Médiím vládnou levičáci a lidi mají dost korektnosti

„Média jsou ve Spojených státech aktivistická, už neprovádí průzkum věcí, razí jeden názor,“ stěžuje si. „A vše je navíc kombinováno s puritánstvím generace #MeToo,“ dodává a jako příklad uvádí dramatickou nominaci Bretta Kavanaugha na soudce Nejvyššího soudu. „Byl obviněn z toho, že se před desítkami let špatně choval k ženě. Ale ona zpočátku řekla, že si není jistá, zda to byl tehdy skutečně on. Opoziční Demokraté hned požadovali zastavení nominačního procesu. Je to porušení základního konceptu americké ústavy, že každý je nevinen pokud se mu neprokáže vina. Ten už neexistuje,“ rozčiluje se Tenenbom.

Spor o jmenování Kavanaugha, přestože se nakonec stal soudcem Nejvyššího soudu, změnil americkou politiku. Podle Tenenboma je to zatím poslední výhonek puritánství, které brání i tomu, aby se v amerických médiích objevila sprostá slova nebo dokonce ženská prsa. „Už ani v článku o kojení či rakovině prsu nemůže být obrázek s ženskými prsy,“ uvádí jedenašedesátiletý autor.

Omámeni populismem?

„Voliči na to reagovali, ale odpověď takzvaných liberálů byla, že jejich volba je způsobena populismem,“ tvrdí Tenenbom a zdůrazňuje, že Trump byl – přes různé kontroverze a možné ovlivňování voleb – legitimně zvolen.

Za další příklad dává brexit a skutečnost, že ve Velké Británii těsná většina voličů hlasovala pro odchod z Evropské unie. „Ale těm takzvaným liberálům, bojovníkům za demokracii, se nelíbí výsledek, tak změnili jeho označení na populismus. Místo aby říkali ‚lid rozhodl, lid se vyslovil‘, tak tvrdí, že je to hlas populistů. Podívejte se, jak ohýbají jazyk, stali se z nich diktátoři, kteří otrávili náš způsob myšlení,“ hrozí se Tenenbom.

Uvádí také příklad Trumpova předchůdce ve funkci prezidenta Baracka Obamy. Některé jeho sliby a projevy byly prý podobné těm Trumpovým – byly nadnesené, nereálné. Ale nikdo ho neoznačoval za populistu, spíše ho chválili za výborné projevy a dostal Nobelovu cenu míru. „Pak zvítězil ve volbách Trump a pro ty samé lidi je to populista a zasr*ný idiot,“ uvádí spisovatel.

Kde jsou tedy dnes skuteční liberálové, obhájci svobody a volného obchodu? „Už nejsou, zmizeli, žádní nezbyli. Neznám jedinou velkou internetovou zpravodajskou stránku nebo noviny, které by se daly popsat jako takhle liberální,“ uvádí Tenenbom. „Je to tím, že být liberálem je nesmírně tvrdé. Musíte skutečně mít rád všechny lidi, dovolit skutečně každému, aby si říkal, co chce. Respektovat výsledky voleb, i když lidé hlasují pro věci, které se vám nelíbí. Takoví lidé možná existovali do šedesátých let minulého století, ale teď už žádní nejsou, prostě vyhynuli,“ tvrdí spisovatel.