
Kolářovi se povedlo pevně stmelit současnou vládní koalici
JAROSLAV ŠTEFEC
Petr Kolář je bezesporu člověk velkého záběru, schopností a kontaktů. Diplomat se silnými vazbami na Demokratickou stranu USA, osobní přítel „Krvavé Madly“ Albrightové, s kontakty na majitele největších zbrojařských firem v ČR i v zahraničí, ovlivňující nejvyšší patra české politiky. Neformální osoba v pozadí mnoha dějů, člověk s historickými kontakty na CIA a FBI, i na FSB a SVR. Od roku 2014 zaměstnanec jedné z nejvlivnějších amerických právních a lobbistických firem, působících ve Washingtonu D.C., Squire Patton Boggs. A aby toho nebylo málo, také člen dozorčí rady české pobočky Aspen Institutu.
Kariéra rozhodně impozantní, s jednou základní vadou. Nulový zájem o Českou republiku jako o místo, kde žijí normální lidé. Jen „vysoké hry patriotů“, naplňování osobních ambicí, prosazování zájmů na něho navázaných firem a politiků, a samozřejmě také hájení zájmů zemí, s nimiž je spjat pupeční šňůrou pohádkových příjmů a ideologického souznění. Politický pragmatik a manipulátor, schopný přes své kontakty (a jejich peníze) prosadit téměř cokoliv.
Kolář také „stvořil“ Petra Pavla. Vybral si ho jako ideální „nosič“ svých politických a strategických vizí a jak sám řekl, vybrousil ho do podoby briliantu. Jejich spojení nebylo náhodné, šlo o pečlivě zkalkulovaný a naplánovaný projekt.
Cíleně ho profiloval jako antipopulistu, nabízejícího řád a klid. Snadno ovlivnitelný, lehce vydíratelný a politicky naivní generál, s pečlivě budovaným image válečného hrdiny a lidové „klidné síly“, byl po relativně jednoduchých zásazích vizážistů připraven zaujmout chytlavou pozici syntetické reinkarnace Tatíčka Zakladatele. Jen místo koně dostal motocykl podle vlastního výběru. Jeho zvolením prezidentem ČR se v politickém prostředí funkčně impotentní a názorově zcela vyprázdněné vlády Petra Fialy definitivně propojily zájmy politických elit EU, vedení NATO, kapitánů zbrojního průmyslu a novodobých českých miliardářů. Co to přineslo ČR a nám, občanům, to jsme mohli v přímém přenosu sledovat poslední tři roky.
Pavlovi, šachové figurce Kolářem rozehrané politické hry, byla také určena role jedné z hlavních pojistek proti převzetí moci Andrejem Babišem v případě jeho volebního vítězství. To neklaplo, alespoň zatím. Hnutí STAČILO! se sice podařilo eliminovat, ale ANO ve volbách s velkým náskokem zvítězilo a Pavel byl víceméně donucen pověřit Andreje Babiše sestavením vlády. Sázka na problémy s jejím formováním nevyšla, většinová vláda na půdorysu ANO – Motoristé – SPD byla vyjednána poměrně rychle a Pavlovi tak nezbývalo nic jiného, než Babiše se skřípěním zubů jmenovat premiérem.
Nevyšel ani pokus zatáhnout do boje proti Babišově vládě Pavlovi, resp. Kolářovi příznivě nakloněný Ústavní soud. Očekávaná ústavní stížnost proti odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem na základě umělé aféry kolem deset let starých výroků na sociálních sítích se nekonala. Nová vládní garnitura odmítla ústy premiéra hrát hru na nezávislost a nestrannost ústavního soudu a navíc začala dávat jasně najevo, že předvolební sliby myslí vážně. Bylo třeba najít jinou cestu.
Kolářovi, soukromníkovi bez prověrky, bez zaměstnaneckého poměru k Hradu, ale zásadně ovlivňujícímu jeho personální politiku a kontrolujícímu zřejmě i veškerou Pavlovu korespondenci, nahrála na smeč jistá politická nezkušenost nového ministra zahraničí. Konkrétně jeho rozhořčená, nepříliš diplomatická reakce na něco, o čem toho zatím moc nevíme, ale co zřejmě bylo spouštěčem jeho noční SMS.
Hned následující den „dramaticky rozrušený“ Petr Pavel oznámil na narychlo sbubnované tiskovce chvějícím se hlasem národu a novinářům, že je ministrem zahraničí vydírán, otázky se nepřipouštějí, odlétám na dovolenou. Jako komedie dobré, jako politické gesto podstatně trapnější než tiskovka, na níž oznámil lidu viditelně vyděšený Andrej Babiš, s tehdejším šéfem zamini Hamáčkem po boku a za zády s CIA zavázaným šéfem BIS Koudelkou, že universální ruští agenti, Čepiga a Miškin, vyhodili do povětří sklad munice ve Vrběticích.
Další kolo „Antibabiš“ tak bylo odstartováno. Těžko říci, jakým směrem se situace vyvine, ale vypadá to, že Kolář se prostřednictvím Petra Pavla pokusí vyvolat vládní krizi. Klíčovým bylo Pavlovo oznámení, že předal podklady nikoliv policii ČR, ale konkrétně ÚOOZ, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To má zřejmě vyvolat dojem, že vláda jedná jako organizovaná zločinecká skupina a podpořit tak nejen hlasování o nedůvěře ve Sněmovně, ale také připravovanou akci tlupy Milión chvilek pro demokracii, „proslavené“ mimo jiné veřejným roztrháním Ústavy ČR. Je navíc dost možné, že se Kolář tímto krokem snaží předejít očekávatelné oznámení stejnému útvaru, podanému současným kabinetem na bývalou Fialovu vládu v souvislosti s kauzami Dozimetr, Kampelička, Bitcoiny a dalšími.
Přes všechny peripetie se ale zdá, že vláda útoky ustojí. Andrej Babiš se viditelně dokáže domluvit nejen se zbrojaři a dalšími kapitány české ekonomiky. Nepřinese to jen změnu orientace domácí a zahraniční politiky ČR, ale také významné omezení vlivu Petra Koláře na její chod. Ledacos totiž nasvědčuje tomu, že jeho doba pomalu končí. V boji s novou vládní garniturou udělal hned několik chyb, a ty se, jak známo, v politice neodpouštějí.
Tak především nasazení nejtěžší figury, Petra Pavla, do otevřeného boje proti Andreji Babišovi vedlo k rozbití jeho pracně vybudované image reinkarnace TGM a objevila se Pavlova pravá podstata snadno ovladatelného člověka bez vlastního názoru, řízeného svými poradci a „kmotry“ v pozadí, s nulovým diplomatickým a státnickým talentem. Navíc neschopného rozlišovat mezi reálnou politikou a politickým aktivismem.
Kolářovi se také povedlo pevně stmelit současnou vládní koalici. Pavlovi nic nebránilo pozvat na Hrad šéfa Motoristů a sdělil mu otcovským hlasem, že toho Turka tedy schválí. Motoristé, daleko více podobni původní ODS, než parta postfialovských zoufalců, by mu byli zavázáni a „zlobili“ by nejspíš Andreje Babiše daleko více, než si budou moci dovolit nyní. Premiér se za ně totiž postavil, což nemohou jen tak přejít, a Andrej Babiš, zkušený politický harcovník, to velmi dobře ví.
Největší ránu Kolářovi ale zasadilo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Podstatně tím ztratily na významu jeho vazby na demokratické politiky a mnoho z jeho kontaktů nejspíš nenávratně zmizelo. Kromě ztráty pozice ve zbrojním segmentu, jehož šéfům Andrej Babiš nabídl zachování jejich zisků a „světlých zítřků“, dojde nejspíš také k omezení jeho vlivu v oblasti energetiky. Postupující „trumpizace“ české politické scény bude postupně omezovat jeho vliv i v dalších oblastech české politiky a ekonomiky. Uvidíme, jak se s tím dokáže vyrovnat. Stále totiž nejspíš věří, že ještě neřekl poslední slovo.
FB
- Pokud je to pravda, Rakušan musí skončit - 1.4.2026
- Neveselá situace - 1.4.2026
- Lukačovič ztratil trpělivost a prozradil se. Jak skutečně fungují jeho média? - 1.4.2026


Zatím dobrý, ale pozor!
Aby se na tom pražském Minářově happeningu neudála nějaká provokace. Nějaké násilí. Zinscenované.
Myslete na Minneapolis!
Obojí organizují ti samí. Ti, co prohráli volby, tam i tady!
Kolář je těžký kalibr a rozhodně ho nelze podceňovat, je totiž všehoschopný naprosto fanatický liberál, mám v živé paněti jeho také až fanatický obdiv ke kandidatuře Clintonové, kdy už otevìral lahev šampaňského a oslavoval její výhru, aby dostal nakonec po čuni Trumpovým vítězstvím.Prohrál, ale to nemá opravdu rád a podařilo se mu nyní krásně usalašit na hradě a v podstatě jako šedá eminence ovládat presidentský úřad.
Opravdu ho nelze podceňovat, je to člověk jdoucí přes mrtvoly a věřím že i značnou měrou stojí za znovuzrozením rezatého milionáře, který po čtyřech letech ticha opět začne dělat dobře honorovaný bordel po Pražských náměstích.
Jsou dva Petrové Kolářové z Č. Budějovic, oba podobného věku. Ten první je zpěvák, kterého si vážím pro jeho talent a drsný, chlapský hlas. Ten, o kterém je ře, je militantní rusofof, propagátor radaru v Brdech, lobující u obchodníků se smrtí a jako stvořitel našeho prezidenta poškodil nejen naši vlast, ale ze samotného Pávka si udělal loutku, kterou využívá ke svému prospěchu. Opravdu, příkladný charakter.
Trapné osazenstvo na Hradě. Jeden si hraje na „hrdinu“ a bojí se diskuze, protože se svým nízkým intelektem by si ho Macinka namazal na chleba. A ten druhý se zase bojí vylézt na veřejnost a ukázat bezpečnostní prověrku, kterou nemá.
podle mě je rozvědčíkův řídící důstojník kolář dvojitý agent..bere peníze od američanů i rusů.
Jednoho dne ho nejspíš prodá Rusům a zachrání si kůži. Už to nejspíš nebude zase tak dlouho trvat.
Kolář je pořád jen další z poskoků, kterej buď přepálil start a nebo teď pod rouškou tmy, kdy se pozornost nasměrovala na Macinku a ufňukanýho převlečenýho bolševika na levné zahraniční rekreaci v motelu, kuje další pikle :).
V Pavlovi „dřímal talent, ale až on z něj dokázal vybrousit diamant“. Cit. starej Kolář.
Aktivum cizích zájmů, nemá to ani bezpečnostní prověrku, ale vyřizuje to i SMS vybroušeného diamantu s. Pávka.
Projekt na rozborku státu a národa nazvaný „Prezident“ starýho Koláře nebyl žádnou náhodou, ale vyvrcholením strategie, v níž se protnuly zájmy NATO, zbrojního průmyslu a „nové generace českých miliardářů“, jako třeba šouleta mladýho Dobrovskýho.
No a nyní má zahraniční aktivum Kolář z vybroušeného diamantu jen pár podvodných AI fotek z falešné dovolené, ale hlavně psychicky zhroucenou velkou osinu v zadku, s. Pávka.
A Minář dostal šekelíky zrady, aby do centra Prahy svezl dělat klaku i toho posledního ukra z kořalny v Plzni. Už si to vyzkoušeli s tím hadrem na Karlově mostě.
Když mezi ně s. Pávek přijde bude to vostuda, když ne tak to vostuda a zbabělost psychicky labilního generálčíka-presidenčíka bude taky.
Konec komedie pučisté.
Deus ex machina
Nejlepší řešení je řešení shůry. Samo se nabídne, samo přijde. Kolář, jehož astigmatismus mu propůjčuje vzezření mafiána, je zkrátka koumák. Má na háku celou naši republiku, její občany. Prezidenta si vodí na provázku. Co víc si přát?! Dnes se dočká demonstrace za jeho zájmy, když ti, kteří nevnímají, že jsou „nazí“ jsou jeho příznivci, protože o tom nevědí. Oblékl je svými řečmi do skvostného roucha. Jsou přesvědčeni o tom, že to s nimi myslí upřímně a že nikdo jiný by se u nás neměl těšit jejich důvěře. Takže pašák! Je třeba ho následovat. Stal se Parsifalem Imanuelem davů. Za ním je třeba se hrnout, i kdyby cesta měla končit pádem z převisu do horoucích pekel. Proč takové zesměšnění davů, které on využije ve svůj prospěch? K pochopení slouží dávný vtip, který ani vtipem není, protože je stále pravdivý:
Král v Šautínském království má moudrého rádce. Protože vidí, že se poddaní stále častěji proti němu bouří, žádá rádce, aby mu podadil co má dělat, říkat, aby uklidnil davy.
Poradce mu říká „Mám jedno řešení, které uspokojí především naši společenskou špičku, inteligentní lidi“.
Král na to „To by se mnou dopadlo zle. Potřebuju abys přesvědčil hlupáky, těch je podstatně víc“.
Zdá se, že dodnes ten, kdo neosloví hlupáky, tahá za kratší konec provazu.
Ale třeba se zázraky dějí. Deus ex machina se dá chápat také tak nějak básnicky.
ČAS OPONOU TRHNUL
Mějte se hezky.
Je nožné, že se při dnešní demonstraci použije policejní provokatér. Při mnoha demonstracích jsme to zažili.