3.7.2022
Kategorie: Společnost

Pláč pana Gabala

Sdílejte článek:

PERGILL

Pan Gabal se ve svém příspěvku na Hlídacím Psovi rozčiluje nad tím, že Česká republika pořád nejede podle jeho představ. Zmiňme namátkou: “zoufale nízký” podíl žen ve veřejných i manažerských funkcích – nyní již i ve srovnání s dalšími postkomunistickými státy střední Evropy. Nicméně, vezměme to po řadě:

Zaostalí Češi nedávají prostor ženám

Pan Gabal pláče nad tím, jak malé procento žen je v těch či oněch orgánech státních či nestátních organizací. Je mi líto. Schopné ženy jistě jsou, ale naprostá většina nemá zájem se uplatňovat na postech, které nejsou pro ně atraktivní. Pořád je u nás dostatek žen, které mají jako prioritu mít rodinu a děti, což je s prací na vrcholných postech, ať již státních nebo privátních, zcela neslučitelné.

Malé procento zastoupení žen znamená jen to, že se o obsazení těchto míst rozhoduje podle kvality, a ne podle irelevantních znaků (jako je pohlaví). Starší z nás pamatují “dělnické kádry”, vč. toho, co to bylo za hovada. Opravdu nevidím důvod obsazovat významné posty ve státní správě jen podle toho, co má ucházející se osoba mezi nohama.

Kdysi jsem v této souvislosti zažertoval, že firmy i státní instituce by mohly “ženy do počtu” verbovat u známé silnice E55, protože tam se “vhodné kádry” vyskytují. Obávám se, že pokud budou EUrosoudruhové, jako je pan Gabal, moc tlačit na pilu, tak k něčemu podobnému bude docházet.

Bydlení

Pan Gabal zcela správně kritizuje nedostatek bydlení. Jsou to ovšem krokodýlí slzy, které roní, protože jednou ze zásadních komplexních příčin, která v podstatě zastavila stavění nových bytů, jsou idiotské nesmysly, prosazené jím velebenou EU. Mimo jiné požadavek, aby každý nový dům byl “pasívní”, což znamená obrovský nárůst jeho ceny, který i při dnešních cenách energie do konce životnosti toho domu nevrátí rozdíl mezi náklady na vytápění. Minimálně proto, že příslušné izolační materiály mají omezenou životnost, po jejímž projití je nutné udělat “generálku” a vše to vyměnit za nové (generálku velice drahou, často v ceně desítek procent domu a někdy je i levnější dům zbourat a postavit nový).

Nehledě k tomu, že i v případě, že by se ty náklady třeba po několika desítkách let vrátily, je nutné je vynaložit teď hned. A i kdyby se to řešilo jakousi půjčkou, tak úroky tu částku vyženou ještě výš, do naprosto nesmyslných čísel, která se do konce životnosti budovy nevrátí ani v případě, že by náklady na energii naskočily na desetinásobek současných.

Navíc jsou zde ještě další aspekty: Celé to blábolení ohledně “pasívních domů” je postaveno na blábolech ekofanatiků o “antropogenním globálním oteplování”, nemajících naprosto nic společného s realitou. “Antropogennost” současných změn klimatu nebyla nikdy prokázána. Potvrdila to epidemie covid, která vedla v některých obdobích ke drastickému omezení pracovních aktivit lidstva, i dopravy a podobných zdrojů antropogenního CO2. Tato drastická redukce antropogenní produkce CO2 se nijak nepromítla ani do koncentrace atmosférického CO2, ani do teplotních křivek. Od jara předminulého roku se navíc (navzdory růstu koncentrace CO2 v atmosféře) neotepluje a prognóza alternativních modelů, daleko realističtějších a podložených tím, čemu se říká “tvrdá věda” předpovídá minimálně tři dekády chladnější než začátek tohoto tisíciletí. Ke drastickému occhlazení by mělo dojít koncem této dekády, kdy se Slunce dostane do méně výkonné části svého jedenáctiletého cyklu.

Jistěže další “žábou na prameni” je EU se svými zdeúředními bláboly, zaměřenými na to, aby byla znemožněna jakákoli smysluplná aktivita lidí.

Poslední “třešničkou na dortu” je podezření některých “konspirátorů”, že znemožnění bydlení mladým rodinám má za účel omezit množení autochtonních Evropanů a přispět k jejich náhradě kulturně méněcennými přistěhovalci z neevropských zemí.

Apel na voliče

Pan Gabal apeluje na voliče, aby tlačili na politiky. Patrně aby tlačili na to, aby politici ještě prohloubili své aktivity, směřující proti zájmům voličů.

Voliči do jisté míry toto dělají, ale tím způsobem, že stále roste podpora stran, které prosazují pravý opak toho, co po nás chtějí byrokraté z EU. Rostou i počty těch voličů, kterým by nebylo proti srsti, kdybychom z EU odešli nebo se aktivně podíleli na jejím zničení.

Pan Gabal volá po “snižování sociálních nerovností”.

Je mi velice líto. Právě sociální nerovnosti jsou hybnou silou jakéhokoli pokroku v činnosti státu. Právě ty motivují kvalitní lidi, aby se angažovali v ekonomice státu a v podstatě ho svými daněmi živili. Umělé sociální srovnání, kdy bezcenné a líné hovado mělo prakticky stejnou životní úroveň jako kvalitní a pilní lidé, jsme tu měli před rokem 1989 a vedlo to k děsivému zhroucení ekonomiky.

To zcela jistě souvisí i se sociálně podmíněným přístupem ke vzdělání. Jistě, nižší sociální vrstvy to mají těžší, protože jejich děti nemají zázemí u svých pologramotných rodičů, pro něž navíc vzdělání nepředstavuje žádnou pozitivní hodnotu. Problém ovšem je, zda lidi s takovým zázemím skutečně chceme na nějaké vedoucí pozice. Zejména tehdy, pokud se vlastní vůlí tohoto neblahého rodinného dědictví nezbaví.

Jinak je celá tato sentence pana Gabala opět připomenutím těch “dělnickorolnických” kádrů, které nakonec nesměl ani děkan fakulty nebo rektor příslušné vysoké školy vyloučit ze studia pro opakované nesplnění požadovaných znalostí u zkoušek.

Pamatuji si takového hocha. Začal studovat rok přede mnou, a když jsem se po vojně vrátil na fakultu jako asistent, byl snad někde v pátém (předposledním) ročníku. A tehdy nakonec (kovaný) soudruh děkan vydal befél, že nesmí být vyhozen od žádné zkoušky, aby se ho škola už konečně zbavila. Zaplať pánbu, že jsem byl tehdy příliš malý pán na to, abych se dostal k rozhodování o takových věcech!

Aby bylo jasno: On nebyl úplně hloupý. On jen pochopil, že z politických důvodů na něj nikdo nemůže. To si ještě vypotencoval funkcionařením v SSM, a pak už to bylo jen o oné “politické tlačence”.

Legalizace manželství homosexuálů

Tato oblast je asi jediná věc, na které se s panem Gabalem shodneme. Byť je naše motivace patrně odlišná.

Pláč nad vysokým počtem mimomanželských dětí

Problém těchto dětí je do značné míry dán tím, že existují sociální dávky, na které manželé nedosáhnou a svobodná matka ano.

Z uvedeného pak velice snadno vyplyne situace, kdy svobodná matka žije se svými dětmi a s mužem, s nímž není sezdána, ale on je, pochopitelně jen “čirou náhodou”, otcem těch jejích dětí (nebo alespoň některých z nich).

Opět je to celé dáno problematickou sociální politikou, která je nám z velké části vnucována z EU.

Pan Gabal zmiňuje zákaz kouření v restauracích

Tento zákaz byl a je naprostá pitomost, i ze zdravotního hlediska. Při oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor (což měla většina hospod) byl jeho dopad na zdraví lidí nulový.

Nicméně i při neoddělení těchto prostor byl propočtený dopad (podle dat ze zdravotnické ročenky a dalších zdrojů) prakticky nepatrný. Kdysi jsem uvedl, že kvalitnější dopravní značení, které by nevytvářelo “zmatená místa”, na nichž dochází k nehodám zaviněným zmatenými řidiči, by za mnohem méně peněz zachránilo podstatně více životů.

Pan Gabal roní slzy nad naším vztahem k Istambulské smlouvě

Problém spočívá v tom, že to, co obsahuje Istambulská smlouva, dávno v legislativě máme a v daleko kvalitnější podobě, znesnadňující zneužívání typu zcela vymyšlených incidentů “sexuálního obtěžování”. Podpis tohoto právního zmetku by nás vrátil někam k inkvizičním soudům.

Navíc představa, že nějakým způsobem tato smlouva zlepší sociální statut žen a sníží jejich ohrožování z jakékoli strany, je úplně mimo realitu. Stačí, že ji podepsaly islamistické státy, kde má žena postavení někde mezi domácím zvířetem a kusem nábytku, a vůbec to jejich papalášům nevadilo. Čili ta velebená smlouva ženám negarantuje naprosto nic, jen ve státech, v nichž mají ženy rovná práva s muži, vytváří prostředí pro zneužívání těchto práv různými pochybnými aktivisty.

Pan Gabal nás porovnává s Německem

Pláče nad stavem našich veřejných prostor, v porovnání s tímto státem.

Měl by přitom zpytovat svědomí z toho, kolik těch německých načančaností, co je tak obdivuje, je za peníze, které nám Němci v rámci toho, jak funguje EU, ukradli.

Pan Gabal též pláče nad absencí TGV u nás.

Je mi líto, pro rychlovlaky tohoto typu nemáme trati ani krajinu.

Dovedu si představit přímou linku Brno – Praha – Drážďany. Dovedu si ale také představit, jak by řvali Němci placení ekologové, až by se prokopávaly příkopy a tunely a vršily desítky metrů vysoké náspy nebo stavěly stejně vysoké viadukty.
Vysokorychlostní trať je na většině našeho území totální nesmysl, který jen může naplnit “ty správné” (z hlediska organizace korupce) kapsy.

Fotovoltaika

V příspěvku je též pláč nad malým zastoupením fotovoltaiky u nás.Faktem je, že fotovoltaika není nic jiného, než legalizovaná zlodějina, okrádající prakticky všechny odběratele elektrické energie.

Fotovoltaické panely musejí být dotovány na provoz, z peněz odebraných všem odběratelům elektřiny. Autor kouzlem nechtěného presentuje, a asi správně, Německo jako stát zlodějů.

Navíc nákup fotovoltaických panelů podporuje totalitní režim v Číně. Podpora totality je opět něco, co mají Němci v krvi, nicméně lidé se stejnou politickou orientací, jakou předvádí pan Gabal, ji mají v krvi též.

Panu Gabalovi chybí “více digitalizace” včetně volební.

Je mi líto, ale korespondenční a elektronické volby nejsou nic jiného než podvod, který má za cíl zajistit vládu progresivistů “na věčné časy a nikdy jinak”, a to i v situaci, kdy nedostanou reálně ani jediný hlas. Se státní digitální agendou má naprostá většina občanů zkušenosti a prakticky všichni z nich jen ty negativní. Proto to taky nikdo nepodporuje.

V USA to došlo tak daleko, že republikánská strana státu Texas zcela oficiálně prohlásila poslední volby za zfalšované, mj. korespondenčními hlasy, a z nich vzešlého presidenta za nelegitimního.

Na internetu je petice proti korespondenčním volbám. Lze se k ní dostat přes stránku www.ferovevolby.cz Bylo by vhodné, kdyby ji podepsalo co nejvíce lidí.

Korespondenční či “tikitální” volby rozhodně férové nejsou a nemohou garantovat ústavní práva, která občan v souvislosti s volbami má. Je jasné, že pro antidemokraty typu pana Gabala jsou takovéto pseudovolby tím samým, co pro jejich ideové předchůdce, komunisty, “jednotná kandidátka Národní Fronty”.

Multietnicita

Pan Gabal horuje pro multietnicitu a dává nám za příklad státy, včetně sousedního Německa, které jasně předvádějí, že se něčím podobným jen zhoršuje kvalita života občanů a narůstají rizika násilných trestných činů, včetně terorismu.
Patrně se mu líbí bombové útoky a jiné radovánky, jimiž jsou Evropané v těchto zemích “obohacováni”.

EUro

Pan Gabal je velkým příznivce eura.

Je jistě otázka, proč tedy vůbec odešel ze Slovenska s eurem do státu, kde euro není a naprostá většina občanů o ně nestojí. Což reflektují i postoje významné části politiků.

Euro je podle některých ekonomů měna na pokraji zániku. Jeho hodnota neustále klesá a bude klesat i nadále. Je totiž spojeno s ekonomickou prosperitou eurozóny, která stále klesá v důsledku nejrůznějších hovadin, prosazovaných aktivistickými EUropolitiky typu pana Gabala. Je vysoce pravděpodobné, že půjde s rozvojem Green dealu ke všem čertům. Není vyloučeno, že za nějakých deset let bude euro stát méně než somálský šilink.

Toto je, bohužel, realita. Do eurozóny by v současné dob vstoupil leda šílenec, nebo člověk, snažící se stát záměrně poškodit.

Pan Gabal kritizuje korupci

Problém vidím v tom, že zdrojem korupce je jednoznačně EU, vytvářející systematicky naprosto nepřehledné pseudoprávní prostředí s tisíci sobě vzájemně protiřečících zákonů a dalších norem. V této situaci je potom rozhodnutí o tom či onom nikoli na transparentním procesu podle transparentních platných zákonů, ale na čiré libo(z)vůli úředníka, která nemůže být v reálu nijak korigována. A kdo zaplatí víc, v toho prospěch se rozhodne.

Bez totální likvidace nejlépe všech norem pseudopráva EU zde bude korupce jen a jen bujet a žádná opatření na tom nic nezmění.
Jistě jsme měli korupci ještě před vstupem do EU. Nicméně tento vstup na ni zapůsobil, jako pohnojení záhonu s plevelem.

Úloha voličů

Pan Gabal pláče nad tím, že voliči se neangažují proti korupčníkům a dalším podobným existencím.

Je mi velice líto. Voliči se snaží provolit do čela státu stany, které by korupční prostředí omezily. Proto také roste podpora “populistických” politických stran.

Pokud by měli sami voliči začít substituovat činnost policie a soudů, dostali bychom se velice rychle k nějakým “revolučním trojkám” ze stalinské diktatury či z počátku komunistické totality u nás. Nabízí se zcela jistě otázka, zda právě likvidace demokracie a nastolení nějaké formy totality není cílem pana Gabala.

“Politika přitahuje špatné lidi”

S tímto konstatováním pana Gabala lze jistě souhlasit, neříká nic nového. Jeho “řešení”, tj. restrikce, restrikce, restrikce, pochopitelně nemůže přinést nic pozitivního.

Recept na tento problém je znám už někdy z předminulého století: Zákony musejí být nastaveny tak, aby “sobecké zájmy” politiků byly v co největším souladu se zájmy lidu i státu. Problém nastává v době, kdy naprostá většina zákonů jsou voluntaristické žvásty, naprosto se míjející s realitou. Protože v takovém případě se i zájmy politiků začínají křížit se zájmy státu a jeho občanů. A tento jev je opět z valné části dán legislativou EU, vytvářenou naprosto nevzdělanými hlasateli pochybných ideologii.

Ukazuje se naprosto jasně, že prakticky vše, co pan Gabal prosazuje nebo podporuje, jsou prvky, které by u nás přispěly k ještě rychlejšímu úbytku demokracie, než jaký kolem sebe v současnosti pozorujeme. Řada z nich by také významně poškodila naši ekonomiku.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...
24 komentářů