Pokud dlouhodobě špatně hospodaříme, ztratíme sílu se bránit

Měli bychom v rámci možností pomáhat takovým uprchlíkům, jako je například Ayan Hirsi Ali. Ona je náš člověk: v kulturním a civilizačním smyslu je více Evropankou než Angela Merkelová nebo Anna Šabatová. Každý, kdo odmítá středověké chápání islámu a přijímá evropský liberalismus, je náš spojenec, bez ohledu na původ a barvu pleti.

Zde bych ovšem zdůraznil dvě věci. Za prvé, Evropa má omezené možnosti dané velikostí jejího území a ekonomik evropských států. Není prostě fyzicky ani finančně možné přijmout každého, komu by se líbil život v Evropě. Na světě žijí nejméně dvě miliardy chudých lidí, z nichž možná několik stovek milionů by splnilo kritérium

Německé sociální dávky vyplácené každému na požádání a královské dotace etnickým a náboženským neziskovkám jsou obrovský magnet, ale Německo prostě nemůže přijmout všechny ty miliony lidí z třetího světa, kteří by chtěli přijít. Jen Afrika samotná má miliardu lidí. Střední východ asi 400 milionů a každým rokem přibývají. Evropa není nafukovací.

Druhá věc: tito sociální turisté zabírají místo těm, kteří by jako uprchlíci podle Ženevské konvence měli mít nárok na azyl. Nehledě na to, že obvykle neprojevují mnoho respektu k hostitelské zemi. Ale to je problém Němců, že si to nechají líbit. Domnívám se, že respekt musí být oboustranný. Nejen Evropané musí respektovat cizí kultury, ale i mimoevropané kulturu evropskou.

Mimochodem, Ayan Hirsi Ali je již dvojnásobnou uprchlicí. Kvůli výhrůžkám smrtí musela opustit Nizozemsko. Nyní žije v USA, neboť Amerika je dnes bezpečnější než Evropa. Kam se to Nizozemsko proboha dostalo? Ještě nedávno liberální, bezpečná a civilizovaná evropská země. Nyní ji lidé musejí opouštět kvůli hrozbám islámských fanatiků. Smutné.

• Umožnil jste lidem, aby si volně stáhli počítačovou hru, kde si mohou zahrát na řeckého premiéra. Pokud hrají špatně, Řecko ovládne Turecko s vlajkou Islámského státu. Proč jste hru takto napsal?

Původně mělo jít jen o ekonomickou simulaci: buďte řeckým politikem, soutěžte ve volbách, snažte se vybalancovat přízeň voličů se zdravím veřejných financí a vydržte co nejdéle. Trochu na způsob klasické hry Diktátor z 80. let, ale s realistickým ekonomickým modelem a s možností na konci vyhrát.

Pak jsem přidal možnost, že z Turecka se v ne zcela daleké budoucnosti stane islámská diktatura, které bude pro Řecko představovat existenční nebezpečí. Z poklidné ekonomické simulace se náhle stal boj o přežití: najednou se ukazuje, že když jde o život, finanční úvahy jsou podřadné. Ale pokud dlouhodobě špatně hospodaříme, ztratíme ekonomickou sílu se bránit. Platí to nejen pro Řecko.

• Nejlepší hráči Vaši makroekonomické simulace poletí za Vámi do Londýna na účet Úsvitu a Petra Hampla. Co nejlepším makroekonomům v Londýně chcete ukázat?

Británie je země, kde vznikla moderní evropská demokracie a která tímto způsobem ovlivnila zbytek Evropy i světa. V Londýně je vždy co vidět. Londýn je zmenšenina celého světa, kde je možné vidět jeho hezké i ty méně hezké stránky. Miluji Londýn i se všemi jeho vadami a nedostatky.

• V rozhovoru pro iDnes jste nedávno řekl, že bruselské dotace jsou pro nás škodlivé.

Jakékoli nezasloužené peníze korumpují. Sociální dávky korumpují v malém. Pokud jsou špatně nastaveny, vychovávají lidi štítící se práce. Existují rodiny, kde již třetí generace nepracuje a od nové generace lze čekat totéž.

Dotace korumpují ve velkém. Vítězí nikoli ten podnikatel, který nejlépe slouží zákazníkům, ale ten, který má největší vyjednávací sílu, tedy nejlepší lobbisty a nejlepší úředníky vyplňující dotační formuláře. Celé to neuvěřitelně křiví ekonomický systém.

Na celém světě nikde nenajdete ani jednu ekonomiku, která by se pozvedla k prosperitě díky dotacím. Naopak najdete země, které utrpěly těžké finanční krize, mimo jiné i vinou dotací: Portugalsko, Irsko, Španělsko a Řecko, všechny tyto země patřily před krizí mezi největší příjemce dotací v EU. Co se stalo? Dotace vedly ke špatným, neproduktivním investicím a k obrovským ztrátám. Kromě toho nafoukly náklady, takže rostla nezaměstnanost a země ztrácela konkurenceschopnost. Řecký průmysl vinou dotací z větší části zanikl, ještě než se stačil vůbec rozvinout.

Irsko a Španělsko měly před rokem 2008 přebytkové státní rozpočty. Krize, do které se dostaly, byla způsobena částečně předčasným zavedením eura, ale částečně i dotacemi. Způsobily ekonomický boom, kdy se ve velkém nesprávně investovalo, jen aby se čerpalo co nejvíce. Pak přišel pád s velmi ošklivými následky.

• Co si myslíte o EU a jejím vedení?

Vyrůstal jsem v socialistickém Československu s plánovanou ekonomikou, poloprázdnými obchody, bezcennou měnou a zadrátovanými hranicemi. Proto si dnes tolik cením volného pohybu osob, zboží a peněz. Za žádnou cenu bych nechtěl vrátit poměry zpět.

Ale během mého dětství zároveň o všem podstatném rozhodovala Moskva, pražská vláda jen kývala. Nyní mám pocit, že se tyto poměry vracejí, pouze místo Moskvy vystřídal Brusel a v poslední době Berlín. Berlín, kde vládne bývalá vysoce postavená ideologická pracovnice východoněmeckého svazu mládeže FDJ. Ano, Angela Merkelová bývala již za mlada vysoce postavenou osobou v komunistickém režimu. Když vidím, co dělá s Evropou, kladu si otázku, jestli dodnes nepřijímá rozkazy od svého nadřízeného důstojníka. V SSSR ostatně pobývala dosti často a hovoří plynně rusky.

Její spis u Stasi byl pochopitelně skartován, takže detaily se nikdy nedozvíme. Nicméně i to, co je veřejně známé, je šokující. A jak Merkelová rozpoutala kampaň proti všem odlišným názorům, to je přece pravá totalitní atmosféra. Připomíná mi to komunistickou kampaň proti Chartě 77, kterou si pamatuji z dětství.

• Úsvit s Blokem proti islámu prosazuje ve sněmovně váš návrh, aby úspory v rozpočtu krajů šlo využít na snížení daní pro firmy i občany daného kraje. Snížit daně díky úsporám kraje – není to příliš odvážný nápad?

Ne, proč? Šel bych ještě dál. Umožnil bych krajům z velké části rozhodovat o výši daní z příjmů, podobně jak to mohou dělat švýcarské kantony nebo jednotlivé státy v USA. Kdyby kraje měly své vlastní příjmy a nebyly vázány na penězovod z Prahy, krajská politika by měla úplně jiný charakter.

Dnes to funguje tak, že strany se předhánějí ve slibech typu „Postavíme, zařídíme, rozšíříme, umožníme“, jinými slovy „Vydyndáme více peněz z Prahy“. Ale zdravá politická soutěž by neměla probíhat v disciplíně škemrání peněz z centra. Tato disciplína totiž favorizuje největší slibotechny, tedy hlavně ČSSD.

Všimněte si, že Švýcarsko nemá žádný dlouhodobě chudý nebo problematický kanton. Proč? Příklad. Kdo má příjem milion švýcarských franků a více, zaplatí v Ženevě daň z příjmů 36,2 procenta, v Lausanne 37,6 procenta. V chudším kantonu Zug by zaplatil jen 20,3 procenta, v kantonu Schwyz dokonce jen 17 procent.

Proč? Kantony si navzájem daňově konkurují. Kdo nutně touží bydlet nebo podnikat v prestižní Ženevě, musí si připlatit. Komu na tom tolik nezáleží, může se přestěhovat například do Zugu, který díky tomu může nalákat lukrativní daňové poplatníky.

Jako Pražák jsem možná tak trochu sám proti sobě, ale umím si představit, že Karlovarský nebo Ústecký kraj atraktivně sníží daňové sazby, aby přilákal rezidenty a kapitál. Proč by to nemělo fungovat?

• Napsal jste knihu o návrhu nové ústavy ČR s názvem Úsvit přímé demokracie, podle, které se Úsvit s Blokem proti islámu jmenuje. Co by se v naší ústavě mělo prioritně změnit v současné situaci?

Podívejme se, jak platná česká ústava vznikla. Politický systém vlastně s malými úpravami pochází z první republiky: poměrný volební systém, vůdčí role stran, nutnost vždy formovat vládní koalice, jejich věčná nestabilita, prezident, který není šéfem vlády, ale vykonává především ceremoniální roli jako nějaký monarcha… Toto vše bylo šito na míru poměrům po roce 1918. Konkrétně, poměrný volební systém byl vybrán, aby snížil politickou váhu sudetských Němců. Prezidentský úřad bez výkonné moci byl zase vytvořen osobně pro „tatíčka Masaryka“.

Nyní se ukazuje, že toto dědictví po předcích nefunguje. Konkrétně:

• Poměrný volební systém maximalizuje roli stran a význam intrikaření ve stranických sekretariátech.
• Poslanec není odpovědný voličům, ale stranickým šéfům, kteří jej dosadili na volitelné místo kandidátky (kroužkování je chabou náhražkou za přímou odpovědnost voličům).
• Vládní koalice jsou věčně rozhádané a velkou část času spotřebují na řešení vnitřních sporů. Něco takového neexistuje v britské vládě a v americké už vůbec ne.
• Ani na nižších úrovních poměrný systém nefunguje: zářným příkladem je pražský magistrát. Proč si Pražané nemohou zvolit starostu přímo jako třeba Londýňané? Jsou snad nesvéprávní? Pokud ano, proč vůbec máme demokracii?
• Senát nemá váhu, jakou by komora s přímo volenými zástupci voličů měla mít. Nechal bych Senát a zrušil bych Poslaneckou sněmovnu!
• Česká ústava počítá s ceremoniálním prezidentem, který by měl spíše apolitické postavení, trochu podobně jako britská královna. Koneckonců ústava první republiky byla napsána podle císařského Rakouska, které se zase inspirovalo Británií. Ale přímo volený prezident bude nutně mít politické ambice. Nabízí se tedy řešení: (a) přestat s přetvářkou a zavést monarchii — jenže při nedostatku šlechty, kdo by měl být králem? Anebo (b) přiklonit se k americkému republikánskému systému, kde přímo volený prezident je současně šéfem vlády a ministři jen jeho sekretáři.

Americká ústava funguje déle než 200 let a USA neměly za tu dobu ani jednu vládní krizi, ani jeden pokus o převrat a zvládly dokonce i občanskou válku. Je to úspěšný, funkční a „vychytaný“ systém na rozdíl od experimentů, které v poválečném období probíhají v Evropě. Mimochodem, americkou ústavou se ve 40. letech 19. století inspirovali i Švýcaři. Pouze nahradili silného prezidenta kolektivním orgánem: sedmičlennou vládou. Báli se totiž možné vlády pevné ruky.

• Vyvrátil jste oblíbenou iluzi, že pokud se začne lidem v chudých a zničených islámských zemích dařit lépe, proud migrantů ustane. Vy jste naopak ukázal, že čím lépe se tam lidem bude dařit, tím více migrantů můžeme čekat. Můžete to rozvést?

Nejde jen o islámské země. Je to obecný jev. Ze země, která je úplně zbídačelá, lidé tolik neodcházejí. Nemají na to prostředky a nemají ani peníze na dopravu a jídlo během cesty. Naopak ze středně vyspělých zemí se odchází snáze. Není to žádný můj objev, toto vše je dokumentováno v odborných publikacích.

Například Amsterdamská univerzita vydala v roce 2014 sborník s názvem „Migration from the Middle East and North Africa to Europe“. Ukazuje se, že životní úroveň měřená průměrným věkem dožití, kvalitou lékařské péče, příjmem na osobu a podobně dlouhodobě rostla v zemích, jako jsou Turecko, Egypt nebo Maroko od 60. a 70. až doposud. I když se životní podmínky zlepšovaly, proud migrantů do Západní Evropy stále sílil.

Proč? Inu prostě proto, že navzdory zlepšení života v Egyptě nebo v Maroku je Německo nebo Francie stále mnohokrát bohatší. Dětská úmrtnost v Egyptě během let 1970-2010 poklesla na šestinu, průměrná doba života vzrostla o 23 let. Žilo více Egypťanů na Západě v roce 1970 nebo v roce 2010?

To znamená, že heslo „budeme dotovat chudé státy, aby se jim vedlo lépe, a oni pak nebudou jezdit k nám do Evropy“ je nesmyslné. Ačkoli kdo ví: pokud dotace budou „dobře mířené“, cílové země budou nakonec možná ještě chudší.

Ale já nejsem úplně stoprocentně proti imigraci. Určitá úroveň stěhování mezi národy je prospěšná a není žádná ostuda změnit vlast kvůli práci. Kdo chce pracovat a bude respektovat evropský způsob života, ten by měl mít alespoň šanci — pochopitelně s přihlédnutím k faktu, že Evropa nemá nekonečné rozměry.

Co by skutečně pomohlo vyřešit problém imigrace? Žádné ostnaté dráty a střílení na hranicích — toto jsme zažili za socialismu a hnusí se mi to. Řešení je prosté a humánní. Seškrtat sociální dávky, které jsou hlavním lákadlem pro ekonomické migranty pasivního typu. Úplně zrušit podporu etnických a náboženských neziskovek, které jsou mimochodem semeništěm džihádistů. Nejeden radikální kazatel v Západní Evropě žije z peněz, které mu platí velkorysý sociální stát.

Západoevropské vlády z tohoto důvodu patří mezi hlavní podporovatele terorismu. Jeden příklad. Anjem Choudary, který otevřeně podporuje Islámský stát a nabádá ke svržení demokracie na Západě, pobírá od britské vlády sociální příspěvek 25 tisíc liber ročně (asi 73 000 Kč měsíčně) a žije se svojí početnou rodinou v prostorném sociálním bytě ve východním Londýně. Choudary otevřeně nabádá radikální muslimy, aby žili ze sociálky, protože je ostatně povinností nevěřících odvádět daň muslimům!

[ad#clanek-respo]

Choudary byl obžalován z podpory terorismu a soudní řízení nyní probíhá. Sociální příspěvky ovšem stále čerpá. Představte si analogii: dejme tomu, že by v roce 1941 žil v Británii významný přívrženec německého nacismu, byl by soudně stíhán (na svobodě, ovšem) a přitom by pobíral s celou rodinou sociální dávky. Neuvěřitelné, že?

Když to vezmeme kolem a dokola, z Evropy prchají lidé, kteří se vzbouřili proti radikálnímu islámu, zatímco extrémisté, podporovatelé teroristů a potenciální teroristé jsou vítáni a podporováni. Takový je stav Evropy v roce 2016.

ZDROJ: Blok proti islámu