na Ukrajinu i přesto, že „byla pod ochranou“ Západu i USA. Ilja Muromec vrazil do lokálu, který Joe považoval za svůj, vytáhl svojí bejvalku ven za vlasy a začal jí fackovat. Ona ho za to škrábe a kouše, ostatní jí podávají co mají po ruce, ale nikdo se ruského medvěda nechce dotknout, nikdo nechce způsobit ještě větší rvačku. A tak jen sbírají peníze, které kolem sebe Ivan rozházel a slibují, že ho už nikdo nezaměstná. Ukrajině je to samozřejmě houby platné, brání se sama a i když bojuje docela dost, dostává příšerný nářez ze kterého se bude vzpamatovávat dlouhá desetiletí, pokud to vůbec přežije.

Vidíte to také, jak všechna světová místa doutnajících konfliktů v posledních týdnech krásně vzplanula? Ono se skutečně něco změnilo. Americký globální policajt stojí, sice deklamuje cosi o zákonu a pořádku, ale zároveň nechává kolt v pouzdře a nemíní ho vyndat. Jeho pomocníci a kamarádi dělají víceméně to samé. A hned zvedá hlavu Azerbajdžán, Írán, Jemen, Izrael velmi hlasitě deklamuje neutralitu, Asad posílá Putinovi tisíce žoldnéřů, Saúdové se domlouvají s Číňany na ropě za juany, Strýček Si mluví velmi znepokojivě o Taiwanu, který naopak drží hubu a snaží se neeskalovat situaci. Šalamounovy ostrovy podepisují v podstatě lokajskou dohodu se Žluťáky a zřejmě se toho děje ještě mnohem víc, jen to ještě není v televizi a na Telegramu, takže o tom nevíme.

To všechno proto, že Rus si troufl. Bez ohledu na sankce a vyobcování ze „slušné společnosti,“ sáhl tomu největšímu majiteli do jeho bordelu, vytáhl mu jeho oblíbenou holku, teď ji ruskými metodami zpracovává k obrazu svému a Velký šéf sice nadává, ale ve skutečnosti to tak nechá.

Ba dokonce už začínám mít pocit, že Zelenský západní lídry svými projevy tak trochu obtěžuje. Už přece udělali dost. Vyprázdnili sklady se starou výzbrojí, dodali spoustu moderních hraček, poslali fůru peněz, přijali bez keců tři miliony uprchlíků. A Ukrajincům je to pořád málo. Navíc jsou den ode dne se svými požadavky nestoudnější…. Chvílemi ten Zelenský už vlastně nadává. Fackovaná holka si pouští pusu na špacír. Ještě před nedávnem jí všichni připíjeli na zdraví a ujišťovali, že jí ochrání, pak tam ten ruský buran vběhl, vytáhl jí ven a všichni jen koukají…

Víte, co mě na událostech v Buče znepokojuje nejvíc? Vlažná reakce odvěkého ruského nepřítele – Polska. Stejně vlažná reakce přišla i z Pobaltí. Nemyslím si, že by si tamní vlády měly podezření, že jde o operaci pod falešnou vlajkou, to opravdu ne… ale ono to skoro vypadá, že Balti ani Poláci už nemají čím víc přispět. Před měsícem jsem psal, že tato válka se prozatím vede ze skladových zásob. Že množství zničené techniky je v penězích impozantní částka, ale ve skutečnosti je to vlastně zadarmo, protože všechny ty tanky, BVPčka, vrtulníky, stíhačky, ale i Javeliny,  Stingery a Pieruny byly vyrobeny a zaplaceny už dávno. Výzbroj došla. Není co Ukrajincům poslat.

Jo od nás ještě mohou odjet nějaké staré obrněné šroty (jsem zvědavý, jestli ty české tanky dojedou na bojiště, tohle se nedá schovávat do malé dodávky a převážet mezi tisíci jinými auty v noci. Tohle musí jen na vagonu nebo podvalníku, je to velké, těžké, železné a viditelné i z oběžné dráhy), protože my nikam šturmovat stejně nebudeme, ale Poláci si potřebují uchovat síly na jejich dějinnou chvíli, až si vezmou zpátky Lvov.

Chvílemi mám skoro pocit, že Poláci už potřebují nějaké takové skandální odhalení, které ukáže, že v Kyjevě jsou skutečně fašisté. Aby mohli (patřičně rozhořčeni) také zachraňovat nebohý ukrajinský lid. Ne, nemám na to žádné důkazy, jen sleduju úplně všechno, co se dá zjistit a mrazí mě z té chuti. V podstatě v té bezvýhradné podpoře do statků a hrdel už pokračuje jen naše vláda. Němci už mluví víc o plynovodech než o Buče a Biden sice má silácké projevy, ale zároveň ukončuje sankce na ruská hnojiva.

Včera jsem viděl video, jak Ukrajinci popravují zajaté ruské vojáky… sami si to natočili a zveřejnili. Nejprve podříznout krk, pak se pokochat smrtelným zápasem a pak kulka do hlavy. A šup s tím na web. Akorát zapomněli jednomu vojákovi sundat pouta… Za chvíli to bude jako za Islámského státu. Původní proxy válka velmocí se brzy změní na válku náboženskou, ve které se zajatci na žádné straně neberou. Videa poprav budu následovat. Stále častěji.

Svět skutečně začíná být multipolární. PAX Americana končí v ohni války na Ukrajině, američtí nepřátelé zvedají hlavy a zjišťují, že kopnutí do Amíka sice něco stojí, ale už jim to projde. A já musím říci, že z toho nemám žádnou radost. Ten multipolární svět nebude bezpečnější a klidnější místo. To jen povstanou staří démoni, kteří se doteď krčili někde v koutě, protože globální policajt měl dost měkkých i tvrdých sil, aby se hrálo podle jeho not. Odchylky byly možné, ale jen malé. Platila vláda dolaru a amerických základen. Američané prostě určili, kdy vítězí právo nedotknutelných hranic a kdy vítězí právo na sebeurčení národa. Vítězilo vždycky to, co bylo zrovna proamerické. Nedivte se proto servilní politice našich vlád. Byla v podstatě nutná.

Ale teď nám tu Putin ukazuje, že to jde. Že je možné překročit všechny hranice, je možné si dupnout. Starý lev sice stále výhružně obchází svůj harém, ale nový lev si svojí kořist vytáhl  a starý mu ji nepřišel vzít. Cení na sebe zuby, zastrašují se, ale Američanovi se dá postavit i na jeho vlastním hřišti.

A tak mají někteří Ukrajinci ruské pasy, jiní mají rumunské pasy, jiní maďarské… a Poláci mají silnou armádu. Staré touhy, staré křivdy, staré vášně, staré dluhy… už to leze ven. Multipolární svět především znamená, že nejen Amíci si budou dělat, co budou chtít a kde budou chtít. Stejně to budou dělat i jiní. V menším… ale bude jich hodně, takže válek bude víc. Doteď rozhodovala proameričnost.  Odteď to bude horší. Proameričnost vás neochrání – viz Ukrajina. Ale neochrání vás nejspíš ani proruskost, o čemž se na Ukrajině také denně přesvědčujeme. Alfasamec sice slábne, ale ten mladej nemá na to, aby převzal jeho roli v plném rozsahu. Může ji dělat jen omezeně a na malém prostoru. Tak malém, že musí u Kyjeva opustit dobyté teritorium a nechat tamní obyvatelstvo napospas těm druhým. Se všemi důsledky, které má jakýkoliv projev sympatie k okupačním vojákům.

Takže až ten multipolární svět dojde sem a budete ve sklepě čekat, jak dopadne válka nad vámi, uvědomte si především, že se to může několikrát změnit a když projevíte nad novými pořádky příliš nadšení, tak vás pak mohou postřílet vaši vlastní lidi i s krabicemi humanitární pomoci od okupantů. V dnešní době se snadno dostanete do televize a ve válečných případech to bude použito jako důkaz pro nějaký karatelský prapor. Tohle všechno se pak může změnit několikrát… Multipolární především znamená, že nikdy nevíte, kdo vyhraje a na jak dlouho.  Asi nemusím zdůrazňovat, že nějaká pročeskost vám taky nepomůže.

Multipolární svět nebude ani trochu lepší, než ten současný. Protože o historických okolnostech nebude ve svých projevech mluvit jen Putin, ale brzy si to osvojí všichni. Všichni totiž teď právě viděli, že s trochou kuráže to jde. Že když uhodíte u obyvatelstva na tu správnou strunu, tak budou klidně i chudnout, jen když dojde na historickou spravedlnost. Stejně ti burani byli už moc dlouho při penězích a nahromadili zbytečně moc majetku i úspor.

Americké časy končí, ale místo nich nepřicházejí ani ruské ani čínské časy. Přichází mix. My tady budeme mít časy polské, německé, maďarské, rakouské, ukrajinské, trochu ruské a čínské… jen Slováci zůstanou bratia, protože jsme si s nimi vlastně nikdy nic neudělali. Jsme opravdu bratři.

Budoucnost geopolitiky spočívá v uvědomění si, že teď už to jde. Že lze vlézt Američanům do zelí, že to něco stojí, ale projde to. Projde to o to snáz, že na to doplatí jen ti burani, co dělají rukama. Na ty dopadají sankce, nejistota, bída, drahota i exekutoři. Na novodobé tvůrce multipolárního světa to fakt nedopadne.

Globální policajt ještě pořádně ani neodešel a už vylézají dávní démoni… čím argumentuje Putin ohledně Ukrajiny? Historií. Čím argumentují Poláci? Historií. Čím argumentuje Posett? Historií. Čím argumentuje Orbán? Historií. A že tu těch starých křivd máme… Těšínsko, rozbití Rakouska – Uherska, Slováci si užijí maďarskou Podunajskou nížinu, Poláci mají svůj Lvov, Rumuni Bukovinu, Rusové Malorusko a Novorusko, Čína má svojí hedvábnou stezku… jo a matně si pamatuju, že se od nás kdysi odsunuly tři miliony sudetských Němců podle jakýchsi dekretů, které by vlastně vůbec neměly být… Já vlastně vůbec nemusím mluvit o vzdálených hranicích, které kdysi  v poušti nakreslili Britové podle vzorce rozděl a panuj. Bohatě postačí, co máme tady kolem sebe.

Rouhali jsme se, vyhlíželi jsme multipolární svět a ono se nám to vyplňuje přímo před očima. Všichni zjišťují, že už to jde.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 3,54 out of 5)
Loading...
64 komentářů