Opravdu máme nízké daně?

Politické strany, většinou levicové, nám pravidelně a s oblibou tvrdí, že je nutné zvýšit některé z daní, abychom mohli vybudovat blahobyt. Jako příklad nám dávají skandinávské státy, kde jsou prý daně vysoké, sociální stát funguje a občané jsou šťastní. Jsou tím myšleny především daně z příjmu fyzických osob.

Zaujalo mě to a chtěl jsem zjistit, zda je toto tvrzení skutečně pravdivé. Hledal jsem tedy srovnání s ostatními státy a objevil jsem statistiku organizace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Tato organizace sdružuje 36 vyspělých ekonomik z celého světa. Ve zkratce jsou členy téměř všechny státy EU, dále USA, Kanada, Japonsko, Švýcarsko, Turecko, Austrálie, Nový Zéland, Mexiko, Chile, Jižní Korea a Izrael. Tedy státy, s nimiž bychom se v oblasti ekonomiky jistě rádi chtěli srovnávat; samozřejmě až na výjimky, jako je Turecko nebo Mexiko.

Zmíněná statistika pochází z roku 2017 a ukazuje průměrný procentuální odvod ze mzdy zaměstnance v jednotlivých státech. Je nutno zmínit, že nezahrnuje jen daň, ale i odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění odváděné jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. Zjednodušeně ukazuje, jaké jsou osobní náklady na zaměstnance (u nás nazvané „superhrubá mzda“) a kolik z těchto peněz si zaměstnanec skutečně odnese z práce domů.

Výsledky této statistiky mě dost překvapily, a to rozhodně ne pozitivně. Odvody v ČR jsou sedmé (!) nejvyšší ze sledovaných zemí. V průměru činí 43,4 %, tedy při superhrubé mzdě 50 tis. Kč, jsou odvody státu 21 700 Kč a zaměstnanec si odnese pouhých 28 300 Kč. Co mě však šokovalo ještě víc, je skutečnost, že všechny ty opěvované skandinávské země jsou až za námi. Pro srovnání, ve Švédsku odvedete 42,9 %, v Norsku 35,9 %, v Dánsku 36,3 % a ve Finsku 42,9 %. Zajímavé je, že největší průměrné odvody jsou v Belgii (53,7 %) a Německu (49,7 %). Naopak nejlépe v Evropě jsou na tom v této statistice Švýcaři (21,8 %).

Jak je toto možné? Důvodem jsou odvody na pojistné, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel a které jsou v ČR druhé nejvyšší ze všech zemí; vyšší jsou jen ve Francii. Tyto odvody nejsou nic jiného než další forma daně. Rozhodně se nejedná o pojistné, protože se za tyto peníze nepojišťujeme, jen jsou nám strhávány na základě toho, kolik vyděláváme. Ve Skandinávii je sice opravdu vyšší sazba daně z příjmu, ale celkově si Skandinávci odnášejí z práce vyšší procento mzdy než my.

Až Vám tedy bude zase nějaká politická strana tvrdit, že musíme zvýšit daně, abychom dosáhli životní úrovně a blahobytu západních zemí, nevěřte jí. Daně už vyšší máme a ten slibovaný blahobyt tady prostě není. Až budete mít pocit, že vyděláváte málo, nedávejte vinu jen svému zaměstnavateli, ale i státu, který si z Vašich poctivě vydělaných peněz ukousne pořádné sousto. Nebylo by lepší, kdyby tyto peníze zůstávaly ve Vaší kapse? Pokud správně zvolíme, můžeme toho dosáhnout. Ne úředník, ale každý z nás přece ví, jak svoje peníze nejlépe použít.

Autor: Roman Malach