
Prezident z obyčejné neformální večeře udělal skoro druhý bezpečnostní summit
PAVEL ŠIK
Podle svého vyjádření tam „řešil situaci na Balkáně a v Pobaltí“ se čtyřmi hlavami států a vlád. Patrně mezi předkrmem a dezertem. Je až obdivuhodné, kolik vrcholné geopolitiky se vejde do jednoho večerního menu.
Andrej Babiš na téže akci popsal, že se bavil o fotbale, jídle a běžných věcech. Zkrátka jako člověk, který ví, že neformální společenská večeře je hlavně příležitostí k navazování kontaktů, ne k přepisování bezpečnostní architektury Evropy.
Prezident naproti tomu vyvolává dojem, že mezi polévkou a hlavním chodem koordinoval obranu kontinentu. Buď má naprosto výjimečně produktivní trávení, nebo prostě potřebuje za každou cenu dokázat, že jeho vysouzená cesta do Ankary nebyla jen série společných fotografií, podání rukou a zdvořilostních konverzací.
Podobně obratně se pracuje i s Macinkovým vyjádřením před odletem, že Česko přesměruje část mandatorně vázaných prostředků z rozpočtu do programu PURL. Šlo o peníze, které už byly na Ukrajinu vyčleněné Fialovo vládou a nešlo je pro letošek zrušit, ministr je jen přesunul z jedné položky do jiné a navíc se jedná o v porovnání symbolickou částku.
Ale opozice a jí nakloněná média z toho okamžitě udělala titulek o vládě, která „začíná financovat válku na Ukrajině“, ačkoli jde o technický přesun starých závazků, nikoli o nové peníze ani o změnu politiky.
A zatímco domácí opozice se jak děti vysmívá tomu, že po společném focení podal svým typickým způsobem Trump Babišovi ruku, už zapomíná dodat, že kolem řady dalších státníků prostě prošel bez jediného gesta. Babiš dostal alespoň mechanické podání ruky před soustředěnými kamerami světa, což by prezident po jeho slovech o Trumpovi dle mého odhadu fakt nezvládl. Jenže to se nehodí do scénáře, ve kterém prezident u večeře zachraňuje bezpečnost Evropy.
Českou politiku definitivně pohltil spor Losna versus Mažňák, přičemž ten, co si doposud myslí, že je Losna, se už dávno stal pro mnohé směšným Mažňákem, a místo Stínadel dnes vedeme smrtelně vážný spor o to, jestli lze u společenské večeře rozhodnout geopolitickou bitvu o osud kontinentu.

Svět na to kašle, všichni řeší, kdy se bude znovu válčit v Íránu, proč měl Macron pořád brýle a hlavně proč Rutte nebo Macron vodí Erdogana za ruku.
fb


Bohužel PRsti prezidentčíka odpracovatele vědí, že velká část národa je simplexní a dobře manipulovatelná, že jim lze manekýna různých uniforem předkládat opakovaně a pokaždé jinak. Velmi často jde i o mladé lidi, kteří nepamatují komunismus, takže to co řeknou na ČT1 MUSÍ být pravda! Vetšina jeho elektorátu – viz Piráti, jsou obyčejní patlalové, co zmrší všechno „na co je pustí“, ale sebevědomí jim nechybí. Agent 107 si s nimi rozumí a pro ně se hraje to divadlo. Myslím ale, že přes všechny snahy tyhle PR manipulace přece jen už ztrácí na síle a „voličů“ Rozvědčíkovi i jeho loutkařům klesají, navzdory cinknutým „průzkumům“.