19.11.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Kam můžu vrátit občanku?

Sdílejte článek:

VLASTIMIL BRÁZDIL

Mám to tady rád. Jsem bílý, středostavovský, pracující otec dvou dětí. Válečný veterán (UNGCI Irák 92‘ -93‘), rotmistr Aktivních záloh, pravidelný dárce krve. EU ze mě musí mít radost. Jedna babička pocházela z Balkánu, druhá z Vídně, děda Slovák, druhý Hanák. Hanácký praděd Josef absolvoval kompletní anabázi legií v Rusku. Domů se vrátil až v září 1920. Plný zážitků pojmenoval své syny (dnes bychom řekli xenofobně) Květoslav a Vlastimil. Jméno Vlastimil v sobě obsahuje svým způsobem závazek. Zdědil ho otec, já a má ho i můj prvorozený syn.

Stačily necelé dva roky Pandemické Infekce Čínských Autorů (zkráceně COVID 19), abych začal uvažovat změně jména i o možnosti vypovědět Společenskou smlouvu. Právo už tu stejně neplatí. Z Ústavy politiky aktuálně nejvíc zajímá článek 66, který je někde hodně vlevo dole. Možná by si raději měli přelousknout prvních šest. Anachronismy jako: „stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana“ nebo „nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ by měli novelizovat nebo pro nadbytečnost zrušit.

Manažer zábavného podniku Larry, v dokumentárním filmu o kapitalismu v USA „Kill Bill“ (v češtině – Jak zabít účet :-P) moudře řekl: „Sáhnout vám na prachy, to je to jediný, co na vás platí.“ Já tím VÁM myslím zaměstnance servisní organizace zvané český stát a prachy mám na mysli těch 60 %, co mi na ten „servis“ berete. Jsou to vyšší statisíce ročně a já se ptám: Co za ně dostanu?

Armáda: Česká republika jede osvědčený model dobrých dní „necháme to na druhých“. Při současném stavu jsme komukoliv volně k odběru. Ani v případě neválečných událostí velkého rozsahu by toho armáda moc nesvedla. Jestli si někdo myslí, že jsem v zálohách proto, abych v případě konfliktu „rozkryl pozice nepřítele“, jak nám zcela vážně sdělil důstojník profesionál na cvičení, nebo na demonstracích či při blackoutu dělal Lidové milice a rozháněl lidi, asi se neshodneme. Poslední letošní dobrovolné cvičení, které se zanedlouho bude konat, už jsem stejně musel odříct, protože neplním/neakceptuji vládní podmínky – rozuměj nebudu si platit PCR test, abych mohl sloužit vlasti.

Policie: nejsme jednou z nejbezpečnějších zemí světě díky počtu policistů, spíše navzdory tomu. Neúspěšná snaha řešit drobné každodenní problémy mě odnaučila obracet se na policisty a řešit si bezpečnost a právo sám. Když mi kdysi soused rozbil okno, policisté ani nepředstírali snahu a natvrdo mi řekli, že to mám přijet sepsat k nim. Reciproční detabulizace sousedových oken s ujištěním o jejím případném opakování pomohla daleko víc. Od té doby jsem policii nevolal. O dodaňovací dopravní službě škoda psát.

Zdravotnictví: systém zdravotní daně se sedmi! „pojišťovnami“, který mi zajistí stejnou péči, jako poslednímu netáhlu, by mi také moc nechyběl. Nově prý si při neabsolvování dobrovolné vakcinace mám vše platit sám. Fajn. Mám hezký příklad, který rád používám. V roce 2019 jsem chtěl ženu doprovodit do porodnice. Až po hádce jsem si vymohl pokoj. Nadstandard obsazený, dali mě na obyčejný dvoják, který ovšem jako nadstandard počítali. Bez jídla a bez sprchy (jen pro maminky). Pojišťovna za dvě noci doplatila 3.255,44 Kč. Já dalších 600 kč. V létě jsem za celou rodinu platil v centru Prahy ve **** krásném hotelu se snídaní míň. Nechte mi alespoň polovinu toho, co platím na soukromém účtu, dnes bych tam měl přes milion a rád bych si připlatil.

Školství: Kvalita našeho školství setrvale klesá. To, že je dnešní vysokoškolský diplom na úrovni maturity ze socialistické průmyslovky není nostalgie, ale smutný fakt. Kdo není schopný a ochotný připlatit si za soukromou školu, bude z dětí složitě vymítat zelený mnoho pohlavní socialismus a doučovat je základní vědomosti. Obrovské množství exekucí padá na vrub finanční negramotnosti, neschopnosti aplikovat matematiku prvního stupně a připravenosti na život tak nějak celkově. Kontrolní otázka: bez přípravy mi řekněte, co uděláte, když uslyšíte houkat sirénu s půl minutovou přestávkou?

Doprava: Za dvě auta, která máme zaplatím na daních 40.000 ročně. Přesto na mapě evropské dopravní sítě vypadá Česká republika jako oblast subsaharské Afriky. Spousta vlaků a už i aut nás jednoduše objíždí. Čekám kdy sem kartografové začnou psát „hic sunt nullae viae“ (tady není cest).

Důchody: vzhledem k tomu, že máme skvělý a progresivní průběžný důchodový systém si dovolím další početní otázku. Kolik na mě zbude, když dětí ubývá a inflace je, a dlouho bude dvojciferná? Ani investiční nemovitost si už netroufnu koupit, abych se nestal zlým landlordem, co okrádá sociálně potřebné.

A tak dále a tak dále.

Pojďme to spočítat a v dobrém se rozejít. Kdyby se jednalo o telefonní službu, rád bych přešel z paušálních služeb na předplacenku „Pay as you go“.

Kam tedy můžu vrátit občanku? Jak se vyvázat ze vztahu, který mi nic moc nedává, hodně mi bere a v poslední době mi partner začal nepokrytě vyhrožovat, viz titulek na včerejších Novinkách: Jak se v Česku stahuje smyčka kolem neočkovaných.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (56 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...