Jak dlouho se udrží u moci probruselské strany, které v neděli dobyly Polsko?

Volební účast 74 % mohou Polákům politici ostatních západních zemí jen tiše závidět. K volebním urnám podle Státní volební komise přišlo 21 596 674 voličů. Překonali tím i rekord z prvních svobodných voleb v roce 1989, jichž se účastnilo 68 % voličů. Méně záviděníhodný byl samotný průběh voleb, při nichž došlo k mnohačetnému porušení volebního zákona a zákona o referendu.

Referenda, které bylo s výběrem poslanců a senátorů spojeno, se zúčastnilo pouze 40 % voličů, takže jeho výsledky nejsou právně závazné. Na položené otázky hlasující odpověděli takto:

1) Podporujete prodej státního majetku zahraničním subjektům, což vede ke ztrátě kontroly polských žen a mužů nad strategickými sektory ekonomiky? NE zakroužkovalo 96,4 9% hlasujících.

2) Podporujete zvyšování věku odchodu do důchodu, včetně obnovení důchodového věku zvýšeného na 67 let pro ženy a muže? NE odpovědělo 94,61 % voličů.

3) Podporujete odstranění bariéry na hranici mezi Polskou republikou a Běloruskou republikou? NE vybralo 96,04 % právoplatných účastníků referenda.

4) Podporujete přijímání tisíců nelegálních přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky v rámci mechanismu nuceného přesídlování, který zavedla evropská byrokracie? NE zaškrtlo 96,79 % těch, kteří měli možnost vhodit do urny hlasovací lístek.

Zmaření referenda

Podle webu INFOR si řada voličů na mnoha místech po celém Polsku stěžovala, že jim volební komisí nebyl vydán ani hlasovací lístek k referendu ani obálka k jeho vhození do urny. Na dalších místech si voliči stěžovali, že se jich členové volební komise ptali, jestli se chtějí referenda účastnit místo toho, aby jim prostě jen předali hlasovací lístky a obálky a nechali na nich, jak se rozhodnou. Všechny tři případy jsou porušením ústavního zákona o referendu a podle pondělního vydání INFOR už skupina voličů, kteří se cítí tímto nezákonným postupem poškozena, připravuje stížnosti proti průběhu referenda, s nimiž se chtějí v zákonné lhůtě obrátit na soudy.

Celý problém má dvě roviny. Administrativně volební a trestně právní. Proti porušení volebního zákona nebo zákona o referendu se volič může domáhat opravného prostředku u soudu, který může v krajním případě nařídit opakování referenda nebo voleb v místě, kde k pochybení došlo. Pokud jde o drobné chyby při součtu hlasů nebo jen málo početné chyby, může je soud opravit svým rozhodnutím sám. Osoby, které se úmyslně dopustí vážného porušení volebního nebo referendového zákona však mohou být i trestně stíhány za maření průběhu voleb nebo referenda. A to i tresty odnětí svobody. Zvláště pokud by čin spáchaly jako úřední osoby, jimiž jsou mimo jiné i členové volebních komisí. Už během volební kampaně se šéf štábu Občanské platformy nijak netajil tím, že Občanské koalici (KO) jde o zmaření závaznosti referenda. Úspěch při zmaření referenda si na tiskové konferenci v pondělních časných ranního pochvaloval i lídr KO Donald Tusk. Což je pozoruhodná ukázka arogance a pocitu beztrestnosti od kandidáta na předsedu vlády.

Porušování volebního zákona

Těžké problémy na mnoha místech provázely i samotný výběr poslanců a senátorů. Velká část voličů přišla do volebních místností bez hlasovacích lístků. Volební zákonodárství to nepovažuje za porušení zákona a předepisuje, že volič má právo si hlasovací lístky vyzvednout i ve volební místnosti. Obecní úřady však na tak velké množství voličů bez lístků nebyly připraveny. Podle INFORu na několika tisících volebních okrsků lístky volebním komisím celkem brzo došly. Doplňování náhradních lístků muselo být provedeno na mnoha místech i několikrát denně, což velmi zdržovalo průběh voleb. Před volebními místnostmi se podle Gazety prawne tvořily dlouhé fronty čekajících. V několika městech kvůli tomu voliči hlasovali až do 3 hodin pondělního rána, i když zákon stanoví, že volební místnosti se uzavírají v neděli ve 21 hodin.

Je otázkou, zda k této situaci došlo vinou šlendriánu pracovníků obecních úřadů, kteří nezajistili řádné rozeslání volebních lístků do všech domácností a nezásobili předem okrskové volební komise dostatkem náhradních hlasovacích lístků, nebo zda šlo o někým záměrně zorganizovanou sabotáž voleb, aby je v případě pro určitou skupinu nepříznivého výsledku bylo možné napadnout masovými soudními stížnostmi, jež by v krajním případě mohly vyústit až v prohlášení o neplatnosti voleb a neřízením jejich opakování Ústavním soudem. V této souvislosti je zajímavé, že ve městech Jagodna, kde se hlasovalo ještě i po třetí hodně ranní, i ve městě Kleczkowie, kde voliči stáli ve frontě na hlasování přes 8 hodin, drtivě zvítězila Občanská koalice.

Stejně tak je „pozoruhodné“, že zahraniční pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) žádnou z těchto skutečností nezmínili ve své zprávě o průběhu voleb, kterou zveřejnili v pondělí. Podle mise OBSE byl jediným problémem fakt, že zástupci vládní strany PiS měli během volební kampaně ve veřejnoprávní televizi a rozhlase větší prostor k vyjadřování než zástupci opozičních stran. Vůbec přitom nezmínili, že opoziční strany – zejména probruselské – měly zase mnohem více prostoru v soukromých médiích. Ani fakt, že protibruselská koalice Konfederace byla v přístupu do médií těžce diskriminována.

Ukazuje se, že první porevoluční prezident Lech Wałęsa ve svém pátečním vyjádření pro deník Rzeczpospolita nebyl moc daleko od pravdy, když varoval, že země je na pokraji občanské války.

Kdo bude vládnout?

Prezident Andrzej Duda (PiS) v neděli večer na tiskové konferenci po oficiálním skončení doby pro hlasování poděkoval občanům za to, že se v tak hojné míře zúčastnili voleb. Pochválil si, že volby proběhly bez nějakého hacknutí sčítacích systémů ze strany ruských a běloruských tajných služeb. Současně oznámil, že sestavením vlády pověří vítěze voleb a upřesnil, že tím myslí lídra koalice, která získala nejvíce hlasů.

V letošních volbách se do Sejmu dostaly pouze poslanci, kteří byli zapsaní na kandidátkách volebních koalic tvořených více stranami. Volební zákon, jenž zemi dělí do 41 volebních obvodů podle vojvodství, totiž velmi znevýhodňuje malé strany, které mají minimální šanci se do Sejmu dostat. I velké strany se kvůli metodě přepočtu hlasů na mandáty mandátů, který zvýhodňuje vítěze, účastní voleb v rámci koalice z více stran.

V pondělí Tusk ostře kritizoval prezidenta za to, že pověřením vítěze voleb prvním pokusem k sestavení vlády „pouze zdržuje“ převzetí moci opozicí. Deník Rzeczpospolita upozornil, že na to podle ústavy má prezident právo, a že by si Tusk jako uchazeč o funkci premiéra měl pořádně přečíst ústavu, která prezidentovi dává hodně a silných pravomocí. Střetů mezi prounijní vládou a prezidentem z PiS lze podle konzervativního deníku čekat hodně. Šéfredaktor Bogusław Chrabota zdůraznil nejdůležitější z nich je právo prezidenta vetovat návrhy zákonů, které schválil Parlament. K přehlasování prezidentského veta je podle ústavy třeba 3/5 poslanců, což je 276 hlasů. K tomuto číslu má budoucí vládní sestava se svými 247 poslanci dost daleko.

Programový guláš

Velkou otázkou je rovněž, čeho vlastně bude probruselská vláda schopna. Podle rozboru volebních programů, který pro deník Gazeta prawna zpracovala Maria Krzosová, nemá vládní koalice složená ze tří volebních koalic mnoho společných zájmů. Kromě vyhození PiS z vládních křesel se podle její analýzy většina částí volebních programů budoucích koaličních stran v podstatě vylučuje.

Ve článku „Co se změní po volbách v roce 2023? Volební programy Občanské koalice, Třetí cesta a levice“ Krzosová shrnula volební programy takto:

Občanská koalice

„Volební program Občanské koalice (KO), obsažený v dokumentu ‚100 specifik na 100 dní‘, lze rozdělit na požadavky týkající se „úklidu“ po vládě Práva a spravedlnosti a na body o tom, jaké změny chce KO zavést v řízení státu. V prvním případě chtějí odbourat reklamní vysvětlování vládní politiky a nechat přešetřit nesrovnalostí, ke kterým došlo během vlády PiS – např. obálkové metody při veřejných zakázkách. KO chce slibuje, že donutí osoby odpovědné za skandály k odpovědnosti. Současně se hlásí k programu obnovení právního státu a transparentnosti veřejného života, včetně transparentnosti veřejných financí. Hodlá prosazovat odpolitizování institucí, které by neměly být politické (např. Polská televize).

V druhém oblasti KO slíbilo voličům například zavedení 1500 zlotých pro ženy vracející se na trh práce po porodu dítěte. Tyto prostředky lze použít jakkoli – najmout si chůvu, zaplatit školku nebo – jak vysvětlil Donald Tusk – sdílet s rodinným příslušníkem, který podporuje rodiče v péči o dítě – např. babičkou (proto v programu KO tato dávka se nazývala „babička“).

Mezi další předvolební sliby KO patřilo zavedení bezúročné půjčky na koupi nového bytu nebo příspěvek 600 zl na pronájem bytu pro mladé.

Formace šla do voleb i se sliby adresovanými přímo ženám, např. nouzová antikoncepce bez předpisu nebo legální interrupce do 12 týdnů těhotenství.

KO chce také odpolitizovat školy. Ohlášeno bylo například i zvýšení platů učitelů.

V ekonomické oblasti sliby KO zahrnovala např. zrušení změn zavedených polským řádem v oblasti pojistného na zdravotní pojištění a změny daní.

Občanská koalice během kampaně také zdůrazňovala nutnost deblokace fondů EU včetně prostředků z Národního plánu obnovy, do něhož by měly jít peníze z Fondu obnovy EU.“, uvádí analýza Gazeta prawne.

Klíčovým důvodem, proč v Bruselu nedělní výsledky polských voleb mohli v úterý oslavovat, se týkají zejména posledních dvou bodů. Odblokování peněz z Fondu obnovy, které Polsku protiprávně zadržuje Evropská komise je totiž podmíněno zrušením řady ekonomických opatření vlád PiS, které sice nemají nic společného s pravidly právního státu, jimiž se Brusel zaklíná, ale které jsou otevřeně proti politice EU. Dosluhující polská vláda dočasně zavedla v DPH sazbu 0 % na potraviny, pohonné hmoty a energie. Brusel to považuje za porušení pravidel jednotného vnitřního trhu EU. Díky sazbě 0 % jsou dnes benzín a nafta v Polsku v průměru o 8 Kč/l levnější než v ČR. Češi jezdí masově nakupovat pohonné hmoty k severním sousedům, na čemž polský státní rozpočet vydělává miliardy zlotých na spotřebních daních, které drží na minimální evropskou směrnicí předepsané úrovni. Další miliardy zlotých na daních z příjmů vydělává polská státní kasa i na nákupních nájezdech Němců a Čechů do Polska za potravinami.

Zablokování peněz pro Polsko bylo v Evropské radě vetováno Maďarskem. Evropská komise přesto vyplacení peněz blokuje. Vláda premiéra Mateusze Morawieckého (PiS) na to reagovala zastavením výběru peněz za emisní povolenky od podniků v Polsku. Emisní povolenky jsou klíčovým nástrojem grýndýlu. Brusel jimi hodlá financovat splácení dluhu 750 miliard eur, které si EU půjčila od bank a penzijních a investičních fondů do Fondu obnovy. Zastavení výběru peněz za CO₂ povolenky vedlo k mnohem nižšímu růstu cen elektřiny a tepla v Polsku než v ostatních zemích EU. Což je další z opatření, které rovněž přispívá k cenovým rozdílům v polských versus českých, slovenských a německých obchodech.

Prosazení plánu KO na zrušení těchto opatření nebude mít Tusk vůbec jednoduché, protože jsou v přímém rozporu s programem dalších budoucích účastníků vlády.

Třetí cesta

„Mezi volební sliby Třetí cesty, tedy výboru vytvořeného Polskou lidovou stranou (PSL) a Polskem 2050, patří například prohlášení o způsobu zdanění podnikatelů. Strana slíbila, že po celé volební období nezavede zvýšení daně z příjmů právnických osob ani fyzických osob ani DPH. Změny je koalice vedená lidovci ochotna připustit jedině v případě, pokud by s nimi občané vyslovili souhlas v referendu. A i tak by musely začít platit vždy od začátku roku. Změny by podle předsedou obou koaličních stran Kosinaka Kamysze a Szymona Hołownia musely být schváleny nejméně půl roku před nabytím účinnosti“, napsala Krzosová.V oblasti daňových změn jde tedy program třetí cesty zcela proti hlavním ekonomickým záměrům KO.

„V bodech týkajících se práva na potrat Třetí cesta mimo jiné slíbila zrušení změn zavedených v rozsudku polského ústavního tribunálu z roku 2020, který přinesl zákaz provádění umělého přerušení těhotenství v Polsku. Pokud jde o další liberalizaci tohoto zákona, chce v této věci uspořádat referendum.

Třetí cesta věnuje velký prostor vzdělávání. Na vzdělávací systém má být nakonec přiděleno 6 %. Formace také ohlašuje zavedení jedné hodiny angličtiny denně od první třídy, změny základního kurikula a odpolitizování škol.“, uvádí analýza Gazety prawne.

Nová levice

„Jak správně tušíte, vzhledem k profilu obou stran je ve srovnání s Třetí cestou levice v ideologických otázkách liberálnější. Týká se to například problematiky potratů. Tato strana chce zavést právo na ukončení těhotenství až do 12. týdne v závislosti pouze na rozhodnutí ženy. Formace také slíbila zavést do polského systému instituci civilního partnerství (bez ohledu na pohlaví).

Společné s ostatními stranami mají postkomunistická SLD a nově levicová strana Razem, které tvoří volební koalici, například upozorňování na roli vzdělávacího systému. Program levice obsahuje například ustanovení o náhlém zvýšení platů na univerzitách a zavedení univerzálního stipendijního systému pro všechny lidi do 26 let. Při pokračování ve vzdělávání stipendium 1 000 zlotých měsíčně. Levice chce také zvýšit procento výdajů ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj na 3 % HDP.

Největší část programu Levice se týká bydlení. Strana ve svém volebním programu deklarovala: ‚V letech 2025-2029 postavíme v rámci Národního programu bydlení 300 000 moderních bytů za levný pronájem.‘

Levice chce také zvýšit úroveň výdajů státního rozpočtu na zdravotnictví.

Stádo trojských koní

K tradicím polské politiky patří parlamentní přeběhlictví. V každém volebním období se z různých stran odštěpil jeden nebo více poslanců a založili novou stranu. V poslaneckých sestavách volebních koalic je na tento problém zaděláno doslova systémově.

Nejsilnější probruselská kandidátka Občanské koalice je něco jako „kočkopes“. Na jedné listině spolu kandidovali liberálové, kteří chtějí privatizovat zbytky státního majetku a zástupci vyslaní zemědělskou stranou Agrounie. Pokud by Tusk chtěl vyhovět Bruselu a zrušit zákaz dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny okamžitě mu odpadnou z vlády poslanci za tuto zemědělskou protestní stranu. Protestní zemědělská strana Agrounie je natolik zajímavým fenoménem, že si zaslouží vlastní článek.

Na kandidátce občanské koalice však bylo zvoleno ještě několik dalších představitelů ještě jiných stran. Všichni měli na kandidátce uvedeno jakou stranu reprezentují. Takže pokud odejdou z poslaneckého klubu Občanské koalice jako výraz nesouhlasu s vládní politikou, není to v Polsku vnímáno jako zavrženíhodný akt zrady, ale hájení zájmů vlastních voličů.