2.9.2022
Kategorie: Společnost

Jak se chránit před Ministerstvem propagandy

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ

Ač je směšné třídit všechny ty propagandy do různých škatulek, bude lepší, když se podíváme, o co se všichni ti její prodejci a hráči Ministerstva propagandy (MP) snaží, aby nás mystifikovali.

Dost podobně jako další operační systémy, které prolínají našimi každodenními životy, tak ani základní funkce MP se tak moc nemění. Můj graf z roku 2007 zůstává i teď poučný ve shrnutí činností MP s jedinou změnou jen v tom, že pan Buffett teď skupuje ropné společnosti a korporace sociálních médií, což jsou teď hlavní mediální hráči.

Statistické lži (vládní divize), Úřad pracovní statistiky, komerce atd. Statistické lži (soukromý sektor), ratingové agentury, výdělky korporací, závazky utajené v rozvaze Velké lži (Bílý dům, Pentagon, Velká média, globální korporace, think tanky, marketing
Falešné HDP, inflace, nezaměstnanost atd. Falešné výdělky, (pro-forma faktury), aktiva a pasiv Všechno je fajn; opravdu, opravdu, opravdu
Odbor diskreditování reality (znalci, útoky/ očerňující kampaně, falešné blogy, šíření fám) Odbor fandění (Fox „News“, CNBC, rozhovory v rádiu, propagandističtí překrucovači faktů, vyslovující se experti) Odbor podvratnosti (agit-prop zpravodajských služeb, kontrašpionáž – domácí špehování, podvržené důkazy, záhadná úmrtí)
Warren Buffett kupuje stavebniny – opravdu „Zprávy“ jsou vždy dobré! Byli jste seřízeni; vaše obavy prodiskutovány; vysvětlení je zámořské

Základní misí Ministerstva propagandy není jen protlačovat žádoucí povídačku, tou je mystifikovat nosnou dynamiku systému ve prospěch hrstky na úkor většiny tím, že se propaguje prospěchářky vypočítavě podstrčený světový názor (weltanschauung), který vysvětluje, jak svět funguje způsobem, který chrání zájmy těch u moci.

Spisovatel science fiction Philip K. Dick v níže uvedeném citátu vysvětluje, že povídačka MP není jen maskovací sítí hozenou přes dynamiku nosných procesů, je to vytváření celého vesmíru – světového názoru, včetně kontextů k pochopení toho, co se děje, stanovování, co je hodnotné a co není, a jaké chování nám zlepšuje status a jaké nás vytlačuje na okraj.

Protože dnes žijeme ve společnosti, v níž média, vlády a velké i náboženská a politická seskupení korporace fabrikují falešnou realitu… Proto se v tom, co píšu, ptám: Co je vlastně reálné? Protože nás neustále bombardují pseudo-realitou vyfabrikovanou velice rafinovanými lidmi využívajícími sofistikované elektronické mechanismy. Nemám nedůvěru v jejich motivy; nedůvěřuji jejich moci. Té mají spoustu. A je to ohromující moc: která vytváří celé vesmíry, názorové vesmíry. Měl bych to vědět. A já tedy dělám to samé. – Philip K. Dick

Klíčovým mechanismem při zřízení dominantního světového názoru je think-tank (mozkový trust) čili ekvivalent prospěchářského spolku, co si osobuje autoritu stanovovat, co je pravda, co je lež, co je důležité nebo důležité není. To může být jak autorita v interpretaci duchovních textů, tak ekonomických politik, zdravotnictví „standardů péče“, geopolitických cílů atd.

Jelikož lidé jsou vrozeně sociální, po statutu toužící bytosti, tak je hierarchie autorit a moci vzduchem, který dýcháme. Ti, kdo se uchytí jako autority, nezískají jen moc, ti ztvrdí svoji moc na bázi své autority více než na základě loajality či kompetentnosti.

Ta nesmírná moc sociálních médií i tradičních médií propagovat tvrzení autorit vygenerovala matoucí soupeření různých agend a povídaček ve vzájemném konfliktu, co na sebe vrčí. Různá centra moci kolaborují na protlačení světových názorů, které přináší prospěch jejich zájmům, není to ale úplně vzájemně konzistentní. Jednou věcí, na které se všichni účastníci Ministerstva propagandy shodnou, je přesvědčení: naše moc je zasloužená a musíme ji bránit proti všem hrozbám, které představují nespřízněné subjekty jak doma, tak v zahraničí.

Takováto fragmentovaná a neustále se někam jinam šinoucí kakofonie soupeřících autorit je destabilizující. S tím, jak jsou tektonické desky světových názorů v kolizi, hrany se drolí a lidé přirozeně hledají bezpečnost v nějaké základní soupravě toho, čemu se dá ještě věřit, takže v podstatě „kolem sebe staví vozové hradby“ ve snaze obnovit nějakou vnitřní stabilitu.

Vidíme to v intenzivní politické polarizaci naší éry (viz graf níže). Aby nám ta soupeřící tvrzení různých autorit dávala smysl, omezujeme perimetr toho, co je obhajitelné, a stavíme větší část světa jako, že to jsou „naši nepřátelé“ (oni) a rezervujeme si „bezpečné, věrohodné místo“ pro několikeré „pro nás“.

Na obrázku rostoucí názorové rozkoly mezi modrými příznivci Demokratů a červenými příznivci Republikánů v průběhu let 1994, 2004 a 2017.

S tím, kolik je v Ministerstvu propagandy (MP) soupeřící frakcí, dochází k přebujení propagandy až tak, že vlastně už nic jiného než propaganda nezůstalo. Ve vesmíru nevykonstruovaném z ničeho jiného než z agit-propu a propagandismu si z toho všichni vybereme své oblíbené vzorky. James Bond si vybral telefon Nokia. Ač v krámu u Nokie už dávno nikoho neviděli, teď když chceš být módní jako Bond, běž si koupit telefon Nokia.

Marketing je pro MP celým vesmírem. Všichni něco prodávají, aby si získali nebo udrželi moc, status, podíl na názorovém zaměření nebo třebas tu nejvyšší cenu, dominantní světový názor.

Abyste si ten zmatek ulehčili, tak si máte prosím stáhnout poslední aktualizace od toho Ministerstva pravdy. Tyto aktualizace přeci nahradí všechny ty dezinformace, zavádějící pokyny a vyložený marketing, vnímejte to ironicky, fakty nebo správnými interpretacemi faktů. (Musíme zničit celé současné uspořádání, abychom ho zachránili. Je vám to jasné, tak to udělejte.)

Ač je směšné třídit všechny ty propagandy do různých škatulek, bude lepší, když se podíváme, o co se všichni ti její prodejci a hráči Ministerstva propagandy (MP) snaží, aby nás mystifikovali. Podle mých analýz jsou ty věci, v nichž musíme být mystifikováni za každou cenu už neudržitelné a kypí jim zpod pokličky, což je 1) současná spotřeba a zdroje, 2) současné metody vytváření kapitálu takové, že hrstka si může skoupit nejhodnotnější aktiva planety, 3) neokolonialismus, tj. moderní náhrada za staré modely okupace a vykořisťování silou, a 4) neofeudalismus, tj. ekonomické, sociální a politické uspořádání, v němž jsou příslušníci většiny nevolníky moderních dnů s extrémně omezeným zastoupením a pravomocí, o nichž ale říkají, že to je neomezené.

„Můžeš být čímkoliv, pro co se rozhodneš!“ Nebo přinejmenším tvůj digitální avatár to může a to je prakticky stejně dobře, jako mít opravdu zastoupení a pravomoc ve skutečném světě. Nebo nám to alespoň říkají, bezmyšlenkovitě, bez ustání a bez oddechu.

TYLER DURDEN

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 3,14 out of 5)
Loading...
9 komentářů