6.6.2013
Redakce
0
Kategorie: Politika, Společnost

Mechanismus parazitující třídy

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 06/06/2013

Žijeme v době společenské akceptace systému převrácených morálních hodnot, zákonitostí trhu a spravedlnosti. Žijeme v době, kde určitá skupina lidí může dlouhodobě a beztrestně páchat obludné zlo a žít si při tom na vysoké noze, zatímco člověk poctivě pracující, který nikomu nic špatného neudělal, jde do basy za kus trávy v kapse.

[ad#hornisiroka]

 

Jsme naučeni, že slovo kriminálník dnes znamená to, když někdo porušuje zákony. Porušování zákonů považujeme za porušování morálky a naopak dodržování zákonů, za dodržování morálních hodnot. Představa o tzv.  “Slušném občanovi vyhovujícího zákonům” (“law-Abiding Citizen”) zdomácněla v našich myslích natolik, že je považována doslova za nezpochybnitelné dogma.

 

Mír je válka. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.

 

Přitom všude kde se podíváme, umíme identifikovat jasné rozpory tohoto přesvědčení. Všude, kam se podíváme, umíme i sami jasně identifikovat, že pokud je něco zákonné, neznamená to hned i to, že to musí být správně. A naopak, pokud je něco nezákonné, nemusí to být hned nemorální (nebo kriminální v tom pravém slova smyslu ).

 

Jak do očí bijící a veřejností nezpochybnitelný příklad, se nám dnes jasně nabízí v podobě vyděračského EU mechanismu – Eurovalu. Že solidarita? To nemyslíte vážně! Politici obrátili morálku o 180 stupňů a legalizovali kriminální činnost v podobě frakčního bankovnictví. Privilegovali určitou skupinu lidí, kteří mohli a stále mohou, dlouhá léta beztrestně parazitovat na takovém systému rozdáváním “ne-hodnot”.

 

Bankéři (dnes spíše “banksteři”) si spolu s politiky založili výhodný byznys mafiánského typu nejhrubšího zrna. Za tyto nehodnoty si nakupovali obrovské budovy, platili si milionové odměny, korumpovali politiky a nakupovali si loajalitu u lidí. Výhodný byznys se pomalu končí, ale dokud je ještě ten poslední člověk v této zemi ochotný až do úmoru makat na tyto parazity, tak se na tom ještě dlouho nic nezmění.

 

Příčinu dnešního stavu nejlépe vystihuje výrok Juraje Karpiša: ” Banky a stát jsou v jedné posteli. “

 

 

“Dnes” nastal den zúčtování. Ne-hodnoty musí někdo zaplatit. Někdo (běžný pracující člověk), musí zaplatit jachty a obrovské budovy bankéřům a politikům, které byly zaplaceny ne-hodnotami. Někdo musí zaplatit štědré důchody v Řecku a hypotéky ve Španělsku. Obrovský mafiánský byznys narostl do nevídaných rozměrů a nechtějí se ho zbavit jako bankéři, tak ani politici, kteří by riskovali své teplá místečka a pravidelný přísun čerstvých špinavých peněz.

 

Hospodářské ukazatele v zemích PIIGS říkají jasnými čísly, jakým směrem se to celé bude ubírat. Pokud politik vytvoří systém,aby na něm s bankéři parazitoval, nemůžeme očekávat od téže špinavé mašinérie, že situaci vyřeší. Lidé budou čím dál tím víc nuceni platit ze své aktuální produkce vyšší a vyšší výpalné (daně) a pomalu budou přicházet i o své úspory.

 

Lidé si musí uvědomit, že výměna figurek nikdy stačit nebude. Musí si uvědomit, že ve zdravé společnosti musí platit morální principy . Pokud je něco kriminální, zákon to nemůže změnit na legální. Pokud je něco morální,  zákon to nemůže změnit na nelegální.

 

Dnešní bankéři by měli sedět v chládku a ne v luxusních jachtách. No před nimi tam určitě patří politici, kteří legalizovali kriminální čin a umožnili tak vytvoření a nárůst tohoto mechanismu do obludných rozměrů.

 

MARTIN BULÁK, překlad Redakce PP

 

 [ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky