19.1.2026
Redakce
8
Kategorie: Politika1549 přečtení

Kupka hnoje

Sdílejte článek:

DAVID MARTÍNEK

„Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“

Výrok, připisovaný Albertu Einsteinovi říká, že pokud chceme docílit změny, musíte změnit své chování, jednání i vlastní uvažování.

Výrok nemá s Einsteinem mnoho společného. Poprvé se objevil v tištěné podobě v roce 1981 v brožuře organizace Narcotics Anonymous (Anonymní narkomani). Měl sloužit jako terapeutická pomůcka pro pacienty, bojující s drogovou závislostí. Tak, aby si uvědomili nesmyslnost vlastního destruktivního chování.

Po shlédnutí záznamů z kongresu ODS, v lednu 2026, lze poznamenat, že výrok obdivuhodně vystihuje aktuální stav ODS. Očekávat od ODS jakoukoliv změnu je naivní. Nestane se nic, co by umožnilo změnu politiky ODS.

Závislost na mocenském postavení a touha po moci u vedení této partaje pokaždé převáží nad zdravým rozumem.

Změna destruktivní politiky není možná. Nepřinese ani volbu nových a schopných pravicových lídrů. Nového, rozumného lídra či programu. Natož nové silné vize.

ODS jednoduše není schopna změny. Natož upřímné sebereflexe.

Pro srovnání uvedu nedávný projev Andreje Babiše při žádosti vlády o vyslovení důvěry. Babiš se během projevu ve

Sněmovně upřímně a od srdce omluvil lidem za éru Covidu.

Uznal, podělali jsme to. Udělali jsme chyby a velmi silně jsme se z toho poučili. Covid nám zničil předchozí vládu.

Naše chyby nás přivedly do opozičních lavic.

Sebereflexe a přiznání omylu je dobrá cesta.

Umožňuje se poučit z chyb a vyvarovat se jich pro příště.

ODS cestou sebereflexe nepůjde. Během let degradovala z nejnadějnější politické síly, tahouna politické scény, prosazovatele transformační politiky, tvůrce ekonomické podstaty a politického garanta evropské formy demokracie v nejodpudivější verzi politických uzurpátorů moci. V odmítanou vrchnost, prosazující protilidovou politiku, obvykle zahalenou do étosu dobových ortodoxií.

Od prvotních prosazovatelů ortodoxní verze kapitalismu přes éru kmotrovských struktur, po dnešní podobu tristní eurounijní vrchnosti. Opírající se o politický mýtus „západních hodnot“, který se rozpadl spolu s válkou na Ukrajině v měnícím se prostředí multipolárního světa.

Na domácím hřišti je politika ODS politikou štvaní, konfrontace, lhaní, stejně jako pokusů ničit politické protivníky v nejobvyklejší hře na vnějšího a vnitřního nepřítele. Přičemž se jako spojence snaží získat především podnikatele a mladou a nejmladší generaci. Pochopitelně, mladí si nepamatují, co tady ODS a její satelity páchaly po celá desetiletí.

ODS jako někdejší hybatel celospolečenských procesů si po revoltě 1989 přisvojila statut demokratů a dominantní politické síly. A rozhodně se jej nemínila vzdát. Ovšem cesta, kterou ODS zvolila je nejméně šťastná. Namísto, aby ODS úspěšně rozvíjela koncept demokracie a politickou soutěž, cestou svobodné soutěže ideí, konkurence programů, politické hry o nejlepší nápady pro úspěch vlastní země, zneužila svůj statut pouze pro mocenské soupeření. V okamžiku, kdy se do politické soutěže dostal rovnocenný soupeř, ANO, zahájila ODS nesmiřitelný zápas o vytěsnění takto rovnocenného protivníka. Cestou ostrakizace, pseudokauz a systematického ničení pověsti. Za výrazné asistence médií. Které zainteresovaně naskočily na tuto hru.

Jedna kauza za druhou, ve které byl Babiš obviněn, skončila u soudu osvobozujícími rozsudky. Ale o tom se příliš nemluví. V hlavách lidí po těchto pseudokauzách zůstal jen nevábný odér, který je hlavním politickým kapitálem dnešní opozice. Což bylo ostatně smyslem těchto kauz.

Problém je, že to nemění podstatu politického zápasu. A tím není ničení politické konkurence.

Tím je starost a péče o vlastní stát.

A tady ODS systematicky, nejen během posledních čtyř let, selhala.

𝗥𝗲𝘀𝘂𝗺𝗲́ 𝘇𝗮 𝗙𝗶𝗮𝗹𝗼𝘂

Když Babiš v roce 2021 předal vládu, získala koalice vedená ODS mimořádnou příležitost prokázat schopnost stabilizovat veřejné finance i ekonomiku po covidovém období.

Výsledek?

𝗩𝗲𝗿̌𝗲𝗷𝗻𝘆́ 𝗱𝗹𝘂𝗵 České republiky vzrostl mezi lety 2022–2025 přibližně o 1,1–1,2 bilionu korun. Tempo zadlužování zůstalo vysoké i po odeznění pandemie a vláda dlouho nedokázala prosadit účinnou strukturální konsolidaci rozpočtu. Navzdory 𝗿𝗲𝗸𝗼𝗿𝗱𝗻𝗶́𝗺𝘂 𝗱𝗮𝗻̌𝗼𝘃𝗲́𝗺𝘂 𝗶𝗻𝗸𝗮𝘀𝘂 pokračovaly stamiliardové deficity, což vedlo ke zhoršení fiskální stability českého státu.

Pod záminkou 𝗯𝗼𝗷𝗲 𝗽𝗿𝗼𝘁𝗶 𝗱𝗲𝘇𝗶𝗻𝗳𝗼𝗿𝗺𝗮𝗰𝗶́𝗺 vznikly nové struktury jako Centrum proti hybridním hrozbám při MV, či STRATCOM při Úřadu vlády. Zvýšila se činnost různých cenzurních a vlivových iniciativ typu Manipulátoři, Milion Chvilek, Štít demokracie apod. Došlo k vypínání nepohodlných médií bez standardního soudního rámce. Přístup vlády znamenal nebezpečný posun v otázce svobody projevu.

Kabinet zároveň spustil nejdražší 𝘇𝗯𝗿𝗼𝗷𝗻𝗶́ 𝗻𝗮́𝗸𝘂𝗽𝘆 v historii ČR (včetně amerických F-35) v době, kdy se státní rozpočet ocitl v deficitech a vláda zároveň šetřila na sociálních výdajích. Prioritou se stala spíše geopolitická gesta, než vnitřní ekonomická stabilita země.

Samostatnou kapitolu představují výdaje České republiky na 𝘃𝗮́𝗹𝗸𝘂 𝗻𝗮 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗲̌. Podle českého Ministerstva financí stály přímé rozpočtové výdaje spojené s Ukrajinou přibližně 100 miliard korun. Mezinárodní Ukraine Support Tracker Kielského institutu však započítává i nepřímé náklady, evropské příspěvky, zakázky realizované přes český obranný průmysl a vojenskou techniku v ceně její náhrady. Touto metodikou je celková pomoc České republiky vyčíslována na 250 miliard Kč. Aniž by o rozsahu těchto závazků proběhla širší veřejná debata, natož souhlas ze strany podstatné části veřejnosti.

Vláda reagovala pozdě a chaoticky na 𝗲𝗻𝗲𝗿𝗴𝗲𝘁𝗶𝗰𝗸𝗼𝘂 𝗸𝗿𝗶𝘇𝗶. Kombinace drahých energií a nejvyšší kumulované inflace od 90. let dramaticky 𝘀𝗻𝗶́𝘇̌𝗶𝗹𝗮 𝗿𝗲𝗮́𝗹𝗻𝗲́ 𝗽𝗿̌𝗶́𝗷𝗺𝘆 obyvatel.

Namísto slíbeného nezvyšování daní 𝘃𝗹𝗮́𝗱𝗮 𝘇𝘃𝘆́𝘀̌𝗶𝗹𝗮 𝗼𝗱𝘃𝗼𝗱𝘆 živnostníkům, majetkové daně i nepřímé daně. Zatímco zároveň otevřela cestu ke zpomalení valorizace důchodů a prodloužení věku odchodu do penze. Občané tak zaplatili účet za rozpočtovou nekompetenci vlády.

Navzdory 𝗿𝗲𝗸𝗼𝗿𝗱𝗻𝗶́𝗺𝘂 𝘃𝘆́𝗯𝗲̌𝗿𝘂 𝗱𝗮𝗻𝗶́ není nikde vidět odpovídající výsledek. Ekonomika stagnovala. Investice do infrastruktury zaostávaly. Životní úroveň Čechů se propadla nejrychleji v rámci EU.
ODS jednoduše selhala.

Čtyři roky vlády ODS byla čistá katastrofa.

Nepřinesla ani reformy ani stabilitu, ale kombinaci zadlužení, zdražování a daňové zátěže. Ztrátu důvěry ve schopnost státu hájit vlastní občany. Jednoduše se ukázalo, že ODS není schopna ani vládnout, ani politicky konkurovat. Volby 2025 byly odrazem této skutečnosti.

𝗧𝗿𝗼𝗰𝗵𝗮 𝗵𝗶𝘀𝘁𝗼𝗿𝗶𝗲 𝗻𝗲𝘂𝘀̌𝗸𝗼𝗱𝗶́

Připomenu, že za politikou ODS je historicky nejdelší série přešlapů, mizerných vlád, či havarijních konců jednotlivých politik a jejich premiérů. Zničující skandály, spojené s ODS a jejími koaličními partnery. Které poškodily pojem pravicové politiky.

Sebereflexe se nekoná. Kongres ODS 2026 to opět ukázal.

ODS není sebereflexe schopna.

Dobrá. Tak ji rád poskytnu.

Lidé nezapomínají na dluhy spojené s transformací a velkou privatizací v hodnotě přes 500 miliard, dislokované v Konsolidační bance (v dnešních cenách přes bilion korun). Zničené české fabriky a pád celých odvětví. Systematickou protilidovou politiku. Korupci a korupční skandály – LTO, Černé konto ODS, ProMoPro, Dalíkovy Pandury, Drobilovy trafiky, ROP Severozápad a další..

Připomenu nejlepšího ministra financí všech dob i přilehlého vesmíru, Miroslava Kalouska za éry premiéra Topolánka. S jeho katastrofální ekonomickou politikou během krize 2008. Kdy po kolapsu trhu subprime hypoték v USA a pádu Lehman Brothers (září 2008) došlo k zmrazení mezibankovního trhu, propadu důvěry a útlumu úvěrování.

Kalousek reagoval na globální krizi způsobem vhodným nikoliv pro probíhající recesi. Ale postupem vhodným spíše pro přehřátou ekonomiku.

Zatímco Německo, USA, Francie použili fiskální stimuly, investice do infrastruktury a podporu zaměstnanosti, Kalousek, za přímé podpory Topolánka, omezil v nesmyslné rozpočtové ortodoxii růst výdajů, důchodů, škrtal investice státu a tlačil na snižování deficitu místo podpory poptávky.

Ke stabilizaci ekonomiky pochopitelně nedošlo, naopak výsledkem byl nejvyšší deficit za tehdejší celou historii od roku 1989. Česká ekonomika se takto dostala i do dvojité recese (mezi 2012-2013), zatímco jiné státy se zotavily rychleji. Když k tomu přidáme zábavné snímky Mirka Topolánka v Toskánsku a premiérova poradce Dalíka, který putoval do vězení za pokus o korupci v kauze Pandurů, byl to okamžik zlomu.

Následoval slabý premiér Nečas. Jehož kariéru i politickou dráhu ukončila kauza zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy manželky jeho asistentkou a tehdejší přítelkyní Janou Nagyovou. Která se později stala manželkou Petra Nečase. Trestní větev, která vedla k zásahu ÚOOZ a pádu vlády se ale netýkala kabelek a sledování premiérovy manželky. Šlo o vyjednávání trafik pro poslance ODS (Fuksa, Šnajdr, Tluchoř), výměnou za složení mandátu a podezření na korupční dohody uvnitř vlády.

Souběžně veřejností otřásla i jiná aféra, spojená s ODS. Skandál existoval už za Topolánka, ale explodoval za Nečase. Odposlechy zveřejněné MF DNES a dalšími médii pocházely z policejního sledování lobbisty Romana Janouška (2007–2009). Zachytily velmi důvěrnou komunikaci mezi Janouškem a pražským primátorem Bémem. Tyto nahrávky jsou jedním z nejikoničtějších symbolů „kmotrovské éry“ pražské ODS.

Nikdo patrně nezapomene na švitořícího Béma s Janouškem, důvěrně se oslovující „Mazánku“, „Pašíku“, „Kolibříku (přezdívky), velmi důvěrnou komunikaci při probírání obsazování funkcí, zakázek, vlivu na magistrát. Janoušek fakticky vystupoval jako „nevolený spoluvládce Prahy“.

Tyto nahrávky byly přelomové, protože poprvé velmi názorně ukázaly, že primátor Prahy konzultoval politická rozhodnutí s lobbistou. Janoušek měl přímý vliv na chod magistrátu a pražská ODS byla řízena mimo oficiální struktury. Byl to jeden z hlavních momentů, kdy se veřejně rozpadl obraz ODS jako standardní pravicové strany a začalo se otevřeně mluvit o systému politických „kmotrů“.

Právě prostředí kmotrovské politiky a rozsáhlé korupce, zasahující do nejvyšších pater jak pražské, tak i celostátní politiky vedly k přirozené politické reakci. K nástupu nové politické opozice. Vzniklo ANO, jako nové protikorupční hnutí, v reakci na dění. A začala se odvíjet cesta nové české politiky.

A jak se dalo očekávat. Vyzyvatele, jak ANO, tak SPD, tak levicové subjekty prakticky bezprostředně ODS i média značila za „ohrožení demokracie“. Jak jinak.

𝗙𝗶𝗮𝗹𝘂̊𝘃 𝗽𝗼𝗸𝘂𝘀 𝗼 𝗰𝗼𝗺𝗲𝗯𝗮𝗰𝗸 𝗢𝗗𝗦

Když kandidoval do čela ODS Petr Fila, na kongresu roku 2013 v Olomouci, jeho projev se dal poslouchat. Věřit se tomu se po zkušenostech s ODS dalo jen stěží. Přeci jen, v auditoriu konference se promenovali zástupci všech vlivových skupin, kmotrů a lobbistů či znepřátelených frakcí, navázaných na ODS. Ale poslouchat se to dalo. Fiala znovu spojil ODS a nabídl cestu.

Výsledek po letech známe. Bohužel.

Když se na to podíváme s odstupem času. Po všech těch nablýskaných a okázalých kongresech, volebních kampaních, televizních vystoupeních, ujišťování o demokracii a prosperitě..

Občané a voliči nakonec dostanou vždy to samé.

Tu samou ODS, jejímž DNA je protilidová partaj, jejímž zájmem je zastupovat zájmy vybraných a preferovaných.

Občanům ODS nabídne zástupné téma, adjustované na pozadí dobových nálad. K tomu je potřeba jen zkušený rétor, dostatečně odolný vůči pravdě i realitě, schopný vést podobnou politiku a plamenné debaty, odvádějící pozornost od podstaty a potřeb země i obyvatel.

Po včerejšku má ODS přesně takového politika v čele.

Dalšího demiurga, který po případném nástupu k moci vždy znovu a znovu prosadí tutéž ničivou politiku pro občany, prostředí i stát. Vládní angažmá ODS, slogany a politické deklarace se tak po čase pokaždé promění v pomyslnou kupku hnoje.

Po včerejšku má tedy tento princip a mechanismus i symptomatické pojmenování.

Předsedou ODS se stal Martin Kupka.

Nomen omen.

 

fb

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1549 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

8 komentářů
  1. novota 06:56:41 Odpovědět

    Díra zvaná Libeznice by mohla vyprávět.

  2. HleDutch 08:48:37 Odpovědět

    „Ztrátu důvěry ve schopnost státu hájit vlastní občany…“ Stát je hlavně neochoten vlastní občany hájit. Zvykl si nás brát jako dobytek na daňové farmě a terč buzerace. Zdroj určený ke spotřebovávání.

  3. leafroller 09:55:39 Odpovědět

    Tolik slov o ODS a ani zmínka o jejich největším zločinu: opoziční smlouvě.

  4. tady a teď 13:07:51 Odpovědět

    SOUČASNÁ VLÁDA JE KUPA HNOJE.
    ZA SOUČASNOU VLÁDU, která začala od prvního okamžiku řádit a posouvat naši zemi do tragična,
    SE STYDÍM.
    Pan premiér a celá tato vláda bez rozumu BRZY POZNÁ, ŽE TO CO ZASÉVÁ, TO JE HNUS A NENÁVIST,
    sklidí.
    Toto máte na svědomí vy, kteří jste to hodili agresivním nevzdělancům a dvěma poskrancům, KTERÝM NEJDE O NIC JINÉHO NEŽ NEJÍT DO TEPLÁKŮ. Kam ale patří!

    • Helerman 19:13:58 Odpovědět

      Copak, křeče? Užij si je vořežprute…

  5. Ladislav 13:57:31 Odpovědět

    Nezbyde než počkat až tato zkorumpovaná sekta ODS sama zanikne do hnojiště dějin. Čeká jí osud ČSSD a to je dobře.

  6. Urug 17:56:10 Odpovědět

    Další světovej lídr :).

  7. KRaťas 07:36:29 Odpovědět

    „Babiš se během projevu ve Sněmovně upřímně a od srdce omluvil lidem za éru Covidu. Uznal, podělali jsme to. Udělali jsme chyby a velmi silně jsme se z toho poučili. Covid nám zničil předchozí vládu. Naše chyby nás přivedly do opozičních lavic.“ — no, kdyby ta reakce byla upřímná, podá na sebe trestní oznámení a touto dobou už dávno sedí na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění i s Válkem, Prymulou a Fialou. Tedy upřímnost v tom opravdu nebyla a když pak zkoušel házet propad porodnosti na ekonomiku namísto toho podělaného sajrajtu co pod tlakem rvali do lidí, dokázal, že se možná poučil, ale nám, občanům to ku prospěchu nebude.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)