9.3.2021
Kategorie: Politika

Policejní stát nebo nová RVHP?

Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

bartonV souvislosti se zákazy a jejich vymáháním v rámci „boje s covidem“ Zbyněk Petráček glosuje tuto situaci zkratkou „policejní stát“. Obávám se však, že problém není v policii, ale zase a opět v politice.

Pan Zbyněk Petráček glosuje současnou situaci přísných vládních zákazů včetně zákazu pohybu mezi okresy pod titulkem Policejní stát? Cituji jeho závěr: Bude to celospolečenský test. Jednak pro samotnou policii, která už sice nemá nálepku „silové složky“, leč musí vymáhat pravidla. Ale i pro občany. Upřímně, nežijeme v policejním státě a každý ví, že policii i stát jako takový lze u nás relativně snadno „ochcávat“, jak se říká. Otázka zní, kolik lidí z těch deseti milionů si uvědomuje, k čemu by to vedlo. K tomu, že lidé by s gustem nadávali na policejní stát, leč korona by se šířila dál. Stál by ten pocit odboje za to?

S čím lze souhlasit, i když zřejmě ne úplně a bezvýhradně, že „nežijeme v policejním státě“. Policie samozřejmě nemá zdaleka takový vliv, jaký měla před rokem 1989. V zásadě lze souhlasit i Petráčkovým postřehem, že policejní stát je založen především na atmosféře strachu a politické nesvobody. Nicméně, ani dnes ale není dle mého názoru vše v naprostém pořádku a covidová krize jen podtrhla problémy, kterými Česko a celá EU dlouhodobě trpí.

EU je společenstvím států, které uplatňuje jakousi „společnou“ politiku. Od časů liberalizace obchodu v časech EHS (Evropského hospodářského společenství) , které ponechávalo státům „téměř“ naprostou svobodu , se EU posunula do systému, který se už zásadním způsobem vměšuje do politiky jednotlivých členských zemí. Dělá to navíc způsobem, který není „spravedlivý“ v tom smyslu, že neměří všem stejně. Polsko a Maďarsko jsou tak pod tlakem orgánů EU proto, že údajně nenaplňují „společné hodnoty“ EU, zatímco například Španělsko likviduje požadavky na katalánskou nezávislost v souladu s evropskými hodnotami!

Covidová krize upozornila na jednu vcelku překvapivou skutečnost. Zdravotnictví ve smyslu zákonů a pravidel totiž zdaleka nebylo politikou EU natolik sešněrované jako jiné oblasti. Každý stát tak má právo například nakoupit vakcíny proti nemoci covid-19 kdekoliv ve světě. Tohoto svého práva využilo Maďarsko a nakoupilo vakcínu čínskou i ruskou. Statistika pak ukazuje, že se touto politikou stalo Maďarsko lídrem ve vakcinaci svých obyvatel v celé EU. Podobně nakoupilo ruskou vakcínu i Slovensko, což tak zvané „proevropské“ síly na čele se slovenskou prezidentkou tvrdě zkritizovaly. A z Bruselu, sídla EU, se pak podle zpravodaje ČT Lukáše Dolanského, ozývají hlasy, které varují před nákupem ruské či čínské vakcíny, pokud tyto vakcíny nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou. Slovenské „proevropské“ síly pak na nákup ruské vakcíny zaútočily tak, že jde ze strany Ruska o „hybridní válku“ vůči EU. Třešničkou na dortu pak je výhružka, že pokud se někdo nechá očkovat „neschválenou“ vakcínou z Ruska či Číny, bude považován za neočkovaného a nedostane „covidpas“, který byl sice odmítnut, ale údajně se o něm dále jedná.

EU také tvrdí, že schválení ruské či čínské vakcíny není prioritou, protože „bude dostatek západní vakcíny“. Byrokraticky se to ostatně nechá „elegantně“ zařídit tak, že zatímco schválení „západní“ vakcíny proběhne rychle, ruská či čínská vakcína projdou mnohaměsíční kontrolní procedurou. Ale i kdyby, naprostá většina lékařů je přesvědčena o tom, že se bude muset proti covidu-19 přeočkovávat, možná každé dva roky či každý rok, jako v případě chřipky. I „pomalý“ schvalovací proces by tedy měl smysl, protože by ruské či čínské vakcíny bylo možné aplikovat po jejich schválení kdykoliv v budoucnu. Není ale „politická vůle“.

Něco mi to připomíná. A nejsem zřejmě daleko od pravdy, když tento postup EU označím za pokračování někdejší politiky RVHP se sídlem v Moskvě. Tam se tehdy rozhodovalo, která země bude moci co vyrábět (například jaké typy aut), a nejdůležitější hledisko bylo podobně jako v rozhodování o vakcínách v dnešní EU geopolitické. Zdá se mi proto, že současná podoba EU s masivním vlivem „správné progresivní politiky“ je obdobou někdejšího sdružení, kterému se eufemisticky říkávalo Rada vzájemné hospodářské pomoci. Hlavní tehdy totiž bylo „pomoci“ SSSR. Domnívám se proto, že policejní stát je to poslední co bychom dnes měli řešit.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...