
„Lidský příběh“
PAVEL ŠIK
Když se člověk vrátí z cest a projde si česká média, okamžitě narazí na klasické vrtěti psem. Tentokrát má podobu fialové vesty prezidenta na Hungaroringu.
Mnohým lidem přijdou fotografie prezidenta Pavla ve fialové fotografické vestě FIA přímo u trati roztomilé nebo přinejhorším neutrální. Přiznám se, že mě po týdenním odstupu překvapily. Ještě víc mě ale překvapilo, jak povrchně o celé věci psala některá česká média.
Jednohlasně nám prodávají sympatický příběh o politikovi, který si místo VIP lóže vybral místo u svodidel jako obyčejný fotograf. Jenže mě spíše zajímají otázky, jak se tam dostal, protože počet míst pro fotografy je omezen. A tím by se mělo kritické médium podle mého zabývat.
FIA neboli Fédération Internationale de l’Automobile, která akreditace uděluje, totiž sama veřejně uvádí, že splnění podmínek automaticky nezakládá nárok na akreditaci fotografa a že zájem profesionálních fotografů běžně převyšuje počet dostupných míst. Fotografickou akreditaci na Formuli 1 nedostane jen tak někdo. Standardně ji získávají profesionální fotografové vyslaní médii nebo agenturami, kteří dlouhodobě publikují motorsport. Nestačí jen drahý fotoaparát ani pěkné portfolio, protože počet míst je omezený.
Proto by první otázka kritického média měla znít na základě čeho se vůbec mezi akreditované fotografy dostal.
Jaké médium zastupoval? Pod jakou kategorií mu byla akreditace udělena? Šlo o standardní fotografickou akreditaci, nebo o mimořádnou výjimku?
Řada fotografů se motorsportem živí, publikuje roky, pracuje pro agentury a týmy a přesto se kvůli omezené kapacitě na závody F1 nedostane. O to důležitější je vědět, podle jakých pravidel byla akreditace udělena prezidentovi republiky.

Z vyprávění fotografa Jiřího Křenka pro Deník vyplývá, že ho jakýsi delegát FIA požádal, aby se hlavy státu ujal a provedl ho kolem trati. Jenže kdo ten člověk byl? Na základě jakého oprávnění jednal? A podle jakých pravidel bylo celé rozhodnutí přijato? Na to se už žádné české médium nezeptalo.
Nevíme ani, zda existuje zvláštní typ akreditace pro hlavy států mimo běžnou kvótu profesionálních fotografů. Pokud ano, bylo by dobré vysvětlit, jak funguje. A pokud ne, je otázka ještě citlivější.
V obou případech totiž nejde o prezidentovu zálibu ve fotografování. Ta je jeho soukromou věcí. Jde o transparentnost pravidel a pokud existuje omezený počet míst pro akreditované fotografy, veřejnost má právo vědět, podle jakých kritérií se přidělují a zda jsou pro všechny stejná.
Právě to by mělo být tématem kritických médií. Ale náš mainstream je standardně kritický pouze na jednu stranu a tak jsme teď dostali sérii článků o tom, jak je sympatické, že prezident fotí Formuli 1.
Ono je to totiž jednoduché vyrobit fotogalerii s lidským příběhem. To zabere půl hodiny a lidé se nad PR akcí mohou rozněžňovat. Ale kriticky zjistit, na základě jakých pravidel byla udělena jedna z nejprestižnějších fotografických akreditací na světě zrovna politikovi, to už by znamenalo kontaktovat FIA, pořadatele i Kancelář prezidenta republiky, čekat na odpovědi a vlastně by to kazilo dojemný příběh. Jenže to opravdová novinařina je a věřím, že kdyby Babiš rád fotografoval Formuli 1, určitě by ty otázky byly zodpovězeny.
Teď ale zůstává jen fotografie usmívajícího se prezidenta s fotoaparátem. Otázky po pravidlech, transparentnosti, privilegiích nebo po tom, kdo možná kvůli politickému papalášovi akreditaci nedostal, zůstaly mimo záběr.
fb


Fotit formuli komoušem. To tu ještě nikdy nebylo.
P.S. Soudruh rozvědčík ten závod fotil, přitom řídil Ferrari a vyhrál! Je to hrdina! Chuck Norris hadr!
Nešel náhodou kolem na ryby? Podle těch bot.
Jinak dostanete se, kam chcete. Je to jenom otázka ceny. A já se ptám, kdo to rozvědčíkovi zaplatil? Bude se to počítat do limitu na volební kampaň?
Tatýnek Mašáryk.
Cestovka TYDÝT
vždy se tvrdilo, že ústavní funkce je práce na plný úvazek, bez soukromí a volného času, tento kus musí být velmi výkonný, když dokáže obrážet kdejakou volnočasovou akci
Opozident.
Jaké médium gumák zastupoval?
Přece Seznam.