Palestinci volají o pomoc

Ve stejnou dobu, kdy Palestinci demonstrovali v Pásmu Gazy, propukly v jednom palestinském uprchlickém táboře v Libanonu ozbrojené střety, při nichž bylo zabito nejméně 11 lidí, včetně jednoho vysoce postaveného palestinského bezpečnostního činitele, a několik dalších lidí bylo zraněno.

Oběma událostem – v Pásmu Gazy a v Libanonu – se ze strany mezinárodního společenství a médií dostalo jen malé pozornosti, nejspíše proto, že do nich nebyl zapojen Izrael. Není potřeba dodávat, že Rada bezpečnosti OSN nebyla požádána, aby uspořádala mimořádné zasedání k projednání zločinů spáchaných Palestinci na Palestincích.

Podle palestinských zdrojů použily bezpečnostní síly Hamásu k rozehnání protestů v Pásmu Gazy násilí a v důsledku toho bylo několik demonstrantů zraněno, někteří kriticky. Zdroje uvedly, že protesty vypukly v několika oblastech – mimo jiné ve městech a uprchlických táborech Nuseirat, Chán Júnis, Džabálijá, Rafah, Baní Suhajlá a ve čtvrti Shajjaiyeh.

Prohlášení vydané skupinou Jednotné velitelství intifády v Pásmu Gazy v reakci na protesty uvedlo, že „doba mlčení nad útlakem a zneužíváním náboženství k zabíjení skončila.“ Skupina tím odkazovala na pokračující represivní opatření Hamásu vůči Palestincům v Pásmu Gazy, včetně tvrdých zákroků proti novinářům, politickým konkurentům a aktivistům za lidská práva. Odkazovala také na to, že Hamás zneužívá islám k ospravedlnění své politiky a opatření vůči obyvatelům Pásma Gazy.

Skupina vyzvala Hamás, aby propustil všechny demonstranty, kteří byli zatčeni během protestů, a postavil před soud příslušníky bezpečnostních sil, „jejichž ruce jsou potřísněny krví“. Mezi zatčenými byla i Batoul Abu Salimeh, 14letá dívka z Džabálijá. Patnáctiletý chlapec z Rafahu, který si nepřál být jmenován, řekl, že mu hrdlořezové Hamásu poranili nohu a že má strach jít se do nemocnice nechat ošetřit.

Protesty v Pásmu Gazy zorganizovala místní palestinská mládežnická hnutí, aby vyvinula tlak na Hamás, aby řešil problémy chudoby a nezaměstnanosti. Demonstranti také požadovali ukončení nedostatku elektřiny a benzínu.

Není žádným tajemstvím, že Hamás investuje miliony dolarů do budování podzemních tunelů a výroby zbraní k útokům na Izrael a zároveň ignoruje katastrofální ekonomickou krizi v Pásmu Gazy. V důsledku toho mnoho Palestinců v posledních letech utíká za prací a lepším životem do Evropy a dalších zemí.

Zprávy z Pásma Gazy – téměř zcela ignorované mezinárodními médii – uvedly, že příslušníci bezpečnostních sil Hamásu vtrhli do nemocnice Abú Júsufa an-Nadžara v Rafahu a unesli odtamtud tři palestinské muže, kteří byli během protestů zraněni – Midhata Daouda, Nizara al-Liddawiho a Wissama Rasrase.

Bezpečnostní síly Hamásu také fyzicky napadly palestinského novináře Walida Abdela Rahmana, korespondenta televizního kanálu Palestine TV vlastněného Palestinskou samosprávou, když informoval o demonstracích v Džabálijá. Abdel Rahman řekl, že jej zbili muži, kteří se identifikovali jako příslušníci vnitřních bezpečnostních sil Hamásu.

Syndikát palestinských novinářů odsoudil útok na Abdela Rahmana jako „zjevné porušení svobody tisku“ a vyzval organizace pro lidská práva, aby zasáhly, takové útoky zastavily a pohnaly zodpovědné osoby k odpovědnosti.

Bezpečnostní síly Hamásu zatkly také novináře Ehaba al-Fasfouse, když informoval o protestech v Chán Júnisu.

Rami Farajallah, člen Mezinárodní federace novinářů, kritizoval Hamás za zásah proti palestinským novinářům, kteří informovali o pokojných protestech v Pásmu Gazy. Vyzval Hamás, aby respektoval veřejné svobody, včetně svobody projevu, a ukončil represivní opatření proti novinářům a těm, kteří protestují proti ekonomickým potížím.

Nezávislá komise pro lidská práva (ICHR, Independent Commission for Human Rights), palestinská nevládní organizace se sídlem v Ramalláhu, vyzvala Hamás, aby propustil všechny, kteří byli během protestů zatčeni. ICHR odhalila, že bezpečnostní síly Hamásu zadržely 43 Palestinců ze všech oblastí Pásma Gazy. Uvedla, že nejméně 15 Palestinců bylo zraněno. Demonstranti byli napadeni kopy, pěstmi, noži, holemi a železnými tyčemi a v důsledku toho utrpěli modřiny, řezné rány, odřeniny a zlomeniny.

ICHR vyzvala Hamás, aby respektoval a podporoval právo na svobodu názoru, projevu a pokojné shromažďování a zastavil veškerá opatření, která postihují právo občanů organizovat veřejná shromáždění.

V apelu adresovaném organizacím pro lidská práva palestinský politický aktivista Hamzeh al-Masri napsal:

„My, lidé z Pásma Gazy, vás žádáme, abyste vyšetřili zločiny spáchané hnutím Hamás… a abyste se o těchto zločinech zmiňovali ve svých zprávách. Vyzýváme vás, abyste nás chránili před tímto hnutím, která nepřestává unášet a mučit občany v Pásmu Gazy. 30. července 2023 se v Gaze konala pokojná demonstrace vyzývající ke zlepšení životních podmínek a ukončení hluboké nespravedlnosti, které jsme vystaveni v podobě chudoby, hladu, trvalých výpadků elektřiny, vysokých daní a nedostatku pracovních míst…. Příslušníci Hamásu mlátili demonstranty, stříleli na jejich domovy a vyhrožovali jim zbraněmi…. Vyzýváme vás, abyste nás před hnutím Hamás co nejdříve ochránili. Sledujte všechny tyto zločiny na tomto kanálu.“

V libanonském uprchlickém táboře Ajn al–Chilwa mezitím při ozbrojených střetech mezi znepřátelenými skupinami během tří dnů bojů zahynulo 11 Palestinců, nejméně 40 jich bylo zraněno a nejméně 2000 Palestinců bylo nuceno opustit své domovy. Střety propukly po zavraždění Fathiho al-Armoushiho, vysoce postaveného palestinského bezpečnostního důstojníka, a tří jeho osobních strážců.

Ta samá mezinárodní média, která v posledních 18 měsících obsesivně informovala o izraelských protiteroristických operacích na Západním břehu Jordánu, brutální zásah Hamásu proti pokojným demonstrantům a novinářům v Pásmu Gazy zcela ignorovala. Totéž platí pro krvavé střety v uprchlickém táboře v Libanonu. Když Palestinci mlátí nebo zabíjejí Palestince, dívají se mezinárodní média raději jinam.

Když se jedná o obranu Palestinců, tak hlasy protiizraelských aktivistů pravidelně spěchajících odsoudit Izrael za to, že se snaží bránit proti palestinskému terorismu, mlčí. Aktivisté, kteří se označují za „propalestinské“, se ve skutečnosti o Palestince vůbec nezajímají, zejména ne o Palestince žijící v Pásmu Gazy a libanonských uprchlických táborech. Pokud nelze z něčeho obvinit Izrael, tak to svět nezajímá.

Toto mlčení ukazuje, že šíření „propalestinských“ narativů je jen přestrojeným antisemitismem. Údajné znepokojení „propalestinských“ aktivistů a nátlakových skupin nemá nic společného se skutečným zájmem o Palestince – jedná se především o rasistickou nenávist k Židům.