1.3.2021
Kategorie: Politika

K prvnímu výročí boje České republiky s virem

Sdílejte článek:

MONIKA ČÍRTKOVÁ

CIRTKOVAJe to právě rok, co byl v naší zemi oficiálně zjištěn první případ koronaviru. A ačkoliv nejsem příznivcem přirovnání epidemie k válce, na chvíli tuto rétoriku přijmu.

Tak tedy, jaká byla strategie? A jaká taktika?

Strategie boje s virem byla zvolena hned na začátku. Oficiálně se nazývala “omezení mobility“, fakticky se podobala známému pohádkovému úsloví “obětujeme levé křídlo”.

Obětovány v zájmu celku tedy byly celé skupiny obyvatelstva, zejména ty, které se nemohou nijak bránit, protože nemají žádné odbory, mocenský ani finanční vliv, postrádají tedy silnou vyjednávací pozici.

Tato strategie byla zahalena do slov o “solidaritě”, což v praxi znamenalo, že solidární má být pouze ten, koho k tomu vláda určí. O solidaritě například státních úředníků nikdo ani na vteřinu neuvažoval.

Pochopitelně, obětovat dobro někoho jiného namísto svého vlastního je vždy velice snadné.

Na jiné možné strategie, například léčením nemoci, se do značné míry rezignovalo, alespoň pokud nepokládáme za léčbu telefonický pokyn z ordinace “Než sem půjdete, musíte na test, a jestli bude pozitivní, ani mi sem nechoďte, ležte doma a až vám bude špatně, zavolejte si sanitku.”

Jako taktika k prosazení přijaté strategie “omezení mobility” byla zvolena represe. Nařízení, vymáhání, sankce, pokuty. Tato taktika se ukázala neúčinnou, neboť opatření byla tak rozsáhlá a zčásti tak nelogická, že jejich vymáhání, i vzhledem k velkému množství výjimek, bylo v praxi vyloučeno.

Pokud jde o jinou možnou taktiku, například opatření doporučujícího charakteru, vláda se o to sice příležitostně snažila, nicméně odpovědní činitelé tuto cestu vždy neomylně zmařili tím, že doporučení (a dokonce i zákazy) sami vzápětí porušili.

Za této situace se ukázaly oba možné způsoby prosazení strategických cílů, totiž represe a doporučení doprovázená vlastním příkladem a mravným chováním, neefektivními.

Tímto způsobem došlo také k naprostému rozkladu morálky obyvatel a podlomení zbytku důvěry občanů ve stát.

A tak jsme po roce tam, kde jsme.

A nelze s tím dělat vůbec nic.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,72 out of 5)
Loading...