31.7.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Nářek sociálních začleňovatelů

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilKdykoli se na některém z levičácko-pokrokářských webů ozve ublížené fňukání, je čas zpozornět. Protože zasvitla jiskřička naděje, že v dnešní složité době, plné špatných zpráv, můžeme narazit na něco pozitivního. Že se u nás, nebo někde v blízkém okolí, něco povedlo. Proto je důvod vyrazit po stopě. Dobrých zpráv, jak známo, není nikdy dost.

Třeba na Deník referendum (zde), kde si právě vylévá srdce bývalý ředitel Agentury pro sociální začlenění Martin Šimáček. Že prý vláda Andreje Babiše rozhodla o přesunu Agentury pro sociální začleňování pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Což pan exředitel evidentně chápe jako urážku a důkaz, že tuhle ošklivou vládu „sociální začleňování” nezajímá.

Co to je vlastně za spolek, tahle Agentura?  Jde o jeden z odborů Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Funguje od roku 2008 a je „vládním nástrojem na podporu obcí, které řeší problematiku sociálního vyloučení.” O její založení se velice zasloužila tehdejší ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny ve vládě Mirka Topolánka, Džamila Stehlíková. Ano, ta (od reality poněkud odtržená) paní, co chtěla kriminalizovat rodiče za trestání vlastních dětí.

I podle této „kmotřičky”, která stála u zrodu spolku, můžeme usuzovat na náplň činnosti, metody a hodnoty organizace. Na stránkách Agentury se tak, podle očekávání,  dočteme, že „Jsme otevřeni k jinakosti a přijímáme rozmanitost”, nebo „Dáváme hlas lidem, kteří ho běžně nemají možnost projevit, protože jsme přesvědčení, že všichni lidé mají stejnou hodnotu. Nabízíme příležitost ke změně ve společnosti….” Tedy, pod krycími, ušlechtilými plky, celý ten pokrokářsko-liberální koncept „proměny” evropské společnosti v kostce.

Malá ochutnávka z aktuální činnosti: „Vítkov, 21. 6. 2019 – Zástupci obcí, základních škol a gymnázií, neziskových organizací a Místní akční skupiny Opavsko se sešli na veřejném setkání. Cílem bylo sdílení dobré praxe a podpora vzájemné spolupráce, ale také řešení aktuálních problémů a inspirace pro budoucí aktivity.” Jednalo se tam o (všeobecně oblíbené) inklusi. Jak ještě lépe a radostněji…

Tuhle nátlakovou organizaci se tedy vláda rozhodla suspendovat a zařadit z přímé podřízenosti o jeden stupeň níž, pod „pouhé” ministerstvo. Hrůza. Pan Šimáček nad tím lká slovy: „Trvalo dlouho, než se ji podařilo institucionálně zakotvit a navázat spolupráci s jednotlivými ministerstvy..” Čímž možná prozrazuje více, než měl původně v úmyslu.

A možná také nechtíc upozorňuje na velice zajímavou oblast tak zvaných poradních orgánů vlády.  Na šedou, pro běžného občana zcela neviditelnou zónu profesionálních aktivistů, kteří mají na zásadní politická rozhodnutí v našem státě řádově větší vliv, než prostý občan a volič. Nebude od věci, když se podíváte sami. Kdože to té naší „moci výkonné”, jak vládu definuje ústava, vlastně radí. (zde). Ale radši si na to sedněte. Tak silný kokteil aktivistů, neziskovek a úředníků s neziskovou minulostí se totiž hned tak někde nevidí.

Babišova vláda má tedy jedno malé, bezvýznamné plus. Posunula jednoho škodiče o stupeň níž. Pod neprůstřelným zdůvodněním, že naprostá většina činnosti Agentury pro sociální začlenění se odehrává v městech a obcích, o kterých má přece Ministerstvo pro místní rozvoj největší přehled. A navíc jim dává na leccos peníze, takže by teď  to financování „sociálního začlenění” mělo jít lépe domluvit, když budou příslušní lidé sedět v jednom baráku.

Chtělo by se říct, jen houšť a větší kapky! Neustrnout, neusnout na vavřínech a pokračovat! Což takhle třeba přesunout Radu vlády pro nestátní neziskové organizace pod ministerstvo financí? Úředníci by aktivistům jistě rádi pomohli správně zaúčtovat a pojmenovat jednotlivé položky a třeba bychom se časem dočkali i nějakých výstupů. Jako například kdo dostal kolik od koho a na co. Konkrétně. Bez mlhavých termínů, jako „podpora diverzity”, „studie o začleňování” nebo „semináře mediální gramotnosti”. Veřejnost, která to přinejmenším z části platí, by takovou informační brožurku jistě ocenila.

Nebo jiný příklad –  takovou Radu vlády pro záležitosti romské menšiny by bylo představitelné začlenit pod jiné ministerstvo, a to pod Ministerstvo vnitra. Ten úřad disponuje množstvím zkušených odborníků a veliké množství společné agendy by se tak mohlo vyřídit pod jednou střechou….

Ale úplně nejlepší by bylo, kdyby si vláda nechávala radit od občanů, voličů. Třeba nějakou formou obecného referenda. A ty současné „poradní orgány”, tvořené skrumáží podivných profesionálních aktivistů, řízených a placených bůhví odkud, urychleně rozpustila.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    EUrodotazník

    PERGILL EU se chystá zakázat skoro vše v souvislosti s chovy zvířat. About Latest Posts Sledujte PPRedakceVážení čtenáři, chtěli

    Novosvazáci, horliví udavači

    HYNEK CHAROUS Na horlivého udavače, devianta, například Jiřího Hrebenara, sedí naprosto přesně tento popis Marka Stoniše: “Na začátek malé