Otázka zelenění s dotacemi a německé protesty

ŠTĚPÁN CHÁB

V Německu se stávkuje. Zemědělci, a s nimi i železničáři a speditéři, blokují hlavní dopravní tahy Německem, traktory zavalily ikonickou Braniborskou bránu, kterou před pár měsíci výtržníci z Last Generation vylepšili stříkanci oranžové barvy. Vláda Olafa Scholze totiž zemědělcům sáhla na dotace. Proto takové povyražení u našich jinak vždy disciplinovaných sousedů.

V rámci úsporného balíčku německá vláda ukončila podporu nafty pro zemědělce, ukončila i výjimku ze silniční daně pro zemědělské stroje (a další věci, které mají vést stejně jako u nás k uklidnění inflací rozdivočelých státních rozpočtů). Zemědělcům se taková politika nelíbí. Logicky. V rozhovoru pro veřejnoprávní Tagesschau jeden ze zemědělců pravil, že stažením podpory na naftu přijde ročně o 10 tisíc eur. A že to ohrozí jeho produkci. Kolik tak asi ročně zaplatí soukromý dopravce zásilek za pohonné hmoty? A proplácí mu je stát? Asi ne. Přesto funguje a prosperuje. Považoval bych to v té naší dotační ekonomice téměř za zázrak, když hned vedle něho postavím zemědělce z Tagesschau.

Jedna třetina veškerých výdajů z rozpočtu Evropské unie jde formou dotací na zemědělství. Přičemž jejich rozdělování mají v gesci jednotlivé státy (proto i to naše zdržení při vyplácení zemědělských dotací, kdy výplaty měly proběhnout do října, listopadu loňského roku, ale Ministerstvo zemědělství odtušilo, že je vyplatí nejpozději do poloviny roku letošního, za to Brusel nemůže, za to může náš lidovecký vševěd Výborný na postu ministra, který se tím, předpokládám, snažil vylepšit výsledek loňského státního deficitu). A ve výhledu není vidět, že by taková podpora ustávala. Jistě, jde zeleným směrem, snaží se podporovat ty, kteří se zbaví pesticidů a budou pěstovat „čistě“, víc se podporuje ponechání pozemků ladem, víc se podporuje přechod na ekologické zemědělství nebo šlechtění luk posetých květy, aby bylo také nějaké krmení pro motýly a včely. Přesto jde většina do podniků typu Agrofert. Ty jsou po celé EU, pesticidy sprchují snad i chovný dobytek a mají na získávání dotací zaměstnaná celá oddělení účetních a právníků. Podpora zemědělství je, řekl bych, až morbidní.

Němečtí zemědělci krásně demonstrují, ale zdá se mi, že za úplně pitomou věc. Za to, aby systém dotací, ta ekonomika založená na státní podpoře, pokračoval v nezměněném tempu. Ba naopak, aby přidával, protože nafta zdražuje, všechno zdražuje, tak by se měly zvednout i dotace. Je to svého druhu začarovaný kruh, ze kterého není možné se dostat.

Zemědělci se bojí zahraniční konkurence. Ano, to jsme mohli vidět, když polští, slovenští a rumunští zemědělci blokovali hraniční přechody na Ukrajinu, odkud začaly proudit bez omezení konkurenčně nesnesitelně levné zemědělské produkty. Taková konkurence měla sílu položit místní zemědělce na lopatky. Nemohli konkurovat ukrajinským zemědělcům, protože ti byli schopní vyprodukovat i o polovinu levnější zboží. A tak se začaly šířit drby, že na Ukrajině zemědělci snad hnojí i ochuzeným uranem, aby se ve společnosti vyvolaly vášně a emoce. Ač jediný důvod byl, že se místní zemědělci báli bezkonkurenčně levných potravin z Ukrajiny. Místo takových drbů se měli začít důrazně ptát svých vlád i nadvlády v Bruselu, jak by bylo proveditelné začít snižovat naši nekonkurenční drahotu vůči Ukrajině a zbytku světa.

Proč jsme telata k pohledání? Kupříkladu právě teď sledujeme likvidaci českého sadařství. V přímém přenosu. O problému pro Novinky mluvil Štěpán Chára, výkonný ředitel společnosti Bohemia Apple, který v rozhovoru zvěstoval, že naše sadaře utlučou ti polští čepicemi. České jablko končí. Nedokázali jsme si vyhádat při vstupu do EU výhodnější podmínky. Teď nás to dobíhá. Polští sadaři se tak díky dobrému vyjednávání při vstupu do EU, kam vstupovali společně s námi, stávají velmocí v produkci jablek. My? My zavíráme krám. Které české tele podřízené za to může? A proč jsme ho pouštěli k vyjednávání podmínek našeho vstupu do unie?

A tam to jde vidět. Nezáleží vlastně na tom, jak kvalitní a chutná jablka vypěstují čeští sadaři, jde o to, jakou podporu politici vyhádají v Bruselu. Jakou výši dotací, jakou výši snížení nebo odpuštění daní. Tam polští politici prorocky dali budoucnosti české tradice v pěstování jablek ránu do vazu. Vypěstujeme krásná a moc dobrá jablka, ale bez možnosti konkurovat Polsku. Takže končíme.

Němečtí zemědělci se bojí právě toho. Že je nějaký Polák utluče čepicí. A tak křičí, že chtějí ještě víc ze státní kasy.

Nepřijde mi, že je to v pořádku. Ba naopak. Unie měla vést k tomu, že se ekonomiky jednotlivých zemí jakž takž srovnají do podobné hladiny. Pak bychom mohli fungovat, protože by bylo cenově vcelku jedno, odkud vypěstovaná brambora je. To by, kupodivu, vedlo i k většímu ohledu k životnímu prostředí, protože by lidé upřednostňovali místní potraviny před levnějšími ze zahraničí. Už jen proto, že ty zahraniční by vinou dopravy levnější nebyly. Ale teď? Němečtí zemědělci požadují zachování dotací a podpor a jejich nezkracování. Jenže německý státní rozpočet kvůli tomu neúměrně krvácí. Cena za společný trh států, které mají propastně rozdílnou výkonnost ekonomiky.

Obdiv k protestujícím německým zemědělcům? Je to na pohled pěkné, ale já se spíš bavím tím, že se ten systém státních podpor ještě nezhroutil. Dotace nemají být na udržování chodu něčeho, co se dokáže udržet samo. To je jako dělat z olympionika paraolympionika. Jíst se musí, hlad máme všichni, je tedy logické, že by se zemědělství mělo udržet ekonomicky v plusu samo. Neumí to. Nejde to. Celý ten systém totiž pracuje tak, že se zemědělství stává zcela závislé na státní kase a podpoře. To je divné. Přinejmenším divné. Možná bychom se měli ptát, jak to změnit, ne jak ty křeče prodlužovat až ke kýženému zhroucení.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Milan Lorencovič 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 22 051,00 Kč

Vybráno 48.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• A kdo Zelenskému vytiskne vojáky? - 29.4.2024
• Placený Seznam? - 29.4.2024
• Není čas na to, aby se sedlo k jednacímu stolu? - 29.4.2024

(15 votes, average: 4,40 out of 5)

Loading...