7.2.2019
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Pokrokový euroobčan: Co přinesl leden 2019

Sdílejte článek:

POKROKOVÝ EUROOBČAN

Vážení pokrokoví občané, příznivci Evropské unie, multikulturalismu, humanismu, pravdy a lásky a zároveň odpůrci dezinformačního ruského vlivu, xenofobie a populismu, rozhodl jsem se vás touto cestou seznámit s některými mými myšlenkami, kterými jsem zaujal postoj k některým zprávám, které v lednu proběhly naším mediálním éterem.

[ad#textova1]

 

  • Facebook smazal komentář, který obsahoval pouze jediného smajlíka.

Proruská, xenofobní a protievropská scéna se podivuje nad tím, jak někdo mohl dostat od facebooku BAN za smajlíka. Víte, smajlík vyjadřuje například smích. Smát se lze věcem vtipným, lze se smát sám sobě, úsměvem lze vyjádřit i své povznesení se nad nějaký problém. Úsměvem můžete motivovat jiné lidi, vylepšit jim den a rovněž je přivést na pozitivní cestu. Ale také se lze smát věcem, které směšné nejsou. A mnozí se smějí i takovým věcem, jako jsou evropské hodnoty, multikulturalismus, ba dokonce i takovým všeobecně uctívaným hodnotám, jako je pravda a láska. Myslím, že ve slušné společnosti je výsměch takovým věcem nepřípustným a facebook dělá dobře, že i toto považuje za porušení svých morálních pravidel komunity.

Před časem jsme tady chválili rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, pokrokového člověka vyznávajícího správné evropské hodnoty. Ale dnes mu musíme adresovat i výtku. Nestačí, aby dobrý rektor měl správné názory a prezentoval je tak, aby se ta méně vzdělaná buranská část národa aspoň trochu zastyděla a obrátila se k budování evropského socialismu, multikulturalismu a integrace, ale také musí umět udělat si pořádek na vlastním pracovišti. Není přípustné, aby si na univerzitě držel někoho, kdo naše hodnoty zpochybňuje. Chce-li si Mikuláš Bek udržet důvěru našeho zřízení, musí se záškodníků, zpátečníků, samozvanců a ztroskontanců, jako je profesor Hanuš, zbavovat. Takoví lidé patří do kotelny a ne na univerzitní půdu.

Je třeba podchytit mládež, aby nevěřila nejrůznějším štvavým vysílačkám či médiím, která své informace nekonzultují se Stranou a vládou a vypouštějí do světa informace, které se neslučují s tím, jak vidí svět a jeho budoucnost naše pokroková společnost. Proto jsem rád, že mladý komsomolec Kovy přijal socialistický závazek a bude školit mladé pionýry a jiskry.

Občas čelíme výtkám nejrůznějších rasistů, xenofobů a nácků, kteří tvrdí, že se my, co to s evropanstvím a multikulturalismem myslíme vážně, nijak nesnažíme bojovat např. proti útokům aut a kamionů, co najíždějí do davů. Zde je důkaz, že pracujeme i na těchto okrajových problémech, které jsou sice ve srovnání s jinými úkoly, které před námi stojí (např. boji proti spalovacím motorům), zcela marginální a společnost tíží. Ve vlaku totiž nelze zakroutit volantem a vjet do davu, tudíž tím, že naše nově příchozí spoluobčany posadíme místo do aut do vlaků, budou podobné útoky eliminovány či zcela vymýceny.

  • Historik Michal Macháček, který byl oceněn prezidentem Zemanem, si stěžuje, že mu od té doby jeho projekty nenacházejí podporu grantových komisí, přestože dříve získával za svou práci mnoho prestižních odborných ocenění.

Na to jsem mohl říci jen toto:
Je moc dobře, že má naše demokracie mechanismy, které zabraňují, aby se lidé, jejichž názory jsou v rozporu s požadovaným úhlem pohledu a kteří se paktují s Milošem Zemanem, nedostali k prestižním vědeckým pozicím ani grantům. Nechť je to poučení pro všechny ostatní, kdo by se chtěli odchýlit od názorové linie, která je pro naši společnost prospěšná a žádoucí.

Zde jsem se musel jednoznačně postavit za aktivní novináře: Jako pokrokový euroobčan se naopak domnívám, že zaměstnanci veřejnoprávních médií by měli jít příkladem. Měli by své politické názory dávat najevo. Měli by voličům jasně říkat, které strany jsou dobré a které občané mají volit. To jsou Piráti, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ODS (kromě Klause a Zahradníkové), dienstbierovské křídlo ČSSD, i některé politiky z ANO (Jourová, Telička). A měli by občanům jasně říci, které strany je nepřípustné volit (SPD, KSČM, populistická část ANO, zemanovská část ČSSD). Nemůžete přece chtít, aby se redaktor choval v televizní debatě stejně třeba k Jiřímu Dienstbierovi a Jaroslavu Foldynovi. Nebo k Petrovi Gazdíkovi a Tomiovi Okamurovi. Redaktor má být morální autoritou a dát prostor k vyjádření především tomu, jehož názor by měl být slyšet. Pro občana jistě bude snadnější se rozhodnout, komu dát ve volbách hlas, když uvidí, že stejnému politikovi fandí i kultivovaný zdvořilý moderátor. Osobně považuji za správné, že zaměstnanci ČT nevnímají svou novinářskou činnost jen jako zaměstnání, ale též jako poslání a ukazují lidem cestu i ve svém volném čase.

  • Antifeministická úderka, což je spolek pravicových extremistek, zveřejnila na facebooku fotky z jedné islámské soutěže o královnu krásy. Tři nejkrásnější dívky jsou tam vyfoceny v nikábu (černý hábit přes celé tělo, takže jim jsou vidět jen oči). Antifeministická úderka se proto této soutěži vysmívá.

Já jsem vyjádřil toto stanovisko: Soutěže krásy nemusí být vždy přehlídkou povrchnosti a nejnižších pudů. Ženy můžeme hodnotit z mnoha jiných hledisek. Kultury, které na rozdíl od dekadentní euroatlantické společnosti nejsou v morálním základu, ale žijí podle svých náboženských hodnot, si to uvědomují. Naštěstí přibývají případy, kdy je i v USA nebo Německu odstraněna ze soutěží miss disciplína nejpotupnější, a sice promenáda v plavkách. Věříme, že je to první krok k tomu, abychom se i v našich zeměpisných šířkách naučili posuzovat krásu žen podle jiných kritérií, než je pouhá krása.

  • Trabantový cestovatel Dan Přibáň sebral vítr z plachet programátorovi počítačových her Danielu Vávrovi, který si stěžoval na cenzuru na facebooku. Toto mu napsal:

„Ale to právo ti nikdo nebere, ale proč si pak stěžuješ na Facebook? Ty své soukromé posty k práci používáš minimálně, pokud chceš, aby ti jel messenger, prostě nedělej věci, které mohou Facebook štvát.“
Já sám jsem podpořil Dana Přibáně těmito slovy:
Naprosto se ztotožňuji se způsobem, jakým Dan Přibáň setřel Daniela Vávru, tvůrce xenofobních počítačových her, ve kterých celému světu ukazuje svou zálibu v monokulturnosti. Víte, vždycky si představuji, jak by bylo hezké, kdyby lidé zveřejňovali jenom ty správné názory a neprudili s těmi nesprávnými. Lidé by pak nemuseli utíkat do emigrace, dramatici, kdyby své hry trochu upravili, by nemuseli uvádět své hry v bytových divadlech, ale jistě by se dočkali uvedení i na oficiálních scénách. Ani takový Salman Rushdie by se nemusel skrývat před islamisty. Jan Hus by nehořel na hranici. Petr Chelčický by se nemusel obávat o svůj život. Masaryk, kdyby necítil potřebu otvírat si hubu a zpochybňovat Rukopisy, by měl také víc klidu. Bylo by na světě prostě lépe, kdyby lidé psali jen to, co je vhodné a žádoucí. A já věřím, že se nám toho podaří dosáhnout.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Mé myšlenky najdete též na profilu www.facebook.com/pokrokovy.euroobcan

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...