
Mohou Češi něco změnit?
DAVID DVOŘÁK
Mám pocit, že velmi často slyším, že Češi sami nic nezmohou, že musíme počkat až se „velcí kluci“ dohodnou … až se změní geopolitická situace atd. Je to ovšem jen další narativ, který je vtloukán aktuálně porobenému národu, aby náhodou neměl myšlenky něco změnit … co myšlenky!!! … aby se náhodou opět nedal do akce , protože pohled do celkem nedávné historie nám naskýtá zcela jiný obrázek o tom, zda Češi mohou nebo nemohou něco sami změnit.
Konání těch nicotných Čechů stojí za jednou epochou, která otřásla základy tehdejší Evropy. Jde o husitství, které lze plně připsat Čechům, takže to byli právě Češi, kteří nejméně na 70 let ovlivnili dění v Evropě … a nemají nás za to moc rádi. Vliv husitství na Evropu byl naprosto zásadní, protože husitství předběhlo evropskou reformaci o dobrých sto let.
A poslední – šlo to bez velké armády, stačila odvaha říkat pravdu, trvat na pravdě a pak se opřít o největší množinu Čechů, tj. obyčejné lidi. Tím se dalo do pohybu něco, za co by nás nejraději všechny ihned upálili ještě dnes … ukázali jsme, že to jde, když se chce, když je odhodlání, vůle a odvaha.
Pozn.: Odkazuji na nedávný článek o fraktálech – jeden člověk nastavil fraktál a ovlivnil tvorbu fraktálů u ostatních, kteří se začali přidávat se svými fraktály, což nakonec převážilo na fraktály šlechty, které byly zaměřeny proti Čechům.
Husitství – proč, jak a s jakými důsledky
Na začátku byl jeden obyčejný člověk, který se nebál a za pravdu se nechal upálit. Postavil se tehdejšímu mocenskému monopolu církve a porazil ji. Církev upálením jednoho člověka vyhrála bitvu, ale prohrála reálnou moc.
Ta odvaha Mistra Jana Husa nutila více lidí k přemýšlení, zda náhodou nemá pravdu o licoměrnosti církve a šlechty, zejména ovlivnila, do té doby králi loajálního dvořana, Jana Žižku. Pokrytectví a farizejství církve byly všeobecně známy a mnoho lidí tak stálo před dilematem – přidat se na stranu pravdy (když se za ni už jeden nechal i upálit) nebo zbaběle kolaborovat dále. Žižka zůstal věrný tehdejší vládnoucí jen moci do smrti krále, pak se postavil do čela husitského hnutí.
Opakuji – loajální dvořan došel k přesvědčení, že toho farizejství je už moc a je ochoten pro vítězství pravdy a změnu společenských pořádků k lepšímu se i bít.
Žižka měl k dispozici hodně husitů, tj. vojensky nevycvičených sedláků, ale proti sobě šlechtu jen s penězi. Žižka vynálezem vozové hradby přišel na způsob, jak maximálně využít možností prostého lidu, šlechta nemohla udělat nic jiného než za peníze najmout žoldáky. Husité měli motivaci, žoldáci naopak zájem si žold po každé bitvě užít. Ta motivace se ukázala jako silnější než peníze – navíc, je třeba si uvědomit, že když profesionální žoldáci trénovali boj v brnění a s meči, tak sedláci museli pracovat na poli … o nějakém vojenském výcviku husitů tedy nemohlo být řeči. Učili se bojem. Přesto husité do r. 1434 porazili 5 křižáckých výprav z celé Evropy.
Husité hlavně dokázali celé Evropě, že monopol katolické církve lze úspěšně zpochybnit. Na Basilejském koncilu pak Církev musela vůbec poprvé v dějinách jednat s lidmi, které označila za kacíře, jako se sobě rovnými partnery.
Husitství skončilo na spekulaci české šlechty, která si sice vybojovala reálnou moc, ale pak místo spolupráce spekulovali, jak si ji ještě trošku vylepšit. Napřed si zvolili za krále Poláka Jagellonského, aby pak kapitulovali před mocenskými pletichami Habsburků. Odklonili se od prostého lidu a sami prohráli svou nabytou moc …obrazně řečeno byli sami zotročeni.
Paralely s dnešní dobou
Nevím jak Vy, ale já vidím mnoho paralel s dnešní dobou – licoměrnost vládní moci je neuvěřitelná, opět provozují jen pletichy mezi sebou, aby zvětšili svůj majetek na úkor svých spoluobčanů. Stejně jako tenkrát i dnes nezastupují svůj lid a nespravují stát v jeho prospěch. Opět je zakázáno mluvit nepohodlnou pravdu – rozdíl je, že se neupaluje na hranicích, ale jen zavírá do vězení nebo ničí společenský život autora nepohodlné pravdy.
Na straně reálné moci jsou už jen natištěné peníze, na naší je pravda. Na jejich straně jsou placení mainstreamoví (a jiní) žoldáci, na naší prostí občané mající plné zuby dnešního dvojího metru a „bojujících“ za vlastní peníze. Na jejich straně ztrácejí žoldáky, když poskytovaný profit z lhaní a přetvářky už nestačí, na naší straně ve stejném čase přibývá lidí s motivací prosadit pravdu a lepší poměry ve státě. Místo vozové hradby a cepů se sudlicemi máme on-line mediální prostor a možnost analyzovat a sdílet zkušenosti. A já si myslím, že stav je, stejně jako tenkrát, opět neudržitelný.
Naše největší výhoda
Velkou výhodou na naší straně je dnešní on-line informační systém, což je nezastavitelný objektivní proces. Ale je to s ním jako s každým jiným nástrojem – když ho využíváte chybně, ztrácíte.
Díky on-line prostředí můžeme šířit zjevné fakta – že zvolení zástupci nezastupují zájmy českých občanů, ale cizí zájmy. Pikantní je, že si sami tuto činnost uzákonili jako trestnou … takže je jen otázka času, kdy pocítí výsledky a následky. Bude přibývat lidí, kteří si začnou uvědomovat, že ve správně spravovaném státě se bude dobře žít a podnikat všem.
Za velmi podstatné pak považuji možnost sdílet a šířit minulé zkušenosti. Můžeme každému kdo chce vědět doložit, že když se lídr opře o občany, pak vzniká neporazitelná síla. Naopak, když se vládní moc spoléhá na cizáky, pak ve výsledku ztrácí všichni.
Na základě vzepětí občanů Islandu po krizi 2008 dnes už taky např. víme, že nestačí věci celospolečensky prodiskutovat a najít shodu, ale hlavně se nesmí dokončení předat těm, kteří na změnách nemají zájem.
Podrobněji k Islandu: Po krizi 2008 a krachu bank bylo náhodně vybráno přibližně 950 občanů z celého Islandu, aby definovali základní hodnoty, na kterých má nová ústava stát. Následně začala pracovat 25členná Ústavní rada složená z běžných občanů (nikoli z profesionálních politiků). Rozpracované verze textu byly průběžně zveřejňovány na internetu a sociálních sítích (např. Facebooku), kde k nim mohl kdokoli z veřejnosti psát připomínky a návrhy. Nový návrh ústavy obsahoval moderní prvky, jako je prohlášení přírodních zdrojů za národní vlastnictví nebo silná ochrana životního prostředí. Přestože v nezávazném referendu v roce 2012 dvě třetiny hlasujících Islanďanů návrh podpořily, islandský parlament (Althing) jej nakonec nepřijal a neratifikoval. Proč? … protože lidé to už měli po referendu za „hotovou věc“ a přetavení do zákonných ustanovení přenechali politikům, což se ukázalo jako kardinální chyba. Poučení je, že politiky je třeba z procesu změn vynechat.
Pravdu mohou přibrzdit, ale nemohou ji zastavit … a historie dokazuje, že když se do toho vloží nevyzbrojeni, ale odhodlaní a sjednocení Češi, tak se mohou otřást základy Evropy.
A protože tady někdo usilovně pracuje na vyvolání velkého konfliktu, tak je zapotřebí připomínat výrok připisovaný spisovateli Hemingwayovy, který ale pravděpodobně jako první použil srbsko-americký spisovatel a levicový aktivista Louis Adamic (1898–1951) ve svém díle My America (1938), kde napsal:
„V první den příští války by měli lidé v každé zemi zastřelit ty politiky, bankéře, generály a novináře, kteří ji pomáhali rozpoutat.“
Když se něco podařilo jednou, není důvod, aby se to nepodařilo podruhé. Víme, jak to funguje, známe mechanismus, máme k dispozici mediální prostor není důvod pro pesimismus. Je to o odhodlání, odvaze a důslednosti. Protivník je možná bohatý, ale zbabělý a bez motivace.
LITTERATE.CZ
- Kterak podle opozice za veřejnoprávní média či veřejné osvětlení platit nemusíme - 28.9.2026
- Otepluje se planeta. A podle všeho i lidstvo - 28.9.2026
- Mohou Češi něco změnit? - 28.9.2026
