Pár drobných zemědělských rad a postřehů

Řepka potvrdila svojí mizernost. Důvody jsem tu už vysvětloval. Jen připojím, že leckde řepka na jednom poli kvetla víc jak měsíc. To znamená, že nejenže je mizerná, ale ještě bude plná zelených zrn, vydatnost oleje bude slabá. Ceny sice stouply, jako u všeho, ale bude to taktak na výdělek. Kukuřice sotva kouká ze země. Na růst byla prostě zima. Ale o to více posílala kořeny do hloubky. Jak přijde déšť, vystřelí nahoru a první metr výšky dá klidně během týdne. 

Slunečnice jsou plné lebedy. Stejný problém. Nerostou. Roste jen plevel. Moudře jsem v práci loni prosadil novou posklizňovou linku na čištění kukuřice. Zdůvodnil jsem to právě tou lebedou. Budu pochválen a zisk firmy o nějakou desetinku procenta naskočí. Dostanu prémie, dají mi lepší služební auto… 

Ale tohle všechno je jen byznys. Zemědělský průmysl, který má vysoké náklady i vysoké výnosy, který se počítá v miliardách peněz a je globálně propojen přes komoditní burzu. Obyčejný člověk si letos může být jistý jen jednou věcí. I když se hodně urodí, stejně bude chleba dražší. 

[ad#article_et21]

My se dneska zaměříme na naší drobnou soběstačnost těch, co mají obdělané zahrádky. Je právě čas sklízet ředkvičky. Na fotce v záhlaví vidíte kousek naší úrody, kterou děti zblajzly na svačinu s chlebem a sádlem. Jsou letos skvělé. Kdo máte zasazené ředkvičky, teď právě byste na ně měli chodit. Většinou rostou dost nahusto – teď je právě čas je postupně probírat, jednotit a každý den chroupat. 

Stejně tak je nejvyšší čas vyjednotit červenou řepu. To je moje oblíbená plodina, tak se jí věnuju. Ona totiž vyroste vždycky a vždycky dá výnos. První výsev je zapotřebí protrhat, aby rostlinky měly místo a je akorát tak čas zasít druhý výsev. Naučte se řepu připravovat na sto způsobů. Pokud se vyplní naše černá tušení o růžové budoucnosti, bude to právě červená řepa, která vás zachrání od hladu. Nebo tuřín… ale námi – červená řepa je lepší. 

Pro zahrádku letos byla fakt zima, takže plodiny krátkých dní přišly pozdě a budou letos rychle dřevnatět a vyhánět na květ. Je třeba příliš neotálet. Kdo máte zasazený špenát, tak asi nejste moc spokojeni s výsledkem a bohužel, lepší to už nebude. Je třeba to sledovat a pokud se uprostřed trsu listí objeví něco jako lodyha, musí se rychle sklidit bez ohledu na to, že je to slabota. Jakmile jde rostlina na květ, je už pozdě. 

Za normálních okolností bychom už minimálně čtrnáct dní měli ředkvičky a špenáty sklizené a místo nich už by byly lilky, dýně hokaidó, předpěstované pórky, brokolice, zelí, kedlubny, celer – prostě všechno co se předpěstovává v truhlíku a teď se to dává ven. 

My na jižní moravě máme letos smůlu s rajčaty. Hezká je mají jen ti, co pěstují ve skleníku. Papriky jsou na tom podobně. My, co běžně dáváme rajčata i papriky ven, my je máme šlehlé zimou. Vzpamatují se, ale žádné veledílo to nebude.  Ostatní budeme sázet až tak za týden. Což o to, brokolice, kedlubny, celery a zelí to zvládnou. Pórky možná budou menší, ale také z nich něco bude. Ale dá se čekat, že lilky letos nejspíš jen pokvetou a nic na nich nebude. Leda by byl abnormálně teplý srpen a září. 

Vy, co jste zasadili brambory, máte už pěkné dvaceticentimetrové keříky?  Já kolem chodím jak tygr v kleci, letos to rostlo nevyrovnaně. Jakmile to trochu povyroste, je nejvyšší čas prohrobkovat řádky – to znamená přihrout ke keříkům hlínu a to klidně docela razantně. Keříky vyhodí další patro kořenů a přidají ještě další hlízy. Nezapomeňte přidat sirnaté hnojivo. Brambory mají velkou spotřebu síry. 

Letošní zima nesvědčila i cizopasníkům. Ještě jsem nenašel ani jednu mandelinku. Ale naopak jsem už dlouho neviděl tolik sršňů jako letos. Včelaři si budou muset dávat pozor a zužovat česna. Ale kdo měl včelky blízko řepky a neměl smůlu na blbce, který je otrávil postřikem, letos mu nanosí. Řepka kvetla dlouho a za chvíli pokvetou akáty. 

Letos mi krmné brambory vydržely déle než loni, ale nebylo to dost dlouho. V tuto dobu už mohu prasátkům krmit vytrhaný plevel a nať z krmné řepy. Ale chladno bylo takové, že ani ty plevely nějak nerostou i když je vody dost. Poslední měsíc na tom moje prasátka byla jako ve velkochovu – samý šrot a jen minimum zeleného. Až teď v posledních dnech zas dostávají něco proti kurdějím. 

Je krásně nasazeno na víno. V zemi je dost vláhy, rostliny vyhnaly obrovské množství tažňů. Je dost možné, že letos bude nutné počet hroznů zredukovat. Pokud nebude dost sluníčka a tepla, bude malá cukernatost.  Ale zatím ještě věřím, že příroda má ráda rovnováhu a tak květnové chladno dožene pořádným hicem v červenci a srpnu. 

Pokud do čtrnácti dnů přijde slušnější desetimilimetrový déšť, tak to bude všechno, co budou pole potřebovat. Žně letos budou začínat jako v předrevolučních časech – kolem 15. července. A zřejmě se potáhnou až do konce prázdnin. 

Přeji všem pěstitelům hodně úspěchů a bohatou úrodu. Za měsíc se k tématu zase vrátíme.