10.3.2021
Redakce
0
Kategorie: Historie

Před 73 lety zemřel národem milovaný Jan Masaryk. Jeho smrt je dodnes obestřena tajemstvím

Sdílejte článek:

SM

Před 73 lety skončil na dlažbě Černínského paláce život populárního ministra zahraničí Jana Masaryka. Spekulace o jeho smrti ani po této době neustávají.

Populárního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, který byl oblíben pro svou lidovost, se snažili demokratičtí politikové předcházet. Stejně tak ale činili i komunisté. Masaryk, jakkoliv vystupoval na veřejnosti s notnou dávkou lidovosti a bodrosti, ve skutečnosti nebyl příliš schopným ministrem, spíše dokázal strhnout svým projevem. Ministerstvo zahraničí ve skutečnosti bylo pod taktovkou národně orientovaného komunisty Vlada Clementise. Jak se blížily druhé poválečné parlamentní volby 1948, projevilo více politických stran zájem, aby za ně Masaryk kandidoval. Ten si však zakládal na své nestranickosti, byť samozřejmě měl jako přesvědčený demokrat blíž k nekomunistickým stranám.

Únor 1948 znamenal pro Masaryka rozhodující životní předěl. Nepodal demisi s ostatními 12 nekomunistickými ministry, ,,politicky” onemocněl a dokonce se s celým ministerstvem zapojil do jednohodinové manifestační stávky 24. 2. 1948. Masaryk zůstal ve vládě, o což komunisté usilovali, aby nový ,,obrozený” (rozuměj očištěný od ,,reakčníků”) kabinet svou osobností zaštítil a propůjčil tak legitimitu. Zdálo se, že syn prvního československého prezidenta bude pokračovat ve veřejném životě dál, zvlášť když několikrát prohlašoval, že jde s ,,lidem” a s novým Gottwaldovým kabinetem si rád ,,zavládne”.

Vše o všem zpřetrhal 10. březen 1948, kdy bylo na dlažbě Černínského paláce pod okny jeho služebního bytu nalezeno Masarykovo mrtvé tělo. V té době již zkomunizovaná Státní bezpečnost se rychle ujala vyšetřování a vyvodila závěr, že šlo o sebevraždu, aniž by se ,,zdržovala” důležitými detaily. Skoro to vypadalo, že StB chce úmyslně důležité stopy zakrýt. Rozhodně toto vyšetřování nelze označit jako standardní.

V roce 1968 se pak případ Masaryk znovu otevřel a došlo se v rámci vyšetřování k závěru, že Masaryk nejspíš spáchal sebevraždu, ale ,,ve hře” bylo i nešťastné vypadnutí z okna. To však bylo později vyvráceno. V 90. letech a na začátku nového tisíciletí se ujal případu Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, a ten se začal klonit k verzi násilné Masarykovy smrti.

Posléze tyto závěry potvrdil i odborník na problematiku biomechaniky Jiří Straus, který provedl vlastní vyšetřování a jednoznačně s ,,vědeckou akribií” potvrdil, že Masarykův život skončil vraždou. Problém je to, že Straus byl před pěti lety odvolaný z Policejní akademie pro to, že jeho znalecké posudky v jiných případech obsahovaly závažné nedostatky. Proto musíme brát jeho vyšetřování a učiněné závěry v případu Masaryk se značnou rezervou.

Pokud tedy vyloučíme verzi náhodného či nešťastného pádu z okna, která byla spolehlivě vyloučena, zbývají nám dvě možnosti – vražda, či sebevražda. Jaké faktory hrály pro verzi vraždy? Masaryk svým přátelům sděloval, že chce odjet na Západ za svou ,,femme fatale” Marcií Davenportovou. Mnozí historikové poukazují na to, že komunisté si nemohli dovolit, aby Masaryk informoval západní politiky o komunistických metodách a o komunistech samotných. Masaryk zkrátka věděl příliš mnoho. Proto jej nechali zavraždit buď komunisté, nebo sovětští agenti. To ostatně potvrdila i bývalá agentka NKVD Jelizaveta Paršinová.

Pro verzi sebevraždy pak hovoří jednak jeho duševní stav, který byl bezprostředně po únoru nesporně špatný s celou řadou výkyvů nálad a náhlých změn názorů. Masarykův tajemník A. Sum prohlásil, že je přesvědčen, že šlo o sebevraždu a poukázal na to, že po smrti ministra zahraničí byla nalezena v jeho pokoji otevřená bible s podtrženými verši. Masaryk si podle názorů jiných historiků po únoru 1948 uvědomil, že slouží jen jako demokratická ,,fasáda” a s touto rolí se nemínil smířit.

Zmiňovaná mentální rozkolísanost pronásledovala Masaryka již dávno a s duševní nestabilitou zápasil již od mládí. Mezi říjnem 1912 a 1913 pobýval ve zvláštní škole ve Vinelandu ve státě New Jersey, kde mu byla diagnostikována hebefrenie, což je mírnější forma schizofrenie. Jeho další kroky po únoru 1948 mohly být z velké části ovlivněny jaho aktuálním duševním rozpoložením.

Sebevražda také mohla být demonstrativní. 11. 3. 1948 totiž ,,osekaný” parlament, kde paradoxně bylo více nekomunistických politiků než komunistických, potvrdil ,,obrozenou” Gottwaldovu vládu, čímž se stvrdily radikální únorové změny, které Československo nasměrovaly k samovládě KSČ. Masaryk by tak mohl sebevraždou demonstrovat, že nesouhlasí se změnami, které v Československu zavedou komunisté, a jež už nemají nic společného s demokratickou republikou.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nyní uzavřel kauzu s tím, že nelze jednoznačně určit, jestli Masaryka někdo zavraždil, spáchal (demonstrativní) sebevraždu, nebo šlo o nešťastnou náhodu. Masarykova smrt tak pravděpodobně nebude nikdy objasněna bez toho, aniž by se otevřely bývalé sovětské archivy. K tomu se zatím Moskva nemá. A pokud Masaryk zemřel násilnou smrtí a možná rukou sovětského agenta, tak se neotevřou nikdy. Protože jaký zájem by mělo dnešní Rusko na tom, aby se svět dozvěděl, že jeho předchůdce dal zavraždit Jana Masaryka? Pochopitelně žádný.

Ať tak či onak, smrt populárního ,,Honzy” byla pro veřejnost šokem a zároveň uzavírala se smrtí Edvarda Beneše v září 1948 jednu éru. Komunistický režim ihned po únoru 1948 spustil nelítostnou mašinérii čistek na všech úrovních a začal se zbavovat skutečných i domnělých nepřátel, a to i ve vlastních řadách.

  • securitymagazin.cz
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 4,09 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Jak zakázali koně

    LUBOŠ ZÁLOM V roce 1765 objevil skotský vynálezce James Watt parní stroj, čímž odstartoval průmyslovou revoluci. Energie spoutaná v