Pře
5.4.2026
Kategorie: Ekonomika2004 přečtení

Kterak si tři Ukrajinky udělaly z Česka bezedný bankomat

Sdílejte článek:

IVAN ŠRÁMEK

Abych nebyl osočen z fobie proti uprchlíkům před válkou na Ukrajině, vzal jsem titulek z Novinek a jen ho lehce upravil. Osobně mě to zrovna od nich překvapilo. Dám také do kontextu chystaná opatření vlády Andreje Babiše k tématu ochrany uprchlíků a systému dávek pro ně.

Zneužívání dávek ukrajinskými uprchlíky není jednotlivý exces. Samotný mainstream už několikrát informoval o tomto fenoménu. A když jenom zveřejněné sumy posčítáte, nejde vůbec o malé peníze, jak by se mohlo zdát. O těch neodhalených případech vůbec nevíme, a proto si myslím, že množství zveřejněných případů je jen pověstným vrcholkem ledovce.

Namátkou odhalené případy zneužívání:

  • 30. června 2025, iDnes: Ukrajinci podváděli s dávkami pro krajany. Tento podvod dvojice podle spisu provedla během jedenácti měsíců v 830 případech, škoda byla vyčíslena na 11 milionů korun.
  • 20. září 2025, PČR Kraj Vysočina: V Kraji Vysočina se zvyšuje počet případů zneužívání humanitárních dávek. Cizinci, se kterými aktuálně vedeme trestní řízení, … tímto podvodným jednáním získali od března loňského roku do současné doby majetkový prospěch v celkové výši přesahující částku minimálně 2 563 000 korun.
  • 18. února 2026, Kladenské listy: Ukrajinci okrádali náš stát na dávkách, škoda je vyšší než 57 000 korun.
  • 26. března 2026, Novinky: Tři Ukrajinky si z Česka udělaly bezedný bankomat, na dávkách si přišly na víc než milion.

Pokud vezmu jen tyto čtyři případy, tito Ukrajinci zneužili nás, občany České republiky, a naši ochotu jim pomáhat a připravili nás o více než 14 600 000 korun. A to jde na vrub benevolentnímu nastavení a absenci pořádné kontroly minulé vlády spolčení SPOLU-PirSTAN.

A to nemluvím o tom, že západ Ukrajiny byl v podstatě po celou dobu konfliktu mimo akutní ohrožení, proto se pozastavuji nad tím, jak je možné, že i takovým lidem byl přiznán statut „dočasné ochrany“.

Podobné případy se samozřejmě vyskytovaly i v dalších zemích Evropské unie, kam uprchlíci utíkali. Není divu, že jednotlivé země následně začaly zpřísňovat podmínky pro dočasnou ochranu a také revidovaly nároky pro poskytování dávek.

Změny v zahraničí ohledně zpřísnění ochrany a dávek

Evropské země postupně přecházejí od plošné podpory uprchlíků z Ukrajiny k adresnější pomoci, která klade větší důraz na ekonomickou soběstačnost a integraci. Dočasná ochrana v EU byla sice prodloužena až do března 2027, ale podmínky pro její držitele se zpřísňují.

Zde jsou hlavní trendy a příklady zpřísňování podmínek:

  • Příspěvky na bydlení a životní potřeby – země omezují volné ubytování a snižují finanční dávky. Humanitární dávka se zohledňuje podle příjmů a úspor žadatele, přičemž cílem je motivovat k práci.
  • Důraz na zaměstnanost – uprchlíci jsou více tlačeni do pracovního procesu.
  • Pravidla pro zranitelné osoby – podpora se postupně zaměřuje hlavně na zranitelné skupiny (děti, zdravotně postižení, senioři). Pro ostatní se podmínky stávají standardnějšími, podobnými pravidlům pro běžné cizince.
  • Digitalizace a evidence – zavedení nového systému ETIAS pro přísnější monitoring pobytu.
  • Omezení konzulární ochrany – Ukrajina sama zpřísnila pravidla pro své občany v zahraničí, například omezením služeb pro muže v odvodovém věku, což v kombinaci s evropskými pravidly vede k nutnosti řešit pobyt přes ambasády.
  • Podpora návratu – některé státy začínají diskutovat o možnostech, jak motivovat k návratu na Ukrajinu, zejména po oznámení EU o budoucím přechodu z dočasné ochrany.

Zpravidla platí, že se EU snaží sladit podmínky napříč členskými státy, aby se zabránilo „turistice za dávkami“ a podpořila se udržitelnost pomoci.

Jakým způsobem země zpřísnily či upravily podmínky?

Polsko
Přijalo zásadní změny (phasing-out act) platné od března 2026, které sjednocují systém dočasné ochrany.
Konec automatické podpory – zrušena možnost bezplatného ubytování a stravování v hromadných zařízeních bez spoluúčasti.
Vázanost dávek na školní docházku – vyplácení přídavků na děti (např. 800+) je podmíněno povinnou školní docházkou dětí v polském vzdělávacím systému.
Příprava na „exit strategy“ – Polsko aktivně debatuje o strategii návratu a přechodu na běžná pobytová oprávnění.

Německo
Hostí nejvíce uprchlíků (přes 1,2 milionu), proto se zaměřuje na ulehčení sociálním systémům.
Motivace k práci (Job-Turbo) – vláda zavedla iniciativy k rychlejšímu začlenění uprchlíků do práce, i za cenu méně kvalifikovaných pozic.
Změna forem podpory – debatuje se o převodu finančních dávek na věcné (např. platební karty), aby se omezilo posílání peněz do zahraničí.

Irsko
Zkrácení ubytování – Irsko radikálně zkrátilo dobu, po kterou mají nově příchozí nárok na ubytování hrazené státem, a to z 90 na pouhých 30 dnů.
Snížení dávek – snížily se finanční příspěvky pro ty, kteří bydlí ve státem poskytovaném ubytování.

Existující, nebo chystané změny v České republice:

  • Omezení nouzového ubytování – stát zkrátil dobu bezplatného nouzového ubytování a přísněji kontroluje podmínky pro zranitelné osoby. Od roku 2024 ubytování spravuje přímo stát (SUZ), nikoliv kraje.
  • Finanční podpora – dávky jsou nastaveny tak, aby motivovaly k rychlému vstupu na trh práce, ubylo plošných příspěvků.
  • Zpřísnění posuzování – připravují se nové mechanismy posuzování soběstačnosti pro nárok na ochranu.
  • Návrhy se zaměří i na přísnější potírání kriminality způsobené cizinci.
  • Připravuje se tzv. Lex Ukrajina 7, který má umožnit ekonomicky soběstačným uprchlíkům přejít z dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt.
  • Proces prodloužení dočasné ochrany vyžaduje aktivní kroky, tj. v ČR bylo nutné se online registrovat do poloviny března 2026 a následně navštívit pracoviště ministerstva vnitra k vylepení nového vízového štítku, jinak ochrana zaniká.

Etické a morální hledisko

Samozřejmě je jasné, že se nedá na 100 % vymýtit jakékoliv zneužívání dávek a podmínek pobytu. Na druhou stranu nelze zavírat oči před tím, že jako host bych si měl vážit pohostinnosti, nikoliv svého hostitele okrádat, neřkuli páchat závažnou trestnou činnost, a to včetně násilných trestných činů jako znásilnění, vraždy nebo pokusy vražd či pouliční bitky, krádeže a loupeže.

A také je nutné bez okolků říct, že tajením nebo zkreslováním informací ze strany státních nebo policejních orgánů či „ohleduplnějším“ posuzováním soudci nepovede k nápravě. Ba spíše naopak.

 

DENÍK.TO

Redakce

Sdílejte článek:
2004 přečtení
(16 votes, average: 5,00 out of 5)
35 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.