16.6.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Kultura a tipy

Posloucháte rádio?

Sdílejte článek:

KENIG

Já taky. U nás na dílně hraje rádio asi jako ve většině provozů. Částečně jako kulisa v pozadí ale zároveň je posloucháno. Také vidíte tu žalostnou úroveň programů,ať mluveného slova či hudby?

Dlouhá léta je u nás naladěno Radio Beat. V začátcích to bylo opravdu dobré, především nové a taky jinde nehraná muzika. Postupem let se z Beatu stala spíše jedna velká reklama, často tedy mimořádně stupidní, prokládaná krátkými bloky hudby. Ta už zřejmě dávno rezignovala na stále se dokola opakující playlist nemnoha skladeb. Stále dokola hraní Stouni, Beatles …

On Beat je vůbec už rádio které jakoby snad mělo nějakou smlouvu se všemi těmi majiteli práv a snad dostávali i zpětný bonus za přehrávání.

[ad#article_et21]

Nic proti tomu,je to soukromá stanice. Ale také je pravdou, že její nastavení není zdaleka tak přímočaré jak se snaží dělat dojem. Počínaje všemi těmi trochu infantilními zahajovačkami zpráv a pod. Zprávy které si prý u nich poslechnete jako první, byť to vlastně žádné zprávy ani nejsou, menšinové sporty na Beatu-jako třeba fotbal či hokej? Co je na nich menšinového? Nikdy jsem nezaregistroval že by nabídli výsledek okresního šampionátu v petanque v Bordeaux. Např. Výlety do světa hraček pro dospělé? To už vůbec nelze pochopit, v jaké souvislosti to má jako být. Ukázky toho, jak je s posluchačem meteno.

To jenom k dokreslení úrovně, na které se rádio ocitlo.

Na rádio které, alespoň deklaratorně, má ambice jet drsnou alternativu k středním proudům, protože rockeři, je žalostně fádní a prázdné.

Abych to osvětlil – hudbu mám rád, a to vlastně jakoukoliv dobrou. Tedy vlastně už více jak 500let muziky. Ale je hudba dobrá, správně zasazená do doby i atmosféry a je taková která není. Rock je bezpochyby tou která tu kvalitu má, ovšem zřejmě se většina shodne na tom, že rock jako takový je uzavřené téma ohraničené plusmínus sedmdesátými lety. Bylo to skvělé, ale je to pryč. Můžeme to poslouchat a vzpomínat, ta hudba je z valné části opravdu dobrá, ale nelze k tomu již autenticky nic přidat. Tak jako barokní hudba je jednou pro vždy uzavřená. Skládat dnes barok je marná a falešná snaha o nastavovanou kaši. Tak to prostě je.

Ale to neznamená že hudba skončila. Neustále probíhá hledání nových směrů, a i když je to obtížné, opravdu dobří muzikanti leccos nabízí. Především asi syntézu rocku s klasikou či tradičími nástroji a vynikajícím zpěvem.

O to je to horší-je k mání velká spousta nové muziky, kterou vůbec neznáme a přitom pokud ji objevíte obvykle náhodou na Tubě, jenom zíráte jaká dobrá, instrumentálně a hlasově zvládnutá muzika vzniká. A radio Beat? Podle svého rozjásaného narativu, který máme to štěstí poslouchat do omrzení mnohokrát denně, arbitr a garant nejlepší muziky ?

Nic. Stále stejné plky o tzv. rockerském životě, rádoby vtipné upoutávky na pořady o muzice, které se ale míjejí s velkou částí zájmu posluchačů. V podstatě muzeum, oprašování starých příběhů. Ale to vše nevadí, to jistě k programu, pokud ještě vůbec, hudebního rádia patří. Přitom by stačilo zvednout na zemi ležící potenciál a ukazovat posluchačům kam došel rock v průběhu pěti dekád a co z něj lze vykřesat s dobrým přístupem.

Pořad Naděje rocku se vlastně zabývá něčím co je dávno ukončeno. Pouštění nahrávek mladých hudebníků je jistě chvályhodné, ovšem zároveň je jim poskytována medvědí služba – nastavená laťka je tak nízká, že nevybuzuje nijak vysoké nároky na hudbu současnosti. Ti kluci a holky co posílají ukázky svojí tvorby netuší, že tudy už cesta nevede, jenom přehrávají již tisíkrát omletá schémata a rifty, které nejsou ani nijak originální, ani kdovíjak dobré. Místo plácání po ramenou, jakou jsou oporou hudbě je jejich tvorba, by jim odborníci v rádiu mohli sdělit, že svět se posunul a nároky na žánr jsou jiné. Třeba by potom i tady vznikaly kapely které jsou opravdu velmi dobré.

Co mě vlastně přimělo toto napsat? No, už to ve mě leží dlouhou dobu. Narazil jsem při brouzdání na netu na japonskou kapelu Wagaki band. Zřejmě už nějakou dobu hrají, takže nejsou úplně neznámí. Celé pojetí jejich hudby je jedním slovem syntéza toho, co bylo nejlepšího na rocku a jejich národních nástrojů. Mimořádně hlasově vybavená zpěvačka už to jenom dotvrzuje. Nejde o tuto konkrétní kapelu. Jde o to že rádio tohoto formátu, s deklaratorními ambicemi na uvádění tzv.Nadějí, posluchačům z nějakých divných důvodů nechce poskytnout širší záběr muziky, která je přímým potomkem té kterou známe, máme rádi a vždy se k ní budeme vracet. Vždyť kolik posluchačů by ocenilo ne přílišpozděvečerní pořady právě o takovéto hudbě z celého světa. A že jí je..

Dokonce jsem už i do Beatu psal. Odpověď bývá zřejmě korporátně unifikovaná-posluchači si přejí, redakce se snaží o vyváženost, a že občasní nespokojenci, jako já nemohou narušit nezpochybnitelně správný směr jejich cesty…

Toto se samozřejmě týká většiny rádií co lze naladit. Asi je to obraz doby. Před časem jsme ze zoufalství přeladili dílenské rádio na Radiožurnál. Stačil týden, abych naprosto zdemolovanej napsal dopis redakci. V něm jsem podotkl, že si při poslechu veřejnoprávního rozhlasu připadám jako někde na Floridě. Podle playlistu, do kterého lze nahlédnout na stránkách, to vypadá že asi 85-90 procent hudby je zastoupeno angloamerickou produkcí, že Gotta jsem tam neslyšel ani jednou, asi se mu mstí i po smrti. A že na rozdíl od soukromých stanic by měli poskytovat co nejširší záběr hudby. Kdy jste na rádiu, jakémkoliv, slyšeli např francouzskou hudbu. Nebo nějakou jihoamerickou, čínskou, ruskou nebo třeba indickou. Že nikdy? No jistě. Dle mého soudu se i prostřednictvím rádií nasouvají schémata společenských pohybů žádoucím směrem – neboli kulturní kolonialismus, za který si ještě kolonie platí odvodem poplatků za autorská práva. Proto asi donekonečna ohrávané odrhovačky z prostředí angloamerické pakultury. Zřejmě proto nikdy na jakémkoliv rádiu neuslyšíte žádnou kapelu třeba z Mongolska.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (26 votes, average: 4,85 out of 5)
Loading...