1.2.2021
Kategorie: Společnost

Proč byste měli myslet

Sdílejte článek:

ČMOUD

Tohle teď není o tom, kde je pravda ohledně v poslední době velmi oblíbeného tématu.

I když nechám stranou, co je můj osobní názor a zahraju si na Sokrata prohlášením “Vím, že nic nevím,” tak nejde přehlédnout, že se ani jedné straně nedaří přesvědčit tu druhou.

To je problém.

Víte, co se stane, když se zaseknete na nějakém názoru a pro jistotu nechcete ustoupit ani o kousek, protože se vám nelíbí, co všechno by to vlastně znamenalo?

Dříve nebo později se vám začne lhát.

Napřed budete spokojení, že vás někdo chápe a říká váš názor. Pak vám sem tam bude něco divného, ale zaplašíte to. No a pak se stane něco, co už nebudete moci ignorovat.

To se děje při průzkumech, kde kombinace všeobecného zastrašování a špatně vedených průzkumů dělá, že pak ve volbách vyhraje úplně někdo jiný, než ukazovaly průzkumy.

To se stává holkám, které se nechtějí probudit ze svých pohádek a tak staví chlapa do situace, kdy ji buď nechá plavat a nebo ji odříká, co chce slyšet, aby se jí roztáhly nohy.

Tohle vám udělají prodejci všeho možného, od akcií, forexu, oblečení, archivních vín až po drogy.

To je to, co dělal Hitler Němcům. Samozřejmě, že některé názory měl upřímně stejné jako oni, ale ve spoustě případů do nich jen cynicky hustil jejich vlastní názory, které znal z dřívějška. To jiní neuměli a tak byl vládcem partaje.

Myslet, ve smyslu, co mám na mysli teď, na rozdíl od reagování, to znamená být jakoby v pozici soudce, který váží pro a proti, zkoumá problém ze všech stran a pro a z pohledu jednoho každého. Na rozdíl žalobce či obhájce, kteří bojují jen za svou stranu a každá finta, každý argument se hodí.

Jenže to je námaha a vyžaduje to sebezapření. Je to právě to myšlení, co bolí.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...