Mají homosexuálové právo na děti?

[ad#clanek-respo]

Česká společnost je velmi tolerantní a možná až na nějaké opravdu velmi ortodoxní křesťany se nesetkáváme s nenávistí či nedůvěrou vůči lidem milujícím stejné pohlaví. Proč taky – jsou to lidé jako my a zvykli jsme si na ně. Většinou jsou to lidé nijak nedávající na odiv svou odlišnou sexuální orientaci a mnohým z nich i vadí, když si je někdo bere jako klacek, kterým se bijou po hlavě “xenofobové” a “maloměšťáci”. Ano, v České republice skutečně není nutno pořádat okázalé pochody hrdosti…

Nic to ale nemění na tom, že preference stejného pohlaví není přirozeným jevem. Je to porucha, která člověka prostě limituje. Minimálně tím, že pokud svou poruchu přijme a nebrání se jí, většinou se připraví o možnost mít normální rodinu a děti. Tak to je. Pokud nechci nebo nemůžu provést akt početí, nemohu mít ani děti. Není to přirozené.

Adopce je prozatím přípustná jen pro rodinu muže a ženy – pro mámu a tátu. A mělo by to tak zůstat, protože tak je to přirozené. I tak je žadatelů o adopci více, než je právně volných dětí…

Nicméně Ústavní soud učinil rozhodnutí, které lze chápat jako první krok. První krok k tomu, aby zákon umožnil i adopci dětí páry stejného pohlaví. Lidské zákony ale nemohou měnit zákony přírody!

Proč je to nebezpečné? Protože oslabuje-li se přirozené, nastává chaos, z kterého porostou mnohé nespravedlnosti. Ostatně to vidíme dobře v Norsku. Kolotoč podivností nabírá na síle, zamotají se do toho peníze – které v lásce k dětem také nejsou přirozené – a už se vezeme. Ani se nenadějeme a budou se tu krást děti stejně jako v Norsku. A ti kteří se dnes rozplývají nad skvělými homosexuálními páry mohou zítra plakat, až jim sociálka odebere dítě a svěří ho do péče nějakému nudícímu se homosexuálnímu páru… Přitažené za vlasy? Kdepak – znovu opakuju – podívejte se do Norska. Půda u nás je už připravená.

Tak mám pro vás radu – držme se přirozených věcí. Jen ty fungují, ty nám dávají kotvu v dnešním složitém světě. I když i já sama jsem vůči homosexuálům vstřícná a mám je ráda a je mi líto, že touží po dětech, nemohu jim to dopřát. Protože to není přirozené. A když se budeme držet přirozených věcí, pokazíme toho nejmíň. Jak začnete mít choutky měnit věci proti jejich přirozenosti, vždy to dopadne špatně… Multi-kulti svět řízený sociálními inženýry je toho víc než důrazným důkazem.

[ad#clanek-respo]