11.1.2016
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Polský pohled na svět stojí za zamyšlení

Sdílejte článek:

JURAJ POLÁČEK 11|01|2016

Současná polská vláda dělá kroky, které se příliš EU nelíbí. Vláda, která dostala od voličů mandát na radikální obrat na obranu zájmů Polska od prvního dne vymetá všechny kouty, aby dostala pod kontrolu části společnosti, které podle tohoto mandátu nepracují, nebo nejsou ochotny pracovat. Šlo o tajné služby, soudnictví a nejnovější média.

[ad#clanek-respo]

Podle vládní strany PiS Polsko dnes potřebuje, aby na všech postech pracovali lidé, pro které nebude hlavním zájmem obhajovat a prosazovat fiktivní, resp. bruselské zájmy, ale v první řadě polské.

Polsko přitom nechce “odejít z Evropy”. Velmi dobře si uvědomuje, že ekonomická a politická jednota zvyšuje produktivitu a váhu celého kontinentu. Zároveň, a to je třeba přiznat otevřeně, strana PiS pokračuje v ostře nepřátelském postoji vůči Rusku jako výrazu historického sentimentu, kde Polsko bylo vítanou kořistí mocných na čele s Ruskem. Odrazem takového myšlení je pak urputná snaha polské vlády dostat do země základny NATO (USA), čímž by se podle ní jednak posílila bezpečnost země, ale také zvýšila důležitost země v Evropě.

Více v projevu předsedy strany PiS Jaroslava Kaczyńského, kde je poloha obrany národního zájmu velmi jasně a zřetelně vysvětlena. To není projev xenofobie, ale státníka vědomého si odpovědnosti před svými potomky:

Nedá mi nevzpomenout postoj české vlády, která podle uniklých mailů naopak stojí pevně na “straně humanismu, tolerance a multikulturní” jak to požaduje Brusel:

[ad#clanek-respo]

Komunikační strategie České republiky k migraci
Zpracoval: Oto Novotný; politický poradce PV

Komunikační strategie k migraci navržena MV neodpovídá všem požadavkům nutným pro efektivní komunikace tohoto tématu. Jaké jsou její nedostatky:

  • Strategie je zaměřena takřka výlučně na tzv. odbornou veřejnost (zástupci vlády, resortu, státní správy na nejrůznějších úrovních, sociální partneři, nevládního sektoru, novináři apod.) a nikoli na tzv. laickou veřejnost, tzn. na občany, kteří jsou ale rozhodující z hlediska “chápáná” a podpory vládní migrační politiky. Protože je to tato veřejnost, resp. voliči, který rozhodují o legitimitě TÉTO vlády (a jednotlivých koaličních stran) ve volbách. A velkým tématem může být otázka imigrace ve volbách 2016/2017 
  • Omezené cílení navrhované komunikační strategie pouze na odbornou veřejnost odpovídá omezeným výběrům forem komunikace  – konference, kulaté stoly semináře, tiskové výstupy / konference, dvoustranná jednání, setkávání s novináři, doposud utvořené specializované webové stránky na problémy migrace. Jakkoli se zdá tento výběr forem komunikace dostatečně široký, nejde o formy, skrze které lze významněji zasáhnout a ovlivnit široké veřejné mínění (laickou veřejnost).

Aby se tyto nedostatky komunikační strategie odstranily, je třeba za hlavní cíl komunikační strategie stanovit zvýšení podpory veřejnosti (odborné, ale hlavně laické, tzn. podpory široké veřejnosti) pro realizaci Strategie migrační politiky Vlády ČR. To požaduje celkové nastavení parametrů komunikační strategie jinak:

  • Z hlediska cílů: Reorientovat komunikací více na širokou, tzn. laickou veřejnost 
  • Z hlediska formy: Reorientovat komunikaci více skrze masová média (internet-facebook, tištěná média, Rozhlas / TV): ovlivňování internetových diskusí, bannery, články, komentáře, blogy, veřejné vizuály (billboardy, plakáty), inzerce, TV / Rozhlasové debaty ( Prostřednictvím veřejných celostátních a regionálních stanic); diskusní fóra s veřejností za účasti politiků, významných opinion leaderů a představitelnů NGO atd..
  • Z hlediska obsahu: Reorientovat komunikací více na vybrané otázky, které v souvislosti s migraci veřejností nejvíc hýbou a zakládají její převažující postoje k tématu.
  • Z hlediska stylu: Reorientovat komunikací více na ovlivňování emocí. (Informování ve věcném smyslu je DŮLEŽITÉ, ale musí zasahovat emoce.). 

Tato potřeba reorientace komunkační strategické vychází z předpokladu, že jakkoli lze na základě některých dosud provedených sociologických sond vyvodit závěr, že širokou veřejnost v tuto chvíli ovládají v otázkách migrace velké obavy, strach a předsudky, a tudíž sklon politiky migrace k pozitivům odmítá, přece jen lze veřejné mínění tvarovat a jeho stávající převažující negativní postoj oslabovat a u některých vybraných skupin i transformovat pozitivním směrem.

Abychom tohle ale dokázali, potřebujeme na začátku komplexní strategický sociologický průzkum názorů veřejnosti na otázky migrace, který nám poskytne relevantní informace. Průzkum by měl mít následující etapy:

  1. etapa: Sociologický průzkum (FGS, kvantitativní)
    Jaké jsou hlavní informační a emoční bariéry přijatelnosti podpory vládní migrační strategie (kde hlavně pozitivní informace chybí, o jaké jde obavy, předsudky, kde mají své kořeny). Sociologický průzkum by měl být doplněn v tomto směru o mediální průzkum.
  2. etapa: Analýza Zjištění
    Vytvoření hypotéz i jakým typem informací a jakými formami komunikace lze tyto bariéry odstraňovat, tzn. jaké jsou naopak možnosti – z hlediska obsahu a formy – negativní postoj mění v pozitivní, zda je alespoň možná neutralizace.
  3. etapa: Sociologický průzkum
    Testování hypotéz.
  4. etapa: Analýza Zjištění
    Komunikační doporučení z hlediska obsahu a formy pro komunikační strategii (hypotézy, které se v průzkumu ukázaly jako vhodné).
  5. etapa:  Průběžný sociologický průzkum
    Sledování postoj veřejnosti v základních parametrech s cílem zaznamenávat trendy. Permanentní analýza médií a internetových diskusí.

V těchto směrech by bylo žádoucí navrhovanou Strategii migrační politiky doplnit, aby sloužila hlavnímu účelu – pomoci vládě získávat pro její migrační politiku pochopení a podporu veřejného mínění. Jestliže samotná navrhovaná Strategie migrační politiky je v zásadě nastavena správně, bylo by škoda, kdyby havarovala v důsledku špatně nastavené komunikační strategie. Mimořádně citlivý problém, jaký dnes představuje problém migrace, není bez pozitivního přístupu významné části veřejnost v zásadě řešitelný.

Proti navrhovaným změnám v předložené Strategii migrační politiky lze snad vznést námitky, že přece oněch momentálně spočítaných cca 1500 migrantů, kterým jsme se zavázali v příštích dvou letech pomoci, si nezaslouží takové komplexní komunikační úsilí, to lze přece odkomunikovat “v tichosti”. Možná. Ale proti Takové námitce lze postavit minimálně dvě znepokojující otázky. Proč je již nyní ve veřejnosti tolik povyku kvůli několik stovkám imigrantů, kterým chceme pomoci? A můžeme si být jistí, že s těmito “Několika stovkami” imigrantů se vyřeší celoevropský problém migrace a skončí tudíž i tento povyk? Jinými slovy: Může vláda ČR “odehrát” Strategii migrační politiky “v tichosti”?

ZDROJ: Juraj Poláček

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky