12.5.2025
Kategorie: Politika

Putin, Trump, Konzervativní kemp a Ivana Svobodová

Sdílejte článek:

PAVEL ŠIK

Zatímco my se družili a diskutovali na Konzervativním kempu pořádaným SOSP, lídři největších evropských zemí se v Kyjevě bez Rusa domluvili na příměří. Bylo nám médii prezentováno divadlo jednoty bez východiska a zvednuté pěstičky hrozily do Moskvy s výhrůžkou, že pokud to Putin nepřijme, přijdou další strašlivé sankce. Najednou po třech letech chtějí i evropští lídři jednat? Když jednání někdo zmínil před třemi nebo dvěma lety, byl za proruského. Nyní polský Tusk píše na X, že Ukrajina je připravena jednat a prý už žádné oběti. Když někdo požadoval před dvěma lety konec války a zbytečných obětí, byl za kolaboranta. Časy se ale mění.


Aby to divadlo vypadalo ještě hrozivěji a důrazněji, telefonovali kluci velkému papá do Washingtonu a žádali o požehnání. Ten telefonát bych strašně rád slyšel. Možná, že byl nějak takhle:

„Donalde prosím podpoř nás, řekni, že za námi stojíš.“
„Ale chlapi, vždyť na Putina nemáte už žádný páky, vaše sankce obsahují i špendlíkové hlavičky, co chcete ještě zakázat?“
„Ale Donalde, vždyť Graham řekl, že uvalíte cla 500 procent na všechny země, které dováží Putinovo uhlovodíky.“
„Kluci, Graham je oportunistický hlupák a za kousek uznání by mi vrazil kudlu do zad. Putin ví, že to nemůžu udělat, vždyť bych zařízl americkou ekonomiku a u nás i u vás by inflace znovu vyletěla do nebe.“
„Můžeme alespoň říct, že za náma stojíš Donalde?“
„Řekněte si co chcete .. řeknu ještě Stevovi, ať do Moskvy zavolá.“

V českých médiích se okamžitě roztrhl pytel s domněnkami o změně postoje Trumpa, Kolář dokonce zmínil, že si asi Trump uvědomil, že házel perly sviním. Unáhlil se.

Steve totiž zřejmě opravdu do Moskvy zavolal a Putin na křik poražených z Kyjeva na jeho prosbu opravdu zareagoval. Dokonce zareagoval velmi chytře.

Nezmínil jeho obvyklé tvrzení, že Zelenský bez mandátu přesluhuje.

Nabídl přímá jednání už příští týden a Trump mu na své síti hlasitě a nadšeně zatleskal.

Napsal „Potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu! Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, protože tato nekonečná „krvavá lázeň“ snad skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší SVĚT. Budu i nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Čeká nás VELKÝ týden!“

Nikoho, kromě českých médií teď už nezajímá brblání Evropanů, že to je trik, nebo že to takto nemysleli. Putin míč poměrně chytře odehrál na stranu Ukrajiny a Zelenský musel reagovat. Ten se teď snaží odpálit míč dětinským tvrzením, že bude okamžitě jednat, jakmile Putin bude souhlasit s příměřím. Tři roky posílá svoje chlapy na smrt a teď, když je jasný to, co bylo mnohým jasný už před třemi lety, nechce najednou bez příměří rychle zvednout zadek a zastavit masakr jeho vlastních lidí? Pro mě nepochopitelný a buď egoistický nebo spíše neupřímný. Zřejmě mír nemyslí vážně, pouze potřebuje přechodnou pauzu. Jinak by nabídku bez otálení přijal.

Téma se dostalo i na Konzervativní kemp. Pobíhala tam autorka reportáže psané na benzínce Ivana Svobodová z Respektu. Mluvila s mnoha lidmi, odchytila Filipa Turka, Dana Vávru, Zdeňka Passera, Vlastimila Veselého a další. I se mnou chtěla mluvit, že prý čte, co píšu. Zeptal jsem se jí, jestli jí to bolí. Prý ano. Všichni s ní diskutovali – jak jsem tak zaslechl – poměrně otevřeně i přesto, že všichni měli neblahý pocit, že vše stejně vyzní v její reportáži zcela jinak.

Paní Svobodová prý dle vlastních slov přijela, aby lidi na kempu pochopila. Nevím, ten pocit jsem neměl, projevovala zřetelně své vlastní názory velmi podobné klasickým mainstreamovým narativům a když její protějšky poukazovaly na to, že oficiální mainstreamové příběhy mají opravdu velké trhliny, nechtěla tomu uvěřit. Nepůsobila na mě jako novinářka. Spíše jako aktivistka, co přijela mezi lidi, které považuje za nebezpečné a chce najít něco, čím by to mohla (i pro sebe) potvrdit. Ale možná se mýlím.

Když se její diskuze se mnou poprvé dotkla tématu Ukrajiny, se zdviženýma rukama zaúpěla, že o tom tématu nehodlá diskutovat, že tam má jasný názor. Vypadalo to, jako by trpěla, když jsem jí říkal, že geopolitika má určitá pravidla a Západ na té tzv „nevyprovokované agresi“ má svůj lví podíl. Nicméně jsem to akceptoval a rozhovor ukončil, neříkám někomu mé názory, pokud se mě někdo nezeptá.

Přesto ještě ten den jsme se k tématu u stolu s Filipem Turkem znovu dostali. Když jsem slyšel, jaké otázky pokládá, obrátil jsem rozhovor a zeptal se jí, jaká je podle ní správná reakce na ukrajinský konflikt. Řekla mi, že pomoc napadenému. Já jí odvětil, že podle mého je to ochrana napadeného, často i před nim samým. Zeptala se mě, co by tedy Ukrajina jako napadený stát měla dělat. Řekl jsem jí, že měla jednat a nejen ona, i Spojené státy a evropští vůdci a to už velice dávno. Zeptal jsem se jí, zdali ta pomoc podle ní má být i posílání zbraní. Odpověděla, že samozřejmě ano, vždyť se napadený brání. Zeptal jsem se jí, jaký má být podle ní ten konečný cíl té vojenské a další pomoci. Odpověděla mi, že to je přece jasné, aby Ukrajinci vyhnali Rusa.

To mi vyrazilo dech. Neudržel jsem se a řekl jsem jí, že lidé jako ona s jejich nevzdělaným idealismem, který politici ve své manipulaci využívají k obhajobě svých špatných rozhodnutí a politickým divadlům, jsou podle mého pro Ukrajinu vlastně ti nejnebezpečnější.

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)