14.9.2021
Redakce
0
Kategorie: Politika

Má Amerika pro Afghánistán plán B? Je to nástraha na Čínu?

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ

Pro americké imperiální stratégy není ten notoricky neblaze proslulý hřbitov impérií žádná konečná ničivá ztráta. Jak tento týden škodolibě a zastřeně uvedl prezident Joe Biden: „Čína má skutečný problém… teď bude zajímavé sledovat, co se bude dít.“

Spojené státy sice v Afghánistánu mohly utrpět pokořující historickou porážku, ale pro imperiální plánovače ve Washingtonu je v tom stejně něco dobrého, co z toho lze vytřískat.

Zkáza, anarchie a biliony dolarů promrhaných při vedení 20leté války by přeci jen mohly pro Spojené státy přinést konečný výnos, na který se těší. Konkrétně udělat z Afghánistánu soptící zdroj destabilizace Číny, Ruska, Íránu a vůbec celého Středoasijského regionu.

Když se tento týden reportéři ptali prezidenta Joe Bidena na budoucí vztahy mezi vládci nad Afghánistánem z Talibánu a Čínou, tak odpověď zněla, jako by si to pozoruhodně vychutnával.

„Čína má s Talibánem skutečný problém,“ řekl Biden. A ne jen Čína, dodal, nýbrž i Rusko, Írán a Pákistán.

„Ti všichni se pokouší vymyslet něco, co by s tím měli dělat. Takže bude zajímavé vidět, co se tam bude dít.“

Ta americká škodolibost je v tomto na zvracení. Washington celé dvě desetiletí ničil Afghánistán při vojenské okupaci, která způsobila miliony obětí a uprchlíků. (A může snad počítat i čtyři desetiletí, když započteme skryté intriky CIA s těmi mudžahedíny, kteří předcházeli Talibánu a Al Kaiídě.)

Bylo by tedy spíše správnější zřídit mezinárodní tribunál pro válečné zločiny, aby se identifikovali, vyšetřili a stíhali američtí političtí a vojenští vůdci. Washington by měl přinejmenším zaplatit biliony dolarů za poválečnou rekonstrukci této středoasijské země, tj. země, které vůdci USA slibovali, že tam jsou za účelem „jejího vybudování“, ale v realitě ji totálně rozdrbali.

Ovšem i přes tento hrůzný, do očí bijící odkaz, zíráme na Bidena, jak si vychutnává výhled na možnost, že ty doutnající ostatky Afghánistánu, co tam po Američanech zůstaly, mohou v budoucnu způsobit potíže těm, které vnímají jako geopolitické rivaly, zvláště Číně.

Poté, co Talibán 15. srpna po kolapsu Amerikou podporovaného režimu v Kábulu získal zpět kontrolu nad Afghánistánem, navázaly Peking, Moskva a Teherán s Talibánem opatrně rozhovory. Ve skutečnosti se mezi různými stranami komunikovalo už řadu let, i když třeba Moskva má Talibán pořád oficiálně na seznamu teroristických organizací.

Dočasná vláda zveřejněná Talibánem tento týden vyvolala obavy, že nové administrativě v Kábulu dominuje stará garda této militantní skupiny, která vládla i před americkou invazí roku 2001. To následně vyvolalo otázky ohledně slibu talibánského vedení, v němž se zavázalo, že zabrání, aby se z Afghánistánu stal uzel terorismu a produkce narkotik, což by samozřejmě pro okolní oblasti znamenalo značné bezpečnostní potíže.

Čína na Talibán naléhala, by přerušil vztahy s teroristickými sítěmi náležejícími k Al Kaiídě a k Islamistickému hnutí Turkestánu. To druhé zastřešuje ujgurské džihádisty, kteří vedli roky teroristickou kampaň v západní čínské autonomní oblasti, která s Afghánistánem sousedí. Ujgurští separatisté v Afghánistánu se svolením Talibánu našli útočiště. Afghánistán by tedy potenciálně mohl v Pekingu budit vážné obavy.

I kvůli tomu se Čína s Talibánem diplomaticky spojila a slíbila do Afghánistánu ohromné investice na poválečnou rekonstrukci. V očích Pekingu to není jen o koupení bezpečnostních záruk. Afghánistán má šanci se stát klíčovým článkem pro čínskou Iniciativu pásu a cesty provazující ekonomický rozvoj Eurasie.

Také pro Talibán dává partnerství s Čínou a s dalšími regionálními mocnostmi smysl. Dostalo se jim silného mezinárodního uznání, kterého je zapotřebí jako opory vlády. A peníze na rekonstrukci zoufale potřebují. A to je o to naléhavější, když Washington a jeho Západní spojenci s novými vládci Afghánistánu navazují styky jen zdráhavě. USA dokonce po nástupu Talibánu k moci zmrazily aktiva této země.

Bylo by tedy zjevně hodně v zájmu Talibánu, aby Čínu a ostatní státy regionu uklidnil utišením jejich obavy z destabilizace země a aby zabránil jejímu pádu jako nástupiště terorismu.

Peking rovněž stojí i před jinými nebezpečími terorismu číhajícími v Afghánistánu, které hrozí narušováním čínských ambicí na ekonomické plány.

V pákistánské jihozápadní provincii Balúčistán např. dochází k vlně vražedných útoků na čínské diplomaty a pracovníky. Ty útoky údajně provádí Osvobozenecká armáda Balúčistánu, což je další pobočka toho, čemu se říká Tehrik-e-Talibán Pákistánu. Tyto skupiny mají v úmyslu rozvrátit čínsko-pákistánský ekonomický koridor, který se táhle od přístavu Gwadar v jižním Pákistánu, jenž slouží jako přípojka na Perský záliv bohatý na ropu stejně jako na širší Arabské moře a na Indický oceán. Tento koridor je další klíčovou propojkou pro čínskou transkontinentální ekonomickou expanzi.

Balúčští militanti mají základnu v afghánském městě Kandahár – tj. v baště Talibánu – a přinejmenším v minulosti je Talibán podporoval. Neexistují žádné náznaky, že by nedávné útoky na čínský personál a obchodní zájmy Talibán schvaloval. Peking má však bezpochyby naléhavé obavy z toho, zda Talibán tyto militanty, kteří operují z jeho území, zvládne.

Vládci Číny i Talibánu stojí tudíž před prekérními úkoly, jak to všechno vybalancovat. Čína stejně jako Rusko, Írán a další regionální zainteresovaní potřebují k realizaci svých ekonomických ambicí stabilní politické prostředí. Také Talibán, má-li země povstat z popela americké „nejdelší války“, potřebuje stabilitu. Nechtějí ale vyvolávat vnitřní rozbroje bojem proti militantním skupinám.

Ale když se Washington a jeho poslušní evropští spojenci rozhodnout vytvářet talibánské vládě trable vytvářením nepřátelských mezinárodních vztahů a překážek, tak by v důsledku toho mohl Afghánistán začít představovat nebezpečí těžkého bezpečnostního rozvratu pro Čínu stejně jako pro Rusko, Írán a další. Talibán nemusí být schopen zaručit bezpečnost, i když bude chtít.

Tvrdí se, že motivem Washingtonu, který je před dvěma desetiletími do Afghánistánu přivedl, nebyla nějaká údajná pomsta za pochybné teroristické incidenty z 11.9, nýbrž že jim šlo o prosazení geopolitické kontroly nad čínským a ruským zadním dvorkem. Z vojenského hlediska se americká okupace Afghánistánu zvrhla do katastrofického krachu za ruinující náklady, které se potáhnou i za budoucími americkými generacemi.

Ale pro americké imperiální stratégy není afghánský notoricky neblaze proslulý hřbitov impérií naprostou ničivou ztrátou. Jak prezident Biden tento týden škodolibě a zastřeně prohlásil: „Čína má skutečný problém… bude zajímavé sledovat, co se bude dít.“

Plán A pro Washington moc dobře nefungoval. Nastal tedy čas pro Plán B.

  • TYLER DURDEN
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky