10.11.2015
Kategorie: Ekonomika

Jak si před bankrotujícím státem ochránit úspory?

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS 10|11|2015

Trend z posledních let je jasný. EU a i jiné země ve světě stále více regulují používání hotovosti a testují co všechno si mohou dovolit udělat s penězi lidí. Díky tomu, že státy znárodnily monetární a sociální systém, spoléhat se na důstojný důchod z těchto systémů je odvážné. Stát nás tak donutil spekulovat. Článek pojednává o různých strategiích ochrany osobních úspor v prostředí bankrotujících států, případně o tom, jak se připravit na budoucnost, i když žádné úspory nemáte.

[ad#hornisiroka]

Nejprve krátký přehled toho, co se v těchto měsících a letech děje:

  • Švédsko zavedlo negativní úrokové sazby (ano, čtete správně). V současnosti na úrovni -0,35%. Lidé se snaží chránit své úspory držením fyzické hotovosti mimo bank. Švédsko je však zemí, kde se ne všude dá hotovostí platit.
  • Francie pod pokličkou boje proti terorismu a daňovým únikům zakázalo platby v hotovosti nad 1 000 EUR (z původního limitu 3 000 EUR).
  • Slovensko zavedlo limit plateb v hotovosti pro podnikatele na úroveň 5 000 EUR a pro “nepodnikatele” na 15 000 EUR.
  • Řecko má zaveden limit na výběry z bankomatů ve výši 420 EUR na týden a jejich obyvatelé nemohou do zahraničí poslat více než 500 EUR (až na určité výjimky). Pokud chtějí firmy poslat více než 100 000 EUR za hranice, musí o schválení požádat vládu.
  • Obyvatelé Kypru si z bankomatů nevyberou více než 300 EUR na den a platby Kypřanů do zahraničí nad 5 000 EUR musí nejprve schválit vláda.
  • Šéfka americké centrální banky (FED) Janet Yellen na zářijové konferenci FEDu nevyloučila zavedení negativních úrokových sazeb.
  • ECB již k zavedení negativních sazeb částečně přistoupila, zatím se však netýkají depozit obyčejných vkladatelů.

muj-toaletni-papir

Takto by se dalo pokračovat, ale na ilustraci současného trendu “The War On Cash” to zřejmě stačí. Dotlačení lidí k tomu, aby své úspory skladovali na účtech “polostátních” bank, je pro vlády ideální způsob, jak “držet občany za koule” a zároveň mít přehled o jejich finančních transakcích s jejich citlivými údaji.

Kdo by si pár měsíců před eskalací krizí v Řecku a na Kypru pomyslel, že v těchto zemích budou zavedeny vážné finanční restrikce pro obyčejné lidi a firmy, přijde ke konfiskaci části úspor obyvatel a před bankrotomaty, pardon bankomaty se budou tvořit fronty jako za socíku na mandarinky?

Nepříznivá demografie, přísliby valorizace důchodů, očekávání různých přídavků a dávek, schémata státních výsluhových důchodů, látání děr v nefungujících státních podnicích … Pokud si do tohoto koktejlu přidáme obrovské zadlužení států a perspektivu zvyšování úrokových sazeb (protože nemohou být na dně věčně) zjistíme, že vládám jednou nějakou formou “dojdou peníze”. Politici jsou obvykle voleni na 4 roky a je jim jedno co bude pak. Ti nešťastní budoucí politici, kterým v rukou zůstane černý Petr, se budou muset rozhodnout jak jednat. A pokud se neobjeví nějaká převratná technologická inovace, která by radikálně zlevnila produktivitu a zastavila tak pád, zřejmě zažijeme jeden ze dvou scénářů:

  • Řešení přes tiskárnu na peníze

Historická zkušenost dává větší šance tomuto scénáři. Pro politiky a elitu oligarchů je to pohodlnější. Značná část jejich majetku je v akciích, nemovitostech a jiných nepeněžních formách. Inflace vytvořena státní centrální jim spíše pomůže než uškodí a z rostoucích cen obviní “chamtivé podnikatele”. Obyčejní lidé, kteří vlastní nanejvýš auto a byt na hypotéku, sice dostanou své důchody, výplaty, úspory si z bank vyberou do posledního centu, ale bude jim to málo platné, protože cena dvoudenního nákupu může obsahovat několik nul na konci. Lidé nominálně dostanou co jim bylo slíbeno, ale reálně si za to koupí jen velmi málo.

  • Sekání výdajů a omezení výběrů

Scénář s masivním sekáním vládních výdajů a omezením výběrů z bank je méně “politicky průchodný”, ale když si politici obyvatelstvo dostatečně “předvaří”, projde jim to. Za tímto účelem se bude se hledat vnější nepřítel, vinit předchozí vláda, nebo příliš velké sucho. Na 100% se dá říct jen to, že politici v krizové situaci nevystoupí před kameru se slovy “můžeme za to my a vy že jste nás volili”.

  • Jak se chránit?

Jelikož není jasné, který z těchto scénářů “vyhraje”, případně zda se neprosadí jejich kombinace, nedá se přesně říct, která aktiva je dnes vhodné nakupovat. Dá se však “namíchat” portfolio, které dokáže spořitele částečně ochránit v obou scénářích. Vzhledem k neudržitelnost státních penzijních schémat, na čem se shodnou i ekonomové hlavního proudu, je úvaha o strategii nezávislého spoření na místě.

[ad#velkadolni]

Aktiva do kterých je možné “ulít peníze” se dají členit různé, ale já je “zaškatulkoval” do tří základních skupin a popíši jejich výhody a rizika.

1) Papírové bohatství

Hodnota papírového bohatství jako akcie, fondy, dluhopisy a také hotovost vždy závisí na nějaké třetí straně. To je hlavní nevýhoda. Výhoda je, že s papírovým bohatstvím se dá jednoduše manipulovat a “skladovat”. Jedná o nějakou formu papírové “směnky” na fyzický statek či příjem.

Nakupování akcií a fondů je ošemetné zejména v tom, že přesně nevíte v jaké fázi se nachází hospodářský cyklus (více o “rakouské teorii hospodářského cyklu”: http://bit.ly/1LZT9hL). Dnes se například při pohledu na graf dlouhodobého vývoje cen akcií zdají být akcie předražené a to může navádět investory k jejich prodeji. Může však přijde čtvrté kolo kvantitativního uvolňování americkou centrální bankou, které poženou nominální cenu akcií ještě výše.

Hotovost je podle mě z dlouhodobého hlediska jedno z nejrizikovějších aktiv. Současná hotovost (fyzická, nebo elektronická) je “vytvářena” podle libosti centrálních plánovačů a tím znehodnocována. Historická zkušenost dává tomuto tvrzení za pravdu. Ve světě dnes není měny, jejíž jednotka by dokázala koupit více zboží a služeb, než při jejím prvotním zavedení. Případy z Kypru a Řecka také naznačují, že pokud máte větší množství hotovosti, je lepší mít její značnou část k dispozici fyzicky a nikoli na účtu, kvůli hrozbě nemožnosti výběru, nebo jak to elity a média rádi nazývají, kvůli hrozbě “bankovních prázdnin”. Nemluvě o tom, že současný státem posvěcený systém frakčních rezerv znamená, že vy reálně máte jen frakci peněz na účtu, ostatní peníze banka rozpůjčovala, přesto na účtu vidíte kompletní sumu vašich doslova “imaginárních” úspor. Toto je možné díky tomu, že lidé většinou nechodí vybírat peníze nárazově.
Výhodou hotovosti je její vysoká likvidita. Při nečekané životní situaci můžete hotovost promptně použít, což se nedá říci o jiných aktivech. Proto je vhodné mít dostatečnou hotovostní rezervu v hodnotě 6 až 12 měsíčních platů vždy “po ruce”. Vyhnete se tak situacím, ve kterých budete lákán zadlužit se kvůli nákupu akciové pračky, nebo prosit rodinného příslušníka o půjčku na opravu vytopené kuchyně.

Státní dluhopisy pomáhají financovat kupování hlasů pro politiky. Financují státní výdaje, tedy iluzi o tom, že bez státu bychom neměli cesty a lidé by umírali podchlazení na ulici a jedli by otrávené sendviče v neregulovaných restauracích.
Dluhopis velmi zadluženého státu, který jen tlačí svůj dluh před sebou, je časovanou bombou. Netřeba také zapomínat, že reálná hodnota dluhopisů je podobně jako u hotovosti v průběhu desetiletí obvykle “vyinflanovaná” centrální bankou.
Výhoda kvalitnějších dluhopisů je ta, že obvykle poskytují nízký, ale stabilní výnos, zejména v dobách kdy se akciím nedaří. Kvalitnější dluhopisy jsou také vhodným doplňkem portfolia člověka těsně před důchodem.

Bitcoin je specifickou kategorií peněz. V současnosti kromě Bitcoinu funguje i několik desítek jiných alternativních krypto-měn. Tyto měny jsou v této fázi vysoce spekulativní a volatilní, ale mohou mít obrovský potenciál. Virtuální měny na bázi decentralizované veřejné účetní knihy budou mít mnohé využití, nejen jako platidlo. To zda se v Bitcoine časem neobjeví technická trhlina, nebo zda si Bitcoin zachová status vítěze z pomezi široké nabídky jiných krypto-jmen, není jasné.

2) Fyzické bohatství

Hodnota fyzického bohatství závisí hlavně od samotné užitečnosti této věci jako takové. Pračka pokud funguje, má svou hodnotu. Dům pokud stojí, má svou hodnotu. Komodita pokud se dá využít, má svou hodnotu.

Co se týče nemovitostí, nevýhoda je, že nikdy nevíte, jakou daň z nemovitosti si stát vymyslí za pár let, případně nevíte, jaký soused “dobrák” se k vám nastěhuje.

Nemovitosti, podobně jako akcie, také podléhají hospodářským cyklům. Je také rozdíl, zda nemovitost vlastníte přímo, nebo “na hypotéku”. Úrokové sazby na hypotéky jsou momentálně na historických minimech, což nebude trvat věčně. Na druhou stranu, případná inflace vám pomůže “nepřímo” snížit výši hypotečního dluhu.Výhoda některých nemovitostí je, že se dají pronajmout a mohou vám tak generovat příjem. Na druhou stranu, byty a domy vyžadují údržbu, což jsou náklady navíc.

Zlato je osobní bodyguard před inflací (pro zjednodušení tohoto textu, pod pojmem “zlato” mám na mysli i stříbro a jiné vzácné kovy ve formě investičních mincí či odlitků). Zlato má menší tendenci podléhat hospodářským cyklům, dá se snadno skladovat, vlády ho nenávidí a přitom ho sami drží ve svých rezervách. Zlato má reálné využití v průmyslu a lidstvo ho jako formu platidla zná již 5 000 let.

Chcete-li eliminovat rizika zmíněná u papírového bohatství, je třeba zlato vlastnit ve fyzické formě. Pokud ho budete mít alokováno např. v bankovním trezoru, zlato může být vládou zkonfiskováno pod záminkou “boje proti spekulantům”. Vláda může také v budoucnu zdanit nákup a prodej zlata, případně obchodování s ním úplně zakázat. Pokud zajdeme do extrémnějších úvah o rizicích zlata, existuje malá pravděpodobnost že na Zemi spadne zlatý asteroid, někdo vymyslí jak levnější prvek “přeměnit” na zlato, případně se nečekaně najdou gigantické zásoby zlata kdesi v horách. Toto vše by bylo špatnou zprávou pro majitele žlutého kovu.

Nelze také vyloučit, že se lidé v budoucnu uchýlí k jiným formám ochrany před inflací. Je také malá šance, že centrální banky dlouhodobě upustí od inflační politiky a cena zlata neporoste.

Dnes se však zlato dá považovat jako dobrá pojistka pro případ vysoké inflace, nebo v případě, že se v mimořádné situaci nebudete umět dostat ke svým “klasickým” úsporám . Alokovat alespoň malou část úspor do zlata ostatně doporučují i mnozí ekonomové hlavního proudu, kteří nad tímto “přežitkem z minulosti” obvykle ohrnují nos. Výhodu ve zlatě vidím i v tom, že většina lidí se o něj momentálně nezajímá a je tak šance, že zlato je nyní výrazně podhodnocené. Lidé raději kupují nemovitostí. Instituce nakupují akcie a dluhopisy. Zlato je však zapomenuto či posmíváno. A to může být pro někoho fajn.

Pak tu máme kvalitní spotřební zboží. Mezi výrobky, které si mohou svou užitnou i peněžní hodnotu zachovat i po letech, patří například kvalitní vína, objektivy, nože, trvanlivé potraviny, sběratelské věci a podobně.

3) “Neviditelné” bohatství

“Chudý být není ostuda, je to jen nepříjemné.”

Kromě zdraví, které se koupit nedá, zde existuje skupina aktiv, které se koupit dají, ale můžete je získat i bez peněz. Jde o praktické dovednosti a znalosti. Naučte se například pořádně opravovat ledničky, programovat aplikace, doučovat cizí jazyk a hned máte možnost tyto schopnosti “prodat na trhu”. Pokud jste tedy bez úspor, nic jste nezdědili a nic nevyhráli, nezoufejte. Toto je ideální způsob, jak začít s budováním vlastního portfolia. Rizika u tohoto typu “skill” aktiv jsou v tom, že v budoucnu může klesnout poptávka po vámi nabyté schopnosti.

[ad#velkadolni]

Diverzifikovat

A jak se říká, není třeba mít všechny vajíčka v jednom košíku. Samozřejmě, ne každý má na kontě stovky tisíc EUR na “rozinvestovaní”. Je například zbytečné “rozinvestovat” naspořených 1 000 EUR do 10 různých druhů aktiv. Při menších úsporách je spíše vhodné jít do jednoho, či dvou typů aktiv, i za cenu vyššího rizika.

Při nakládání s úsporami třeba také brát v úvahu časový horizont. Pokud jste mladí, můžete investovat dlouhodobě a riskantněji. Pokud se brzy chystáte na důchod, použijte konzervativnější strategii, držte více hotovosti a koupi akcií se spíše vyhněte. Inflace obvykle bývá pozvolná, ale pokles akcií bývá často rázný a v šedesátce před důchodem sledovat odpaření citelné části celoživotních úspor nemusí být příjemné.

Pokud nejste duchem (a žaludkem) burzovní obchodník, držte se strategie “kup to a seď na tom”. Nepouštějte se do pravidelné spekulace a obchodování na burze.

Co však může udělat každý, je specializovat se na jednu oblast která vás alespoň trochu baví a má zároveň perspektivu využití budoucnosti. Pěstujte si tento skill, učte se, praxujte, buďte specialistou ve svém oboru a prodejte se. Ať už jako zaměstnanec, nebo podnikatel. Mimo jiné vás bude hřát pocit, že vaše bohatství, i když možná jen skromné, je poctivě vydělané, narozdíl od některých lidí, kteří rádi balí svazky bankovek do alobalu, nebo shánějí peníze “vlastní hlavou”.

Upozornění: Cílem článku není navádět čtenáře na konkrétní nákupy. Autor článku není jasnovidec a nikdo nic negarantuje.

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...