O čekání na politickou stranu

Ideální politická strana dovede nastolovat témata k diskusi, které se dostanou až do těch posledních vísek. Lidé se sice o politiku v té sterilní podobě, jak ji vidíme dnes, nezajímají, ale existuje plno témat, která se jich každodenně silně dotýkají. Ideální politická strana definuje svůj program ne na konferencích ani na uzavřených jednáních, kde sedí pár mudrců. Ideální politická strana tvoří svůj program každý den, tím jak reaguje na politické dění. A podle reakcí lidí si tvoří ideální seznam toho, co je potřeba akutně řešit. A teprve nad tímto seznamem má smysl se radit a s chytrými lidmi přemýšlet o tom, jak zařídit věci tak, aby lidé byli spokojeni.

Ideální politická strana přirozeně nasává ty nejlepší a nejpřesvědčivější lidi, kteří jsou schopni udávat směr. Nevyhýbá se nikomu a ničemu. Rozhoduje jen důvěryhodnost a schopnost oslovit lidi. Taková ideální strana se neuzavírá do sebe a neustále je otevřena novým lidem, z kterých mohou vyrůst noví lídři. Ti se totiž nehledají, ti rostou na konfliktech a problémech, které jsou nuceni řešit. Lídři se nehledají na přehlídkách krásy, ale v ostrých diskusích a při politických aktivitách, kde je třeba nasazovat své dobré jméno.

Ideální politická strana dnes neinvestuje do formálních aktivit typu grafické manuály, luxusní prostory pro tiskovky a podobné zbytnosti. Ideální politická strana investuje do zázemí pro politickou práci pro své lidi, kteří jsou nositeli programu a priorit strany.

Ideální politická strana pracuje i z opozice, je spousta témat a možností, jak by mohla udělat něco pro lidi. Jasně dát najevo svůj postoj k EU – třeba. Vysvětlit lidem, že jako stát můžeme být neposlušní a nemusíme přijímat každou směrnici. To je třeba lidem podat v souvislostech a zbavit je strachu – systemasticky a jasně. Záleží na tom naše budoucnost, naše přežití… Je třeba zaujmout jasné stanovisko ke svobodě slova, k manipulacím veřejnoprávních médií. Teď hned. Nedělá to nikdo, všichni mlčí a čekají na zázrak.

Milé děti, proč vůbec o takových věcech přemýšlet? Žádná ideální strana nám z nebe nespadne, musíme žít s tím, co máme. Ale to neznamená, že musíme mlčet a vzít zavděk vším, co nám strany servírují. Volič není ovce, která půjde s každým. Volič je sebevědomý a hrdý občan, který se neuráží, když nejsou věci podle něho. On to nakonec hodí tomu nejlepšímu z těch špatných, protože menší zlo, je pořád menší zlo. Ale když už to menší zlo volí, protože mu nic jiného nezbývá, nebude tomu menšímu zlu mazat med kolem huby a servilně mu tleskat.

Milé děti, ještě nás čeká hodně zklamání, ale nějak to všechno přežijeme. A když se nenecháme opíjet rohlíkem a nebudeme přehlížet chyby mocných, budeme se časem k tomu ideálu aspoň blížit!

P.S.: A proč to píšu? Včera mě nadchnul dopis Jany Zwyrtek Hamplové, kde vyzývá velvyslance v Německu, aby podal trestní oznámení na pašeračku lidí Racketeovou. Jasné gesto, které ukazuje jasný postoj, krásný politický čin. Všichni opoziční politici by si měli vzít příklad. Takto se to dělá! Jenže to by ve svých řadách museli mít takto silné politické osobnosti, kteří něco takového vymyslí… A v tomto ohledu je na celé opozici pusto a prázdno.

Autor: Eva Hrindová