9.12.2020
Kategorie: Společnost

O svobodě

Sdílejte článek:

WALTER E. WILLIAMS

Má definice sociální spravedlnosti: já si nechám to, co si vydělám a stejně tak ty si nech to, co si vyděláš. Nesouhlasíš? Tak mi vysvětli: jak velký podíl toho, co si vydělám, ti patří — a proč?

Pokud dáme někomu právo na to, co si sám nevydělal či nezískal, zákonitě to znamená, že to je na úkor někoho, komu musíme uzmout právo na to, co je jeho.
 .
Neexistuje žádný morální argument, který by ospravedlňoval použití donucovacích pravomocí vlády k tomu, aby přinutil jednu osobu nést náklady na péči o druhou.
 .
Vláda nemá žádné vlastní zdroje … vládní výdaje nejsou o nic méně než zabavení majetku jedné osoby za účelem jeho poskytnutí jiné, které nepatří.
 .
Nemáme přirozené právo vzít majetek jedné osobě a dát jej druhé; proto nemůžeme legitimně delegovat takové oprávnění na vládu.
 .
Bez ohledu na to, jak chvályhodný je váš důvod; je to loupež, krádež a nespravedlnost zabavit majetek jedné osoby a dát jej jiné, které nepatří.
 .
Čím lépe sloužím svému bližnímu … tím větší mám možnost získat zboží, které můj bližní produkuje. To je morálka trhu.
 .
Potřebuje-li náš bližní pomoc, je úctyhodné a chvályhodné mu pomoci z vlastní kapsy. Sáhnout však do kapsy někoho jiného proti jeho vůli je ale opovrženíhodné.
 .
Demokracie je jen trochu vylepšená vláda davů; zatímco „svoboda“ staví na svrchovanosti jednotlivce.
 .
Skutečná zkouška závazku člověka k svobodě a právům na soukromé vlastnictví … přichází, když lidem dovolíme, aby mohli dělat dobrovolně věci, se kterými nesouhlasíme.
  • prof. Walter E. Williams
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,54 out of 5)
Loading...