Překlad výroční zprávy BIS 2017 z byrokratštiny

Řada lidí, kterým máme podle zákona posílat informace, na ně pořád ještě nemá prověrku, takže většinou to může dostat do ruky jenom bezpečnostní ředitel dotyčného úřadu a nikdo jiný. Tak vzniká situace, kdy vidíme, jak někdo běží plnou rychlostí směrem k otevřenému kanálu, ale nesmíme mu to říct.

Energetika i nadále míří do kytek. Soukromé subjekty aktivně sabotují budování infrastruktury (ČEZ) a pořád se sem snaží vecpat firmy se silnými svazky s vedením svého státu (Gazprom), u kterých se dá čekat zneužití získané pozice v zájmu mateřské země (Ruská federace).

Kontrarozvědka

Hlavní aktéři u nás jsou Rusko a Čína, nikomu jinému nestojíme za snahu. Rusům jde hlavně o vliv a získávání lidí, Číňani se proti předchozímu roku víc soustřeďují na sběr informací a míň na budování vlivu.

Rusové mají i nadále tolik diplomatů, kolik jich měli za SSSR (a nejspíš to nehodlají měnit, dokud to zase SSSR nebude). Rusové nám neříkají, kdo z jejich diplomatů pracuje ve skutečnosti pro rozvědku (přímo či nepřímo nejspíš všichni), a používají tady svoje “diplomaty” jako nátlakový prostředek na naši diploimacii a pro sběr informací/vydírání.

Politici a úředníci, proboha, už si to jednou zapamatujte: Že je to diplomat neznamená, že není nebezpečný! A taky si proboha zapamatujte, že ne všechno, co není vyloženě tajné, musíte někomu vykecat! (Zde má autor shrnutí dojem, že chudák autor původního textu opakovaně mlátí hlavou o stůl; není se čemu divit, přesně tohle bylo už minimálně v předchozí svodce).

ČR je i nadále jeden z cílů Ruska v jeho hybridní válce s EU a NATO a neumí se bránit. K vedení hybdridní války se používá všech dostupných prostředků: ovládání historie ₍ruský/sovětský výklad dějin, protože rusko sice prohrálo studenou válku, ale jeho propagandu neporazil nikdy nikdo a dál si vesele přepisuje dějiny – a tím i současnost), špionáž, vojenské akce, polovojenské akce (dovolená na Krymu), guerilla, ekonomika, organizovaný zločin, korupce, politika (sic), informační boj aj. Přitom se jednotlivé nástroje hybridní války můžou klidně navzájem zastoupit – zločinec dělá zpravodajce, firmy se snaží získat moc a vliv spíš než zisk atp. Část z toho je přitom jenom kouřová clona a nedá se proti tomu bojovat tak, že bychom se napřed zaměřili na jeden aspekt a pak na další – ani si nemůžeme namlouvat, že to začalo až ruskou válkou s Ukrajinou. Ruskou strategii je třeba vnímat jako celek, a to celek zaměřený na oslabení NATO a EU pomocí oslabení členských států. Za zmínku stojí taky tzv. Overtonovo okno: “Dveřmi vyhodíte internacionalistu a oknem se vám vrátí bojovník proti migraci, islamizaci, dekadentnímu chaosu a obhájce tradičních křesťanských hodnot” (doslovná citace z původního textu!).

Protože je toho tolik a je to tak propojené, nemá smysl se zabývat specificky weby ruské propagandy a dezinformace (aeronet). Spíš se snažíme nějak přefiltrovat kouřovou clonu a najít tam to podstatné – o co Rusům doopravdy jde. Dezinformační weby v češtině většinou ostatně provozují Češi, kteří nejsou ani tak zrádní, jak spíš tak blbí. Je sice fakt, že tím Rusy podporují, ale proto jim ještě svobodu slova brát nemůžeme.

Rusové taky často získávají některé české firmy: Taková firma, které často šéfuje nebo kterou zastupuje “bývalý” zpravodajský důstojník, přes nějakou jinou nastrčenou firmu nebo osobu koupí společnost, která má nebo soutěží o státní zakázky, včetně těch pro armádu, policii atp. Tím získá informace, a pak zaměstná (nebo si nechá, pokud už tam jsou) manažery, které už dřív někdo vyšetřoval kvůli korupci – za chvíli na ně mají vydírací materiál, a za o něco delší chvíli dlouhodobý zdroj informací. (To se samozřejmě netýká jenom těch manažerů, ale i politiků a úředníku, které uplácejí).

Čínských zpravodajců u nás pravda není víc, ale jsou teď daleko aktivnější a taky se do ní zapojují zpravodajci v ad hoc výprávách do Čech (taky si pamatujete tu slávu v Praze?). Kvůli velmi vysoké aktivitě čínské rozvědky u nás je taky velmi vysoké riziko vystavení čínskému špionážnímu zájmu (tj. že se na vás pokusí sehnat/vyrobit kompromitující informace).

Nátlakové chování ale není výsada čínské tajné služby, diplomati a byznysmeni se chovají úplně stejně a v podstatě je to stejně hybridní přístup, jako ten ruský.

Číňanům jde o několik věcí: Narušování jednoty EU, vojenská špionáž a vědeckotechnická špionáž, plus ovládání Číňanů usídlených v Čechách. Je tu znepokující zesílení technické špionáže: Čína chce být do roku 2025 nejlepší na světě v nových technologiích, a má prakticky neomezené množství peněz, které na to může použít. Soustředí se na klíčové obory jako finance, komunikace, energetika atp. a duševní vlastnictví/firmy, které je mají získávají jak koupí, tak špionáží.

Domácí potíže

Na tomhle poli nemáme žádné akutní nebezpečí.

Klasické extremistické skupiny jsou na tom špatně – stárnou a nikoho už moc nezajímají. Částečně je to státní politikou proti nim, částečně tím, že lidi mají paměť a o zavedení komunismu ani fašismu/nacismu zvlášť nestojí (na to bych dvakrát nespoléhal). Upadají s koncem tradičního dělení politiky na levici a pravici (to spíš) a s nárůstem konkurence. Je tady poptávka po jednoduchých a rychlých řešení čehokoli (nejradši tím, že se někdo praští po hlavě) a to přitahuje i nové tváře a jejich vlastní uskupení. Často jim ostatně o nějakou ideologii ani nejde, prostě se jim momentálně extremistická rétorika hodí do krámu (tím se ovšem od běžné politiky nijak moc neliší).

Protiimigrační skupiny

Imigrace jako téma přestala společnost zajímat a navíc se (jako čeští extremisté tradičně) nedokázala jednotlivá uskupení na ničem dohodnout a spíš se dál štěpila, než že by se sjednocovala. Když v imigračním korytě došlo krmení, tak se jich část přesunula jinam – k čemukoli, co vzbuzuje emoce a nabízí šanci být pět minut v televizi.

Většina protiimigrantů projevuje odpor k EU a NATO a naopak lásku k tatíčku Putinovi a všesovětské…ehm, všeslovanské vzájemnosti.

Protiimgrační aktivita (letáky, demonstrace…) nicméně celkově upadla a někteří se na to vykašlali úplně. To málo, co bylo, nebylo nebezpečné a někdy se ani nedostavila veřejnost, takže to nakonec mělo podobu večera v hospodě.

Nejsilnější zbraň je nadále dezinformace, šíření lží a polopravd ve snaze vyvolat paniku, polarizovat společnost a podrývat současný establishment (ne že by to potřeboval, ten se rekordním tempem podrývá sám).

Paravojenské skupiny

Tady žádné nebezpečí nehrozí. Těch celých pět a půl migranta co tu bylo moc k mobilizaci společnosti nepřispělo, a protože hrozba uprchlíků a islámu byl deklarovaný hlavní důvod existence těchhle skupin, moc jim to nepomohlo. Místo snahy tvrdit, že stát svoje území nedokáže zabezpečit, se teď spíš snaží se na tom nějak podílet a legalizovat se. Mají snahy se ozbrojovat, ale to je celospolečenský trend. Hlavní problém u nich spočívá v (jak jinak) proruské orientaci.

Extrémní pravičáci

Minimální podpora a popularita. Fiasko ve volbách, jejich voliče spíš přebírají populistické strany. S tím, jak jejich význam celkově mizí, se zvyšuje riziko aresivních jedinců nebo neformálních skupinek, které se hůř sledují a infiltrují. Hlavními tématy jsou teď spíš než imigrace kritika EU a boj proti lidskoprávním a jiným nevládním organizacím, proti EU a NATO a Izraeli a podpora Ruska. K žádným velkým násilnostem nedošlo, většinou jenom kecají na Internetu.

Extrémní levičáci

Tihle jsou taky roztříštění, nemají žádnou osobnost, která by je sjednotila, a je jich málo. O veřejné akce už se ani moc nesnaží, spíš se scházejí mezi sebou. Podporují squattery (centrum Klinika) a ekologické aktivisty. Boj proti extrémní pravici ochabnul, protože obě strany upadají, takže teď se spíš zaměřují na boj proti doprava zaměřeným populistům. Zklidnění imigrační krize oslabilo proimigrační aktivity.

Terorismus

Není tu akutní hrozba útoku. Je pár lidí, co odešli z ČR na blízký východ, kde se přidali k teroristům působícím tam. BIS prověřuje rizikové komunity jako Maghrebané, kteří se špatně integrují a jsou častou kořistí teroristických verbířů, nebo Pákistánci a Afghánci, kteří organizovali nelegální migraci – protože mezi takovými migranty se můžou schovávat další lidi napojení na terorismus (i na leccos jiného).
Je tu pár lidí, co se projevuje radikálně, ale ti jsou celkem neškodní a islámská komunita v Čechách je umírněná jako vždycky.

U Kurdů je tu riziko, že by mohli pracovat pro Stranu kurdských pracujících (PKK), kteřá se v Čechách pokouší zakořenit, ale místní Kurdové s nimi vesměs nechtějí nic mít. Má tu jenom pár sympatizantů a členy žádné.

Syrský sunnitský exil upadá, zato režim prezidenta Asada rozvíjí svoji vlastní propagandu.
Írán tu má jisté zpravodajské snahy, hlavně pokud jde o propagandu íránského režimu a jeho islámských revolučních gard a o snahu infiltrovat íránské protirežimní skupiny.

Šíření zbraní hromadného ničení

Rizikové země jako Írán, Sýrie a KLDR se nadále pokoušejí získat zdroje potřebné k tomu, aby si mohly zbraně hromadného ničení vyvinout – většinou nakupují technoloie přes prostředníky a nastrčené firmy.

Kybernetická špionáž

V roce 2017 se zjistilo, že je díra v informačním systému na ministerstvu zahraničí, ale ta už tam byla minimálně od roku 2016. Přístup k systému útočníci získali útokem na mailové schránky nejvyšších představitelů ministerstva. Tenhle útok na maily je dost podobný jiným útokům jinde v Evropě (a možná i mimo ni, Hillary). Současně s tím proběhl jiný, zřejmě nesouvisející útok na ty stejné mailové schránky – jeden má na svědomí GRU, jeden FSB.

Kampaň APT28/Sofacy, kterou vede právě GRU, je u nás velmi široká a nejde tam jen o získání dat, ale taky o přístup do různých informačních a komunikačních systémů, které se pak dají zneužít k dalším útokům.

Byl tu taky útok na vnitro a armádu, který sice asi nezískal nic tajného, ale přeci jen mohl přinést informace zneužitelné k dalším útokům.

Je tu vlna mailů, které se snaží působit dojmem, že jsou od kamaráda, člena rodiny nebo podobně. Využívají k tomu přístup k napadeným mailovým schránkám a hlavním cílem je vojenská diplomacie, přičemž stylem to hodně připomíná GRU. Další taková vlna cílí v Evropě na zbrojařské firmy a ještě jedna na pohraniční stráž jednoho evropského státu (vsadíme se kterého?).
Kromě toho byl ještě jeden systém jiného ministerstva taky napadnutelný, ale to se podařilo podchytit včas (doufejme).

Visapoint

Systém umožňoval blokovat termíny pro pohovor o získání víza na ambasádách a následně je prodávat, takže skončil.

Administrativní bezpečnost

Nemůžeme svoje informace chránit ani před správním řízením, natož před soudem, což dost omezuje, co jim vůbec můžeme říkat. Upozorňujeme už na to po dvanácté a fakt, fakt už nás to nebaví.