
Je americko-íránský konflikt vůbec řešitelný?
GITA ZBAVITELOVÁ
Trumpovy výhrůžky už na Írán nefungují. Americký prezident mu opět pohrozil ničivým útokem, jestli neuvolní Hormuzský průliv, a tentokrát tvrdil, že se ho zúčastní i Izrael. V neděli však úder odvolal, protože Írán se prý chce dohodnout a slibuje „úplné otevření Hormuzu“. Teherán to okamžitě popřel. Izrael se do debaty nezapojil.
Je to opakovaná Trumpova taktika – pohrozí Íránu drtivým útokem a potom prohlásí, že Teherán souhlasil s jeho požadavky, přestože to není pravda; udělal to už nejméně sedmkrát. Írán tak už ví, že Trump blafuje a před listopadovými doplňujícími volbami do Kongresu útočit nechce, protože válka se nelíbí dvěma třetinám jeho voličů. Teherán se jeho výhrůžkám jen směje.
Ochotu k ústupkům neprojevil ani po intenzivním březnovém americko-izraelském bombardování, ani po obnovených amerických útocích v červenci. Odmítl dokonce i nabídku příměří. Izrael se nových úderů neúčastní a poprvé od svého vzniku je v situaci, kdy všude kolem něj létají rakety, ale na něj žádná nemíří – Írán se bojí izraelské odvety.
Podle Američanů je nejlepší pokračovat v blokádě země i za cenu uzavřeného Hormuzského průlivu, zatímco Islámské revoluční gardy (IRG) je chtějí zatáhnout do vleklého konfliktu, který zvedne ceny ropy a přiměje Trumpa k souhlasu s íránskými podmínkami, zejména s výběrem mýtného za proplutí Hormuzu.
Americké letectvo bombardovalo Írán v červenci 13 dní, ale k radosti Íránu začala americká média spekulovat, že armádě dochází munice. Vojenské zdroje zase naznačovaly, že údery nejsou dost efektivní. IRG však nepřestaly útočit na americké základny v arabských zemích, a tak Američané minulý čtvrtek útoky obnovili a posilují síly v regionu. Írán však nezastrašili.
Izraelský premiér Binjamin Netanjahu absolvoval už osmou schůzku s Donaldem Trumpem v Bílém domě, ale konala se v soukromí, bez následné tiskové konference. Vzájemné vztahy se výrazně zhoršily; Netanjahu prezidenta rozhněval zejména prozrazením zpravodajských informací, že Írán přestěhoval tisíce odstředivek na obohacování uranu pod horu nedaleko Natanze, což Trumpa poškodilo, protože tvrdí, že USA íránské jaderné provozy zničily. Trump se s Netanjahuem už neradí a konzultuje se Saúdy, Katarem, či dokonce Tureckem.
Konflikt se mezitím rozrůstá. Bahrajn a Kuvajt podle deníku Wall Street Journal koncem července tajně bombardovaly íránské sklady raket a dronů ve vůbec první odvetě za neustále ostřelování od začátku americko-íránské války. Na žádost Íránu se do války zapojili i jeho jemenští spojenci Hútíové, kteří začali útočit na Saúdskou Arábii a její tankery. Vyhlásili její námořní blokádu a ostřelují Saúdy i z Iráku. Tam Teherán zase bombarduje tamější Kurdy. Saúdové, kteří vedli válku proti jemenským povstalcům už v letech 2015–2022, teď začali Jemen bombardovat znovu a spolu s Američany i irácké ozbrojené skupiny. Konflikt mezi Saúdy a Hútíi sílí a hútíjské rakety v noci na pátek zabily v Saúdské Arábii jedenáct lidí.
Írán bombarduje zejména Kuvajt, Jordánsko a Bahrajn, ale zaútočil i na egyptský přístav Dimját, kde zničil dva tankery se zkapalněným plynem. Arabským zemím dochází trpělivost a žádají USA o další protivzdušnou obranu. V Jordánsku zase stovky místních politiků a právníků vyzvaly vládu, aby zrušila místní americkou vojenskou základnu se 4000 vojáků.
Trump zjevně netuší, jak íránský problém vyřešit. Americká bezradnost je tak velká, že armáda vyzvala vojenské analytiky, aby vymysleli nějaký „kreativní a nekonvenční“ způsob, jak na Írán vyvinout tlak.
Izrael byl tentokrát do Trumpových výhrůžek útokem zatažen. Uvedl armádu do stavu plné pohotovosti, protože se nedalo vyloučit, že úder přijde. Aktivoval i vzdušnou obranu pro případ íránského ostřelování. To všechno stojí spoustu peněz, ale Trump se vůbec neobtěžoval své pohrůžky s Izraelem koordinovat ani ho informovat, že útok odvolal – izraelský premiér a ministr obrany se to údajně dozvěděli z Trumpovy platformy Truth Social.
Izrael chce dokončit zničení íránských jaderných továren, ale bez souhlasu Trumpa nemůže. Podle izraelských zpravodajských služeb hraje Teherán o čas, aby jaderný program obnovil, a každé zrušení amerického útoku mu jen umožňuje další pokrok. Zpravodajci jsou si jistí, že IRG odmítnou každou Trumpovu nabídku, aby dosáhly svého cíle. Podle Izraele je však nutné zničit jaderný program co nejrychleji, protože jeho obnova probíhá bez mezinárodní dohledu.
Zdá se, že situace nemá řešení. Nové bombardování by sice íránský režim zdecimovalo, ale vyvolalo by odvetu na ropná zařízení v regionu, která by ještě víc prohloubila celosvětovou energetickou krizi. Navíc není jisté, zda by nové údery přiměly Teherán k ústupkům.
Izrael je poprvé v pozici, kdy nemůže zcela ovlivnit vlastní osud. Jeho politici se nejvíc obávají, že patová situace s Íránem přestane Trumpa bavit a on přistoupí na požadavky IRG a zruší protiíránské sankce, jen aby měl celou svízelnou situaci z krku.
ŽIDOVSKÉ LISTY

