23.9.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Jak se daří, pane Zelenský?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Každému se někdy stává, že ho potká „den blbec”. Že se mu najednou nic nedaří, že nic nejde, nic nefunguje a vše, nač sáhne, se pokazí. Presidenta Ukrajiny, Volodymira Zelenského, jak se zdá, potkala letos celá série podobných dní. Docela dlouhá série. Takové „léto-blbec”. No posuďte sami.

Ještě krátce před začátkem letošního léta byl Zelenský plný optimismu a naše média plná očekávání. Co velikého a převratného se na summitu NATO ve Vilniusu dohodne. Všeobecně se předpokládala nějaká forma pozvání Ukrajiny do NATO, v horším případě pak alespoň silná bezpečnostní záruka od Západu a NATO. Jenže dlouho avizovaná „veliká ukrajinská ofenzíva”, vyfutrovaná miliardami dolarů a obrovským množstvím nejmodernější západní výzbroje, se mezitím ukázala být natolik kolosálním propadákem, že realističtějším státům Západu začalo docházet, co by si se zárukami pro Ukrajinu uvázali na krk. Z pozvání proto nebylo nic. Frustrovaný Zelenský se neudržel a na místě obvinil Joe Bidena a další vůdce Západu, přítomné ve Vilniusu, z neúcty. Trpce jim vyčetl, že “nejsou připraveni pozvat jeho zemi ke vstupu.”

Pak přišel summit G 20 v Indii. Zelenského loutkovodiči se moc, ale opravdu moc snažili, postavit otázku Ukrajiny do centra dění a dotlačit ekonomicky významné státy „nezápadní” části světa, aby se postavili na její stranu proti Rusku. Alespoň trošku. Třeba jen tím, že by odsoudili Rusko, jako agresora. Ale ani to neklaplo. Závěrečný dokument summitu nakonec jen obecně pohovořil o tom, že válčit by se tak nějak nemělo… Realističtější západní novináři ten debakl komentovali slovy: „Kyjev by měl po schůzce G20 pochopit, že jeho chování na mezinárodní scéně všechny vyčerpalo.” Že prostě Ukrajina není pupkem světa a její tragickou situaci má většina států planety zhruba na tom místě, kde my (například) ničivé záplavy v Libyi – pokýváme hlavou, že je to smutné a obrátíme stránku k praktičtějším záležitostem.

No nevadí, řekli si asi Zelenského patroni od Bidenů, zkusíme ho aspoň nějak protlačit do OSN a u nás doma, v USA do Kongresu. Aby se na něj a naši agendu, s ním spojenou, ve světě nezapomínalo. A tak měl Zelenský, před pár dny, projev v OSN. Nezklamal. Megalomansky navrhl úplně překopat Radu bezpečnosti a nádavkem k tomu zbavit Rusko práva veta. Podle našich médií jeho projev poslouchal (a poté nadšeně aplaudoval) zcela nabitý sál. Ovšem později se na sociálních sítích objevily snímky a spekulace, že to bylo poněkud jinak a že velká část světových státníků jeho projev vynechala. Spory o to, kolik takových bylo, se vedou doteď, ale jedno je jisté. Hlavy dvou ze tří největších mocností, Číny a Ruska, se vyignorovaly na celé zasedání, i se Zelenským. Otevřeně a předem.

A v tom Kongresu USA? Tam to dopadlo ještě hůř. Předseda Sněmovny reprezentantů, Kevin McCarthy,  Zelenského vystoupení před kongresmany prostě zrušil. Že na něj nemají čas. Tedy, slovy diplomatickými „odmítl Zelenského žádost oslovit Kongres na společném zasedání.” Protože: „…vzhledem k rušnému legislativnímu týdnu není dost času na společný projev.”  A aby toho nebylo málo, tak ještě 29 republikánských kongresmanů poslalo do Bílého domu dopis, v němž požadují odpovědi na několik klíčových otázek ve věci Ukrajiny: “Jak probíhá protiofenzíva? Jsou Ukrajinci blíže k vítězství, než byli před 6 měsíci? Jaká je naše strategie a jaký je prezidentův plán odchodu? Co administrativa definuje jako vítězství na Ukrajině? … Bylo by absurdní rezignací na odpovědnost Kongresu vyhovět žádosti o finance pro Ukrajinu bez znalosti odpovědí na tyto otázky.”

Tuhle vydařenou letní sérií neúspěchů korunoval Zelenský před pár dny opravdovým „majstrštykem”. Rozhádal se s Poláky. A spolu s nimi i s větší částí východní Evropy. Tedy s přáteli nejvěrnějšími, kteří jej dlouho podporovali, často i navzdory dopadům na vlastní obyvatelstvo. Ovšem i jejich pohár trpělivosti nakonec přetekl, když Kyjev oznámil, že podává žalobu na Polsko, Maďarsko a Slovensko ke Světové obchodní organizaci. Že nechtějí jeho obilí… Polský prezident Duda komentoval Zelenského počínání slovy: „Ukrajina se chová jako topící se muž, který se chytá všeho, čeho může. My však máme právo se bránit vůči škodě, která je nám činěna. Topící se člověk je extrémně nebezpečný, může vás stáhnout do hlubin, jednoduše potopit svého zachránce.” Bývalý slovenský premier Matovič byl stručnější: „Podejte prst a utrhne vám celou ruku”. O náladách, jaké po posledním Zelenského extempore panují u našich sousedů vůči Ukrajincům, nejlépe svědčí plakát, šířící se teď Polskem. Podívejte se na něj sami.

Co způsobilo takovouto sérii debaklů? Hlavní viníci budou asi dva. Tím prvním bude zřejmě povaha a osobnost Volodimira Zelenského. Většina herců, aby své povolání mohla vykonávat, musí být tak trochu sebestřednými histriony. Ale když se k tomu přidá poplácávání po zádech se zdůrazňováním ochrany vojensky nejsilnější světové velmoci (a případně i špetka kokainu), je na průšvih zaděláno. Což uznávají i realističtější Ukrajinští novináři. Volodymyr Gevko to popisuje slovy: „Sdílím a silně podporuji lobbování za ukrajinské zájmy ve světových společenstvích, protože to jsou mé zájmy. Ale lobbování zájmů je střízlivá, účelová diplomatická práce a nekonečné dialogy, ne výkřiky, výčitky, výsměch a karikatury. To jen pomáhá zkrotit vztek, ale přínos pro naši zemi a naši budoucnost je nulový.”

Druhou příčinou, proč „to jaksi nejde”, je všeobecné rozšíření únavy z Ukrajinské války. Ta už dávno zalehla Evropu a USA jak těžká deka. Vše se táhne už moc dlouho a stále nic. Žádný výsledek, kterým by vlády „zapojených zemí” ospravedlnily klesající životní úroveň svých obyvatel, inflaci, deindustrializaci a co hůř – pocit, že lépe už nebude. Nikde není vidět nějaké oslnivé vítězství, které by politikové mohli strčit před oči svým voličům a hlásat: vidíte, dokázali jsme to. Ty oběti stály za to. Vyhráli jsme. Jsme borci, šampioni, vítězové a teď už bude líp! Zahojíme se na poraženém! Zas budou levné energie a hojnost všeho… Kdepak. Všude kolem jsou slyšet jen řeči o nutnosti připravit se na dlouhodobou válku a za touto kulisou pracují vlády Západu na dalším utahování opasků.

Ne, nevyhráváme. My, jako Západ. A v takové situaci se dělají nejrůznější opatření. Závodní stáje třeba mění nasazené koně. Nadnárodní řetězce vyhazují ředitele místních poboček. Zkrátka, na místě Zelenského by se uvažující člověk začínal docela silně bát. Možná i proto je v poslední době tak nervózní a kope kolem sebe hlava nehlava.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
123 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)