8.11.2013
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Lex Zeman

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ 08|11|2013

Před mnoha lety přijal Parlament ČR nečíslovaný zákon „Lex Masaryk“, který kodifikoval jednoduchou větu: „Tomáš Masaryk se zasloužil o stát“.

 

[ad#hornisiroka]

 

Od té doby samozřejmě uplynulo mnoho vody a presidenty se stalo mnoho diskutabilních osobností. Zmiňme třeba jen zločince Klementa Gottwalda, zločince Antonína Zápotockého, zločince Gustáva Husáka. Co jsme komu provedli, že máme za presidenty jednoho zločince a kriminálníka vedle druhého?

 

Jako bych měl pocit, že nejvyšším reprezentantem národa se hladce stávají osobnosti s pošramoceným či sporným kreditem, s pochybnou mravností. Počněme jen Edwardem Benešem. Možná byl dědicem myšlenek TGM. Ale jak je uskutečnil? Zbabělostí a nerozhodností? Možná přemýšlel o humanitě. Ale co to mělo za důsledky? Humanitu nacistický režim neuznával. Ale ani stalinistický řežim lidskost nestrpěl. O dalších panďulácích komunistického režimu netřeba mluvit. Svoboda byl sice hrdinou od Zborova, ale pode*ral se v šedesátém osmém před bolševickou Moskvou.

 

Taktéž bych zmínil vědomé a účelové prorůstání moci zákonodárné, výkonné a soudní. To přece v demokracii nemá místa! Tady se nám předestírá, že nelze efektivně vládnout, pokud nemá ta, či ona partaj, nebo koalice drtivou většinu v Parlamentu i ve vládě. Ale princip dělby moci přece jasně hovoří o tom, že tyto většiny jsou nejhorší z nejhoršího, protože si osobují principy diktatury. Dokonce je označují za ideální. Ne, ne, ne!

 

Dnes můžeme vysledovávat snahy obsadit presidentský úřad, Ústavní soud, Parlament i Senát i vládu jedním a tím samým ideologickým směrem a stejnými personami. To je problém, proč naše demokracie je jen hrou na demokracii, demokraturou. Proč lidé nevěří, a věřit nemohou, svým voleným zástupcům.

 

Naše popřevratová reprezentace se usnesla na tom, že je třeba sestavit takovou vládu, která má absolutní, nebo alespoň mírnou jistotu v zákonodárném sboru, ve sboru kývačů a poslušných kašpárků toho, nebo onoho směru. Už jsme zapomněli, nebo nezažili, nebo nepochopili, že to je jistá cesta do pekel? Moc výkonná (vláda) nemá mít pražádnou jistotu a oporu v servilních poslancích, Senátorech. A nedejbůh, už vůbec ne v ideologicky obsazeném Ústavním soudu.

 

Lid, jako suverén moci, volí jen zákonodárný sbor a Senát. Nově i presidenta. Ale nebyla rekodifikována jeho moc z hlediska Ústavy a dnes se divíme, proč si President republiky dělá co chce. I ten nejhloupější zeman přece umí odvodit, že ten „Zeman“ nadužívá svého mandátu. I ten prostý zeman tuší, že hrátky kolem sestavení vlády jsou jen prostým bojem o moc, kde zájmy občanů jsou jen druhořadou externalitou.

 

 

Uměl bych si klidně představit presidentský systém podobný Francii, nebo Americe. Ale musíme důsledně oddělit ty zmíněné tři pilíře moci: Ať si klidně president nominuje svoji vládu a její členy bez ohledu na nějaké volby. Mandát k tomu dnes má. Ovšem, a to je stěžejní, vedle něj vyroste Parlament s mocí zákonodárnou, kontrolní a naprosto od Hradu oddělenou, a třeba ještě Senát s mocí kontrolní, bránící excesům.

 

To je rozumná cesta. Ať si president republiky navrhne jakoukoliv vládu a představí ji Parlamentu. OK. A Parlamet, jako suverén moci, ji přijme, nebo odmítne. Pokud odmítne, president nepochopil princip možného a bude muset jmenovat jinou vládu. A hlavně ne vládu sobě konvenující, ale vládu vůlí lidu přijatelnou. Parlament má a musí být suverénem, jinak si budeme hrát jen na komunismus. Vidíme to v extrému dnes. Socialisté vyhráli volby zcela nereprezentativním způsobem. 20 % z 60 %. To je prostě žalostně málo a pokud je Zeman určí jako řídící směr společnosti, kašle na demokracii, protože ta nejmenší možná prohra není vítězstvím.

 

Parlment nesmí být kýválkem výkonné moci, ale velmi ostražitým strážcem výkonné složky státní moci. A pokud Ústavní soud bude ideologicky určovat, že 30 korun za návštěvu lékaře je mnoho, nebo málo je opět jen ideologickým institutem, který s demokracií nemá nic společného. Má určovat jedinou věc: to, nebo ono rozhodnutí parlamentu je v ostrém rozporu se zněním státní Ústavy. Jinak ze sebe dělá politického šaška a z ústavnosti si dělá toaletní papír.

 

Pokud ani jedna z výše navržených metod nenajde odezvu v mocenských orgánech, budeme si dále na demokracii jen hrát. Nikdo jim nebude věřit a v hospdách budeme nadále jen nadávat.

 

A pokud pan president nepochopí, že je jen jedním z pilířů moci, pak navrhuji, aby suverénní Parlament přijal zákon Lex Zeman: „President Zeman škodil republice a občanům, neb není demokratem“.

 

Abstrahuji jiné presidenty republiky. Také by moc dobře nedopadli.

 

[ad#velkadolni]

 

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky