
Jak se v USA podařilo zastavit masovou ilegální migraci. Návod pro Evropu
VLASTIMIL VESELÝ
Na podzim vyjde další kniha Andreje Duhana. Tentokrát o Donaldu Trumpovi, MAGA a jejich významu pro nás v Evropě. Vybral jsem pár pasáží o migraci.
Andrej Duhan, autor knihy Konzervativní revoluce, dopsal svou další knihu, tentokrát věnovanou Donaldu Trumpovi, hnutí Make America Great Again (MAGA) a jejich významu pro Evropu. Měla by vyjít na podzim. Andrej mě požádal o připomínky k rukopisu a já si při čtení ukládal některé pasáže pro pozdější diskuse s českými zákonodárci.
Dohodli jsme se, že je zveřejním formou článku, abyste dostali ochutnávku z knihy. Tady je část mého výběru věnovaná migraci. Snad to pomůže veřejné debatě o tom, proč se masovou ilegální migraci podařilo v USA skoro zastavit – na rozdíl od Evropy.
Za Bidenovy vlády imigrační debatu u Demokratů vyhrálo progresivistické křídlo prosazující de facto neomezenou masovou imigraci a popírající rozdíl mezi legální a ilegální imigrací. Federální vláda tehdy v podstatě rezignovala na ochranu hranic a snahu o deportace, přičemž i imigranti zadržení při ilegálním překročení hranice byli často propouštěni do USA.
Dle odhadů se za Bidenova prezidentství do Spojených států dostalo až 12 milionů imigrantů, z čehož až 6,7 milionu mohli být ilegálové, což je historicky bezprecedentní číslo. K tomu je potřeba připočítat miliony nelegálních imigrantů, kteří přišli již před Bidenem a kterým bylo umožněno v USA zůstat v důsledku laxního přístupu k vynucování imigračních pravidel a provádění deportací.
Dlouho panoval konsensus, že masové deportace nelze provádět, resp. to není z mnoha důvodů žádoucí. Podle odhadů bylo na začátku Trumpova druhého mandátu ve Spojených státech 11-15 milionů nelegálních imigrantů. Ti často pracují načerno za nižší mzdy než domácí obyvatelstvo, čímž snižují jejich mzdy.
Vedle toho ilegální imigranti zvyšují nápor na infrastrukturu ve školství, zdravotnictví a bydlení, které je v řadě případů na hranici dostupnosti. A nakonec je tu nárůst kriminality nelegálních migrantů, kteří mají někdy pocit beztrestnosti, resp. cítí, že nebudou deportováni. Z čistě fiskálního hlediska stojí nelegální imigrace Ameriku (po započtení toho, co nějakým způsobem odvedou na daních) 150 miliard dolarů ročně.
Prakticky okamžitě po svém nástupu Trumpova administrativa uzavřela hranice a zastavila ilegální imigraci. Počty zaznamenaných ilegálních přechodů klesly o 95 % ze stovek tisíců měsíčně za Bidena na jednotky tisíc za Trumpa. Tomu samozřejmě napomohla nejen přísnější fyzická ostraha hranic, ale deklarovaná snaha Trumpovy administrativy provádět masové deportace ilegálních imigrantů, která je předem odrazovala.
Ze dne na den se tak sesypala Demokraty opakovaná teze, že k zastavení imigrace je potřeba komplexní imigrační reforma (která zpravidla obsahovala amnestii pro ilegální imigranty již v zemi pobývající). Ve skutečnosti to šlo snadno pomocí kombinace opatření, které má každá vláda k dispozici – fyzická ostraha hranic, deportace a hrozba deportací, brutální nátlak na země původu, aby přijímaly imigranty zpět, a vytvoření atmosféry, že ilegální imigranti nejsou vítáni, budou mít problém najít práci a nebudou mít v USA lehký život.
S deportacemi začala Trumpova administrativa u toho nejjednoduššího a nejvíce populárního – deportacemi ilegálních imigrantů, kteří se dopouštějí trestné činnosti. Kongres v této věci schválil zákon Laken Riley Act, který zakládá povinnost zadržet cizince bez legálního statutu, kteří byli obviněni, zatčeni, odsouzeni za spáchání trestného činu jako krádež, vloupání, loupež, napadení policisty, vražda. Vedle toho také začali agenti imigračního a celního úřadu (ICE) provádět razie proti zaměstnávání ilegálních imigrantů.
Masivnějšímu rozjezdu deportací ovšem bránily dvě hlavní překážky – personální, logistické a finanční kapacity a dále pak snahy mařit je prostřednictvím soudů a justičního aktivismu Demokratům nakloněných soudců.
V rámci tzv. Big Beautiful Bill (BBB) Kongres schválil masivní navýšení rozpočtu pro ICE, resp. na boj s ilegální imigrací, na 140 miliard dolarů. V této částce je zahrnuto např. 50 miliard na dostavbu pohraniční zdi s Mexikem, 45 miliard na výstavbu a správu detenčních center pro deportované osoby a jejich rodiny nebo 14 miliard na transport deportovaných osob.
BBB také vylučuje 1,4 milionů ilegálních imigrantů ze systému zdravotní péče Medicaid, což přispívá k odrazování potenciálních ilegálních imigrantů, resp. motivuje ty stávající k dobrovolnému odchodu ze Spojených států (samodeportace).
Zpřísnění víz pro kvalifikované zaměstnance
H1B jsou víza pro kvalifikované zaměstnance, které s oblibou používají zejména ICT firmy. Jejich zastánci argumentovali tím, že v Americe není dost kvalifikované pracovní síly do ICT sektoru, a že zrušením H1B přijde Amerika o světové talenty.
Program H1B byl vskutku přijat jako možnost přilákat kvalifikovanou pracovní sílu, typicky programátory a vývojáře, pokud se je nedaří sehnat v USA. Tedy jako doplněk pracovního trhu v případech, že jde o mimořádně talentované a rozdílové odborníky. Systém se ovšem zvrhnul v dovoz levné pracovní síly nahrazující Američany. Možnost pracovat v USA byla spojena s konkrétní firmou, ne s obecným povolením, což firmám umožňovalo zaměstnat pracovník i na méně kvalifikované pozice a mzdy stlačovat ještě víc.
Neoliberální elity nejdříve offshorovaly miliony pracovních míst v průmyslu do Mexika a Asie, přičemž lidem říkali “naučte se programovat, to je budoucnost”, aby později začaly dovážet tisíce programátorů z Asie, kteří práci dělali levněji.
Trump víza H1B nezrušil, ale vrátil jim původní význam – možnost firem přivézt si ze zahraničí odborníky, kteří jsou opravdu rozdíloví a/nebo na americkém pracovním trhu nedostupní. V prvé řadě jde o zvýšení poplatku za vízum z 2-5 tisíc dolarů na 100 tisíc dolarů ročně, což firmám brání dovážet si pracovní sílu jen pro účely nižších mezd. Dále se jako hlavní kritérium pro udělování víz zavádí princip “vyšší mzda, vyšší kvalifikace” – přednost tedy budou mít lidé s tou nejvyšší kvalifikací na ty nejlépe placené pozice.
Součást bezpečnostní strategie
Trumpova administrativa zásadně snížila počet schválených azylových žádostí. Za Bidena se schvalovalo okolo 50 % žádostí, za Trumpa toto číslo kleslo na 20 %. Je to důsledek zpřísnění standardů pro udělení azylu, důrazu na rychlé rozhodování, zamezení obstrukcí a omezenějších možností právního zastoupení.
Odpor k masové imigraci se dokonce dostal i do nové Strategie národní bezpečnosti Spojených států, která masovou imigraci prohlašuje za existenční hrozbu Americe i Západu. V případě Evropy ji označuje jako jednu z hlavních příčin jejího úpadku a demografickou změnu v jejím důsledku za hrozbu americkým zájmům.
Nejnověji se americká administrativa ostře vymezila proti Globálnímu paktu OSN pro imigraci a roli OSN při podpoře masové imigrace. Obvinila OSN ze systematické podpory masové imigrace do západních zemí a podkopávání jejich suverenity a bezpečnosti.
Podle Ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) bylo za rok 2025 z USA deportováno 2,5 milionů osob (600 tisíc pomocí ICE, 1,9 milionu samodeportací). Spojené státy tak poprvé za posledních 50 let zřejmě dosáhnou v roce 2025 záporné čisté migrace, tedy stavu, kdy ze země víc lidí odchází, než přichází. To se má letos ještě prohloubit (srovnejme s rokem 2024, kdy byla čistá imigrace +2,7 milionu lidí).
Poučení pro Evropu?
Dá se vyjádřit jednoduše. Když se chce, tak to jde. Ale pokud k tomu současné vlády imigrací nejpostiženějších evropských zemí (Británie, Německo, Francie, přibylo Španělsko) nemají odvahu, mnohdy ani vůli, může změny přinést jen jejich výměna. Schyluje se k tomu každým týdnem. Starmer v Británii už padl, Merz, Macron i Sanchez zažívají rekordně nízkou podporu. Události ve španělské Ceutě krizi jen urychlují.
Tématu migrace a poučení z amerických zkušeností se budeme věnovat na Konzervativním fóru 14. listopadu v Národním domě v Praze.
Za oponou migrace
