Lekce H-SYSTÉMEM

Nejvyšší soud ČR ve sporu mezi Josefem Monsportem, konkursním správcem úpadce H-SYSTEM proti SBD Svatopluk, přikázal vyklidit 8 bytových domů. Zrušil rozsudky předchozích soudů a věc se po delší době dostala zpět do kolejí standardního práva. Pokud by měl Ústavní soud na popud nedávno podané stížnosti SBD Svatopluk rozhodnout zase opačně, bylo by to už za hranicí šílenství.

Bezprostředně po zveřejnění zmíněného rozhodnutí se spustila vlna zloby vůči „necitlivé justici“ a solidarity s „postiženými chudáky“. A na problému začali parazitovat politici. Třeba Miloš Zeman prohlásil skrze Jiřího Ovčáčka, že: „.. rozsudek vyvolává vážné pochybnosti jak o kvalitě, tak o lidskosti našeho soudního systému.“ Následná schůzka s předsedy Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, která se uskutečnila 31. srpna, měla pochopitelně naprosto nicotný význam. Asi jako fotografování politiků s dobrovolníky pytlujícími písek při povodních.

Soudní hodnostáři se však při odchodu z Hradu dopustili nepřístojného vyjádření. Navrhovali odškodnění klientů H-SYSTÉMU a mluvili o selhání regulační funkce státu. Kde, v čem? Dnes by něco takového nebylo možné? Lidé platí zálohy na byty, které existují pouze ve vizualizacích a kdo si myslí, že žádná firma nemůže zkrachovat, je bloud.

Média také Miloši Zemanovi obratem připomněla, že „jeho“ Miroslav Šlouf si měsíc co měsíc chodil pro peníze, aniž by si u trestního soudu s Pavlem Smétkem dokázal vzpomenout, za co to bylo (což je zachyceno v protokolech i odůvodnění rozsudku v trestní věci).

Ten pán na Hradě, který nerozumí (nejen) právu, promarnil příležitost mlčet. Například jde o jeho neschopnost uzavřít vyváženou smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem a o její porušení v roli předsedy ČSSD (neuhrazení závazků). Miloš Zeman by řekl: „Pouze idiot by nepochopil, k čemu se zavazuje“. Smlouvu uzavřel sám Miloš Zeman a z argumentace ČSSD během soudní pře se Zdeňkem Altnerem vyplývá, že rozsah závazku nepochopil nejen on sám, ale ani všichni jeho nástupci ve funkci předsedy ČSSD.

Na jednání obou stran sporu 30. června v Hrzánském paláci, kde premiér Andreje Babiše zastával roli mediátora, dorazil také senátor Jiří Čunek. Člověk musí až obdivovat konkursního správce, že je vůbec schopen si sednout za jeden stůl s někým, kdo k vlastnímu problému nemá co říci a neustále jej pomlouvá. Nejzajímavější byl ale vývoj pozice Andreje Babiše. Od slov rozhořčení přešel ke konstatování faktu: „Myslím však, že toho moc udělat nemůžeme. Je tady rozhodnutí nezávislého soudu, …….“(idnes.cz, 31.7.2018).

Obdobným vývojem prošlo i veřejné mínění. Dnes převládá názor, že 60 podvedených, kteří se mají vystěhovat se vystěhovat mají, a svoji situaci ještě zhoršilo nerespektováním zákonů a rozsudků. V květnu 2000 konkursní správce sdělil SBD Svatopluk totéž, co za dalších 18 let musel judikovat Nejvyšší soud ČR, tedy aby ukončilo veškerou stavební činnost na sporných nemovitostech a do měsíce je vyklidilo. V říjnu 2008 byla pravomocně zamítnuta žaloba na vyloučení sporných domů z konkursní podstaty a tím bylo najisto postaveno, kdo je jejich „pánem“. Konec, zvonec. Kdo má vinu na průtazích konkursního řízení je nasnadě. Jsou to právě lidé, kteří blokují prodej nemovitostí v konkursním řízení. A ti by snad měli dostat odškodnění za průtahy soudního řízení?

V této souvislosti je naprosto směšný záměr Středočeského kraje věnovat SBD Svatopluk z veřejných prostředků 1 milión korun. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová chce touto zoufalou akcí odklonit pozornost veřejnosti od svého skandálu s používáním služebního vozu ze strany jejího manžela. Kdyby vyhlásila cíl vyslat astronauta ze Středočeského kraje na Měsíc, bylo by to stejně hloupé, ale možná mediálně účinnější.

Rozhodování Městského a Vrchního soudu v Praze po roce 2008 o vyklizení nemovitostí bylo vedeno snahou najít a odůvodnit „vyšší princip mravní“, a to na úkor práva. Přitom logicky vznikla další nespravedlnost. Jejich verdikt byl v podstatě takový. Jako kdyby soud rozhodl, že vám patří dům, ale neplatící nájemníky nesmíte vystěhovat. Oba soudy daly členům SBD Svatopluk nemístnou naději, byly příliš milosrdné. Nelze jim to mít za zlé. Prostě taková je justice. Sice složitě a po delším čase, ale zpravidla vždy nalezne právo v souladu s obecně vnímanými pravidly. Na rozdíl od politiků, kteří na složité otázky mají jednoduché, špatné odpovědi, ke všemu přijatelné jen pro jejich skalní fanoušky.

Ještě je třeba varovat před některými obskurními představami některých mudrlantů, co by se mělo udát ve věci H-SYSTEMU v budoucnosti. Trvání řízení přitom odhaduji tak na dalších 5 let. Majitel největší pohledávky, věřitelský výbor ani jednohlasně, všichni věřitelé nemohou legálně posvětit rozhodnutí, které by šlo proti principu konkursního zákona. A ten je zpeněžit majetek nejvyšší nabídce a vymáhat všechny pohledávky, například z nájemného, do konkursní podstaty. Žádný z věřitelů nesmí být upřednostněn nebo naopak zvýhodněn. V konečné instanci musí takové snahy odmítnout konkursní soud. Takže je jedno, kdo sedí ve věřitelském výboru a zde jej státní instituce opouští.

I dnes, aniž by některé soudy měly odvahu postavit se společenským náladám, probublává justicí velice kontroverzní kauza. Jde o návrh na zrušení institutu oddlužení v insolvenčním řízení, jelikož se jedná o vyvlastnění bez náhrady. Politici chlácholí veřejnost, že sociální krizi způsobenou dluhy budou sanovat soukromí věřitelé. Jenom aby soudní rozhodnutí nebylo ještě více šokující, než to ohledně H-SYSTEMU.

[ad#pp-clanek-ctverec]