13.1.2015
Kategorie: Společnost

Jak vládnoucí elita brání “evropské hodnoty”

Sdílejte článek:

JAN HOFÍREK 13|05|2015

V současných debatách o islámu a jeho nebezpečí pro Evropu se často opakuje klišé, že “je třeba bránit evropské hodnoty”, přičemž se za jednu z nich považuje svoboda tisku, popř. projevu. Když odhlédneme od evidentní cenzury, která vládne např. v německých a francouzských médiích (o českých ani nemluvě), resp. od všeobecně propagovaného multikulturalismu, genderismu a homosexualismu jako jediné správné a oficiální ideologie, pak ani s ostatními tzv. “evropskými hodnotami” to není nijak slavné.

[ad#hornisiroka]

Dokonce se dá říci, že žádné evropské hodnoty již neexistují, neboť byly zcela plánovitě zničeny vládnoucími elitami ve snaze o vytvoření utopistické vize “jednotné Evropy”, kde se všichni budou tolerovat, mít se rádi a kráčet ke stále šťastnější budoucnosti. Jestliže se titíž lidé tváří v tvář islámskému teroru vrací k oprašování evropských hodnot, pak je to jednak pokrytecké, především však marné volání – Evropané, po léta převychovávaní k multikulturrní selance, už dávno nejsou schopni a ani ochotni za něco bojovat. V konfrontaci s islámem tu zkrátka stojí změkčilá, vystrašená a k jakémukoliv odporu neschopná Evropa.

10625109_317409458468711_4630010229704470238_n

.
Vraťme se k událostem ve Francii. Dnes tam jsou jako hrdinové oslavováni lidé, jejichž životní náplní bylo urážení mravního a náboženského cítění druhých. Já jako křesťan se za tyto mravní ubožáky modlím. Každý ovšem ví, že pro muslimy je urážka Mohameda činem tak strašlivým, že sahají ke zbrani. Ptám se, jaký cíl měly ony karikatury “Proroka”, resp. proč mají někteří lidé potřebu systematicky a zcela záměrně urážet své bližní? Prý ve jménu “svobody projevu” – nekončí ovšem moje svoboda tam, kde začíná svoboda druhého?

.
Paříží včera prošla demonstrace proti terorismu a – jak jinak – za “svobodu projevu”. Byla to šaškárna nejhrubšího zrna, připomínající komunistické prvomájové průvody. Totálně neschopný prezident Hollande se snaží ze všech sil napravit svoji neoblíbenost mezi Francouzi a pasoval se tudíž do role hlavní loutky tohoto spektáklu. Proti “terorismu” svorně pochodoval s mnoha diktátory, kteří mají vyzbrojování těchto radikálů takříkajíc v popisu práce. Kancléřka Merkelová, která v Německu odsuzuje ty, kteří demonstrují proti terorismu, najednou proti němu (ovšem ve Francii!) demonstruje také. Všichni byli pro jeden den “Charlie” – zítra se na všechno zapomene. Jediným pozitivem je snad to, že lidskoprávní fanatici, kteří nás v televizi a novinách denně přesvědčovali o “mírumilovnosti” islámu a jeho “neslučitelnosti s násilím” teď drží hubu. Říkat podobné bláboly “po Paříži” by totiž mohlo být “o hubu”…

[ad#velkadolni]

Jednou rukou muslimy hladit a druhou dráždit, to je cesta do pekel. S islámem je možno bojovat a zvítězit pouze za předpokladu, že se Západ vrátí ke svým skutečným hodnotám. Očekávat něco takového je však zřejmě utopie – těch, kdo by snad byli ochotni bránit Evropu před muslimskou invazí se asi mnoho nenajde a není se ostatně čemu divit. Jedna věc je dojímat se u televizoru nad osudem pařížských “hrdinů”, druhá pak vstát a – jak říkával Masaryk – “jít sedlat”.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...