27.1.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Komunisti u moci ruku v ruce s oligarchy, bývalými komunisty

Sdílejte článek:

JENDA KROPÁČ

Co vyděláme, odteče za hranice. Dotujeme bohaté, malí zavírají krám. Státní správa bytní, školy chrlí všechno možné jen ne vzdělané lidi. Zubař a pediatr jsou skoro luxus, start-up přeprodává letenky místo aby vyráběl boty, trička, nábytek. Vesnice se vylidňuje, půda vysychá, dovážíme hovězí z Angoly, domácí jablka hnijí na stromech, vozit je z Polska nebo Itálie prý je efektivnější. Úrodu z polí, místo abychom jedli, pálíme v autech. Na gaunera nesmíte ukázat, že je to gauner a gauner je zákonem chráněný druh. Malých zlodějíčků jsou plné basy, miliardoví odkláněči se sluní vysmátí v Monaku.

[ad#textova1]

Neobjevil jsem Ameriku, jen jsem to tak trochu nějak shrnul na jednu hromadu, kvůli přehlednosti.

Ale buďme objektivní. Když na to máte, nestojíte frontu na televizi, ledničku, vysavač. Banány, ananas, kokosové ořechy a datle k dostání celý rok. A spousty manažérů štěstí vám naplánuje zářnou budoucnost. Na dovolenou už netřeba smažit hromady řízků a na hranicích si vás nevšimnou. Teplá voda teče a plyn dává jasný plamen. Příjem není většinou na umření (pokud na vás neklečí exekutor, nebo banka s hypotékou, fakticky jedno jest), tedy důvod se ozvat stále není akutní, prostě zatím to pořád nějak jde.

Máme tu tedy dvě strany rovnice, jedna, kde je všechno špatně a pak ta druhá, samé světlé zítřky, nebo alespoň umřít vás nenechají, pokud dostatečně otupíte a letargie dosáhne určitého stupně.

Dostali jsme školení předsedy sněmovny, jak skvělou tady máme demokracii, jak všechno můžeme, jak si můžeme určovat co chceme, jak si můžeme svobodně vybrat. Pravda, můžeme. Jen ten sortiment je problém. Můžeme si vybrat mezi třešní, shnilou třešní a referendem. A pak ještě mezi pár desítkami „vlasteneckých“ straniček jednoho muže, sdružení a sdruženíček, které každé to chce dělat trochu jinak. Je s podivem, jak ty třešně šmakují.

A drtivá většina si naprosto nevšimla, že Moskva se odstěhovala do Bruselu a do parlamentu volíme politbyro národní eurofronty. Jen pár jedinců si uvědomuje průšvih a ukazují na něj, ale…

Každý režim si vyrobí legislativu, která má jediný úkol. Legislativa dnes, se už s nějakou ústavou vůbec nepáře. Náhubkový zákon zavedl efektivní autocenzuru, zákon na ochranu osobnosti nám komplikuje vlastní obranu a ochranu vlastními silami, ze zákona si platíme ideologickou hlásnou troubu s jedinou pravdou, soukromý majetek je soukromý už jen z titulu zápisu na katastru nemovitostí. Legislativa je už zasviněná do takové míry, že nikdo není schopen ji efektivně dát do pořádku a každý kdo tvrdí že ano, lže. Ti naivní nevědomky.

Neexistuje demokratická síla napravit tento stav. Nemůže to demokraticky klapnout. Na toto je demokracie příliš slabá. Lidská hamižnost a pokřivená morálka vždy ukřičí a když potřebuje i silou zašlape co je dobré. Silnější se má zastat slabšího. Tím nejsilnějším na ochranu slabšího, v době, kdy už nemáme šlechtu s jejich hrady, musí být spravedlivý stát a pokud společnost není schopná ustanovit kolektivní orgán, který ten úkol zastane, zbývá už jen osvícený jedinec s absolutní mocí. A to znamená na nějakou dobu se vzdát principů demokratického kolektivního vedení a dohledu. Ještě tu je možnost si takového jedince demokraticky vybrat s vědomím, do čeho jdeme. Ale tento způsob demokracie se těm nejvelkohubějším demokratům bude zdát nešťastným a v žádném případě na něj demokraticky nepřistoupí.

Tedy sejdeme se zase za čtyři roky…

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jenda Kropáč

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky