Přijetí eura vede k většímu zadlužování
RADIM FIALA
Přijetí eura vede k většímu zadlužování. Nechceme euro přijmout nikdy a prosazujeme ukotvení české koruny do Ústavy ČR jako národní měny. Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvlnění rozpočtových pravidel. Přesto po vstupu ČR do eurozóny často volají titíž, kteří rozvolnění pravidel kritizují, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.
V souvislosti s kritikou vlády za zamýšlené rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet kritizují často titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy,“ říká Kovanda. Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, což je oficiální periodikum Rakouské ekonomické asociace.
„Euro vlastně podle studie může představovat nástroj, který vládě dané členské země eurozóny otevře dveře k méně ukázněné, ba neukázněné rozpočtové politice. Což je vlastně to samé, co kritici vytýkají legislativě uvolňující rozpočtová pravidla v ČR, kterou vetoval prezident, ale kterou sněmovna přehlasováním veta zřejmě nakonec prosadí,“ dodává Kovanda.
Zmíněná studie z žurnálu Empirica zpochybňuje časté přesvědčení, že přijetí a používání eura vede příslušné vlády k větší rozpočtové disciplíně. Autoři analyzovali data z let 1990 až 2021 a zkoumali, jak jednotlivé země reagují na rostoucí veřejný dluh. Použili přitom takzvané fiskální reakční funkce – tedy metodu sledující, zda vlády při vyšším zadlužení skutečně zlepšují své hospodaření. Zkoumání tedy podrobují ještě i období před rokem 1999, kdy euro vzniklo, aby posoudili i chování stejných zemí stran své rozpočtové ukázněnosti před přijetím eura a po něm.
A výsledek? Reakce zemí eurozóny na růst dluhu je výrazně slabší než u evropských států mimo eurozónu. Když se dluh zvýší, vlády zemí platících eurem zlepší primární rozpočtové saldo v průměru jen o 0,046 procentního bodu. Ve státech mimo euro je reakce více než dvojnásobná – přibližně 0,104 procentního bodu. Jinými slovy, země mimo eurozónu mají větší tendenci „utahovat opasky“, když se jejich dluh zvyšuje.
Podle autorů lze tento rozdíl vysvětlit tím, že členství v eurozóně oslabuje tlak finančních trhů na jednotlivé vlády. Investoři totiž předpokládají, že v krajní situaci existuje větší pravděpodobnost evropské pomoci či společného řešení. „Ekonomové tento jev označují jako morální hazard – pokud někdo očekává, že případné problémy nebude muset nést výhradně sám, mívá menší motivaci chovat se obezřetně,“ vysvětluje Kovanda.
„Euro tedy rozvolňuje rozpočtová pravidla v tom smyslu, že si nezodpovědný politik může říct ono švejkovské „to se nám to hoduje, když nám jiní půjčují“, resp. jiní – tedy další země eurozóny – (po)nesou náklady našeho vlastního půjčování. Nedělejme si iluze, že takoví politici v zemích eurozóny nejsou a nebudou. Jsou a budou,“ varuje Kovanda.
fb
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Michal Fleišer 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jiří Duda 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jana Gunterová 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Hana Tvarohová 500,- Kč, Karel Urban 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, ing. Darek Brzobohatý 1000,- Kč, Anonym 200,- Kč, Zdeněk Hanwald 1000,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Mgr. Luděk Tesařík 200,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč
Celkem za měsíc: ... 20 160,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Podobné příspěvky
Tak jak to vlastně je?
JINDŘICH KULHAVÝ Údajně jsme dle médií i politiků stále spíše příjemcem peněz z EU než plátcem. Pokud by to
Sucho, povodně a eroze: Důsledek špatného...
JAN SEDLÁČEK Kam oko dohlédne, všude velké plochy betonu, řepky nebo kukuřice na siláž. Sice jsme tím “in“ na
ále prdík, knedlíci potřebují ojro jak prase drbání, až aby to bylo, je třeba tyhle ajnštajny oholit horkou vodou a smolou dočista dočista, za odměnu – patříme na západ , kua, no ni ?