Mocenská subordinace

Teď v posledních dnech se na Slovensku hodně řeší ta jejich smlouva s USA, kdy chtějí soudruhům vojákům pronajmout nějaká letiště, má tam být americký personál, který nebude v slovenské jurisdikci a vlastně do dost připomíná dočasný pobyt sovětských vojsk. Docela slušně se tam demonstruje, do čela protestů se postavil Fico a není problém si na fejsbůku nebo jůtubu najít jeho nové plamenné projevy. 

Zároveň nebyl problém zjistit, že první rozhovory a první spřádání dohod na toto téma začalo právě za Ficovy vlády. Což se teď hojně využívá proti bývalému předsedovi Smeru, protože slovensští scallopové a jiní trolíci to s gustem připomínají. Fico samozřejmě celou záležitost už asi stokrát vysvětlil – on o tom nevěděl, byl to na něj tak trochu podraz, i když byl premiér, tak nebyl diktátor, ostatní ministři mají také kompetence, úředníci mají kompetence, prostě se dějí věci, které jsou důležité, premiér se dozví jen zavádějící název dokumentu, ale nemá šanci se se vším seznámit. 

To neříkám, abych nějak hájil Fica – jeho nejvíc obhajuje současná slovenská vláda a Fico se podle mě každý den modlí, aby Čaputová ještě párkrát promluvila v televizi na téma amerických vojáků, protože to pro jeho znovuzvolení udělá mnohem víc než by dokázal o sám.  Říkám to proto, abych názorně poukázal na jeden důležitý důsledek slabého státu. Prostě si tam dělá kdo chce co chce. 

Myslíte, že se třeba v Rusku může stát, aby se dlouhá léta připravovala nějaká mezinárodní dohoda srovnatelného významu jako na Slovensku, aniž by o tom Putin věděl? Myslíte, že vedle Putina jsou ještě nějací čtyři další Putinové, kteří vědí jak to udělat, aby se Vladimír Vladimírovič nic nedozvěděl a přitom mu nasadili veš do kožichu? 

Vedle Putina se dá možná něco ukrást (protože v Rusku je co krást), člověku zůstanou za prsty nějaké rublíky i dolary, dost možná to Putin do jisté míry i toleruje, možná tam má i přátele, kterým do jisté míry toleruje i neschopnost, zamhouří oči nad předraženým mostem, nebo přátelsky zvedne prst, když se dozví o šlendriánu ve vzdálené gubernii… 

Ale nikdy, nikdy, nikdy se nenechá obejít. V čele Ruska stojí on a jedině on. Nikdo mu nebude za zády brát moc.  Ministři a funkcionáři se mohou nažrat, ale nesmějí mlaskat, mohou si zařídit hezkou daču, pořádné auto, mohou ověsit milenku zlatem, ale nikdo si nemůže dovolit telefonovat se svým americkým protějškem, aniž by promtně neinformoval šéfa o tom, co se dozvěděl a nikdo nesmí americkému ministrovi slibovat něco, co nemá domluvené s Ó Velkým.  

Tohle vidíte, když sledujete ruskou politiku. Tam není pochyb o tom, s kým je třeba jednat. Tam není pochyb, že Lavrov, Šojgu i Putin jedou na jedné vlně, že jsou domluveni, vědí co chtějí a není pochyb, že z těch tří to řídí ten nejmenší. Neznám ruské reálie, ale troufám si tvrdit, že podobně to funguje i směrem dovnitř.  I ti neskutečně bohatí šéfové Gazpromu a Transněftu vědí, kde je jejich místo a klidně ať mají jachty, zámečky… ale všechno co se děje, to jde k Putinovi na stůl. 

Není náhoda, že čím déle je Putin u moci, tím méně slyšíte o čistkách ve státní správě, tím méně slyšíte o zatýkání oligarchů a sesazování ministrů. Protože už všichni pochopili pravidla hry, pochopili, co se rozhoduje u Putina a co si mohou rozhodnout sami.

U nás je to naopak. A nejen tady v Evropě. Ono je to tak i v USA. Tam je vedle prezidenta ještě celá řada méně viditelných prezidentů – šéfů tajných služeb,  ministrů obrany, admirálů a dalších, kteří si víceméně bačují dle libosti. Ostatně to byl právě Biden tenkrát ještě pod Obamou, který se nechal od Putina na Ukrajině ojebat. Kdo ví, kolik o tom Obama vlastně věděl. Když vyšetřovali Trumpa z vazeb na Rusko, tak se člověku vlastně ani nechtělo věřit, co si Biden mohl dovolit i když byl prezidentem Obama. 

Dovedete si představit, že by Lavrov mohl vyhrožovat nepodepsáním smlouvy o úvěru, pokud bude někdo vyšetřovat jeho firmu Burisma,  a aby jednou z podmínek bylo i zvolení jeho syna do správní rady?  Právě jsem vám popsal příčinu, proč amíci na Ukrajině neuspěli, proč Ukrajina přišla o Krym a proč brzy přijde úplně o všechno. Protože do velké politiky pletli svoje soukromé zájmy. Protože prachy byly důležitější než strategie. Putin to dělá přesně obráceně. Nejprve strategie a pak teprve prachy. A když se povede strategie, tak jsou to mnohem lepší a trvalejší prachy, než za nějaké čachry. 

To samé máme u nás. Premiérem je sice Fiala, ale vlastně nemá žádnou šanci si nikoho ve vládě umravnit. Lipavský se během měsíce stihl ukázat přesně takový, jak to o něm říkal Zeman, ale ohledně zahraniční politiky je na tom stejně jako Fiala. Je takovým menším premiérem, který ale nemusí brát ohled na to, co Fiala řekne. Než bude odvolán, napáchá nedozírné škody, ale pro Fialu je lepší se tvářit, že se nic neděje, protože jeho odvolání je pro něj politicky větší škoda, než budou škody na našem státě. Protože škody na našem státě zaplatíme my, ale politické škody by zaplatil on. 

Ono to takhle funguje nejen ohledně zahraničí. Přesně takhle se dělají smlouvy s těmi korporacemi. Přesně takhle se do zákonů dostávají různá zvěrstva. Protože to jde různými cestičkami, nikdo to nemá pod kontrolou, nikdo není schopen zatáhnout za brzdu a když už se to náhodou stane, stejně se to do zákoníku natlačí nějakým jiným kanálem. 

Není žádná náhoda, že Poláci i Maďaři se snaží především o to, aby tu mocenskou pyramidu dali dohromady. Ono není tak důležité, jestli je vrchní šéf zvolený ve volbách, nebo jestli je autoritářský, Důležitější je, jestli jich tam není deset a každý si může dělat co chce. Stejně tak není náhoda, že proti tomu novináři vystupují, protože jejich chlebodárci přesně tohle nepotřebují. Oni potřebují, kdyby si premiér postavil hlavu, aby tam byli ještě čtyři další premiérci. Aby tam vedle ministrů ještě byly mraky náměstků, aby existovaly kanály díky kterým se dá vyjednat smlouva o dočasném pobytu amerických vojsk, aniž by se to dalo legálně zastavit. 

Není náhoda, že silný stát se správně uspořádanou mocenskou pyramidou se trochu podobá té korporaci, kde také musí být jeden ředitel. Bez ohledu na to, jak moc je odvolatelný. Žádný volkswagen by nikdy nedovolil, aby si každá divize dělala co chce.  Proto jsou Rusové i Číňané na vzestupu. Protože jejich šéfové nepřipustí, aby se jim něco důležitého odehrávalo za zády. Nepřipustí, aby jejich podřízení překračovali své kompetence.

Proto také Putin hladce vyhrál v Čečensku a vyhrál všechny války do kterých šel a USA v posledních letech prohrávají na co přijdou. Protože především zarazil, aby generálové prodávali povstalcům zbraně, zarazil, aby si tam každý dělal co chce, neváhal sáhnout k velmi tvrdým metodám, ale postupně dosáhl toho, že když něco nařídí, tak se to také stane. Nejde o to, jestli dělá všechno dobře…. I Putin dělá chyby a dělá je stejně často jako jiní. Ale může se spolehnout, že všichni udělají, na čem se domluvili a že se mu tam neděje něco, co nemá pod kontrolou.  

Biden se naopak nemůže spolehnout na nic. Netuší, co udělá Zelenskij, netuší, co dělají jeho šéfové tajných služeb, netuší co dělají jeho Madlenky Ólbrajtové, které si zařizují svoje podíly v Telekomech a tak vůbec. Biden se nemůže spolehnout ani na slovenskou vládu, ani na NATO, ani na toho kreténa Stoltenberga, který chce vyrábět elektrické tanky.  Protože nikde není nikdo, kdo má opravdu moc. Nikde není nikdo, kdo by měl pevně v rukou všechno co je zapotřebí. Biden se jen může spolehnout na to, že všichni si dosadí svého Huntera do správní rady bez ohledu na strategickou situaci. Prostě všichni slouží nikoliv vlasti, ale nějaké korporaci a různým privátním zájmům. 

Pokud na Ukrajině začne válka, tak bude vypadat přesně tak, jak jsem teď naznačil. Zatímco ruské jednotky pojedou jak promazaný stroj, ty ukrajinské a západní se budou hemžit sem tam, protože v té chvíli to tam bude samý prezident a samý velitel. U nás za Západě každý bude myslet na svoje prachy, Putin naopak bude myslet na strategii,  prachy klidně dočasně oželí a nikdo z jeho podřízených si nebude cestou kolíkovat claim. To si rozdělí až po dosažení vítězství a rozdělí to Putin. Nikdo jiný. 

Jo, třicet let jsme pracovali na tom, aby nikdo neměl moc, aby nikdo nemohl nic moc dělat, aby nikdo nebyl odpovědný a ve jménu lidských práv a korporačních zisků jsme zničili jakoukoliv přímočarost moci. I kdyby z této krize na Ukrajině nakonec nic nebylo, tak brzy přijde další. Ani nemusí být ze strany Ruska. I v EU už vidíme celou řadu pokusů, jak právě tohle opravit. Jeden malý silný Alexandr Makedonský může snadno smést i mnohem větší říši. Kdo v EU bude první? Který stát jako první bude mít v čele silného představitele, který nedopustí, aby mu za zády dělali politický holubník?