
Inkluze … cesta do pekla, dlážděná dobrými úmysly. Pojďme hovořit o školství s učitelem
STANISLAV KORITYÁK
Před dvěma týdny vzbudil rozruch výrok paní senátorky Jany Zwyrtek-Hamplové, která vyjádřila názor, že by pro romské děti mohly být přínosem specializované třídy. Došlo k tomu 30. 3. 2023 v Senátu, při rozpravě o možnostech rozšíření pravomoci ombudsmana. Ale opomněli větu, kterou text začínal: „…jsem odpůrcem jakékoli diskriminace, protože ta nepatří do civilizované společnosti.“
Paní senátorka udělala chybu, že mluvila konkrétně o Romech, což bylo hloupé a v podstatě zbytečné. Zanedbané děti jsou i mezi českými. Mám pocit, že paní Zwyrtek-Hamplová v dané pasáži měla na mysli inkluzi. Mohla hovořit o inkluzi obecně, protože současné pojetí inkluze (česky začleňování) je koncept, který nadřazuje ideologická hlediska nad odbornou péči.
Co Jana Zwyrtek-Hamplová skutečně řekla?
Hned zkraje upozorňuji, že tento projev nebyl předem připraven. Je rozdíl mezi promyšlenou řečí a spontánní reakcí na určitý výrok. Toto je plné znění oné problematické pasáže:
„Chci říct, že se domnívám, že bychom si tyto věci možná jako ČR měli řešit v rámci svých hranic, na základě nějakých svých zkušeností, tendencí, nějakých tradic, zvyklostí. Tady bych ještě zmínila, velmi bych rozuměla, že tam mám taky spoustu starostů, k tomu segregovanému školství. Musí být společně děti všechny. Romské, české atd. Krásná myšlenka. V reálu nerealizovatelná, protože bychom ubližovali těm dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum. Naopak, možná kdyby se udělaly samostatné třídy pro romské děti, vybudujeme jim ty rovné šance do budoucna. Není to diskriminace, je to naopak prostě úplně rozumný krok. Zdravý rozum, to bych apelovala, abychom mohli třeba jít EU příkladem, jak si to v ČR upravíme, vč. třeba těch pravomocí ombudsmana, kterým já tleskám. Velmi bych si říkala, ať si nevšímáme jenom těch běžných diskriminací – muž, žena, osoba postižená, třeba na vozíku.“
Samozřejmě věta o etniku zaznít neměla. Ale kdo někdy mluvil „spatra“, ví, jak těžké je pohotově nacházet správná slova. Hledám je i já teď, při psaní tohoto textu. Oproti řečníkovi u pultíku mám na výběr vhodných slov dostatek času. Kdyby paní Hamplová měla proslov předem připravený, vypadal by asi jinak. Pokud by řekla třeba „projevy určitého etnika“, vyznělo by to lépe. Každému opravdu není příjemný křik a agresivní chování – viz škola v Jirkově, v níž působí ochranka. A bylo by to i legitimní, právo na bezpečnost žáků chrání Školský zákon.
Inkluze je ideologický koncept, nadřazený nad odbornost
O tom, že současná podoba inkluze nemá s odborností nic společného, nemám nejmenší pochybnosti. A jsem to schopen i dokázat. Ukážu to na medicíně.
Odborný = speciální. Dentista je odborník na léčení chrupu. Psychiatr je odborník na duševní zdraví. Každý jistě uzná, že „zubař“ není totéž co psychiatr, ačkoliv jsou oba dva lékaři. A pak tu máme obvodní lékaře. Ti sami léčí některé nemoci, ale v případě, že pacient potřebuje odbornou péči, posílají jej k odborníkovi, který se na danou problematiku specializuje a dokáže poskytnout účinnější pomoc. Proto na těchto místech sedí ODBORNÍCI. Na rozdíl od školství, kde se odbornost stírá, zpochybňuje a rozmělňuje. Viz učitelé bez vzdělání, asistenti se základním vzděláním a „odborné kurzy“ neziskových organizací, které s tím, co učí, mívají minimální nebo žádné praktické zkušenosti. Ano, mají dlouholetou praxi ve „žvanění“ o těchto věcech.
Pokud bych tento koncept přenesl do školského prostředí, a ocenil bych, kdyby tomu tak skutečně bylo, pak je škola oním pomyslným obvodním lékařem. Poskytuje základní vzdělávání všem dětem bez rozdílu, podobně jako obvodní lékař poskytuje základní péči všem pacientům bez rozdílu. Ale v případě, že se objeví dítě se speciálními potřebami, měla by jej škola předat do péče odborníka, který mu dokáže poskytnout specializovanou péči. Tu dokáže poskytnout třeba Jedličkův ústav.
„Segregace“ v zdravotních službách?
V medicíně je zcela běžné, že máme specializovaná oddělení – gynekologii, plicní, oční, ušní atd. Nikdo nehovoří o segregaci žen na ženských odděleních ani o segregaci duševně nemocných na psychiatrických klinikách. Jedná se o odbornou péči na specializovaných pracovištích. Ovšem pokud se objeví větší procento romských dětí na „zvláštních školách“, případně „základních školách praktických“, už tu máme segregaci. A my, místo abychom zjistili, zdali tyto děti skutečně nějakou pomoc potřebují, počítáme, kolik procent z nich tvoří Romové.
Jde o pomoc dětem, nebo o statistiku? Že jich je vyšší procento, ještě vůbec nemusí znamenat, že se jedná o diskriminaci nebo segregaci. Může se opravdu jednat o adekvátně poskytnutou pomoc zanedbaným dětem, bez ohledu na původ. Možná právě odpírání odborné péče je ta skutečná diskriminace. Na základě původu by některé děti neměly mít přístup na speciální školy. Co kdyby nás zase „hubovala“ EU?
Nikoho by ani nenapadlo tvrdit, že péče kardiochirurga je diskriminační, protože vyčleňuje pacienta z kolektivu, sedícího v čekárně obvodního lékaře. Prostě protože tento pacient potřebuje péči, kterou mu „jeho pan doktor“ při sebelepší vůli poskytnout nedokáže. Proto je vyslán na specializované pracoviště. Ale má-li speciální péči dostat dítě, už se zjišťuje, jaký má původ.
Pokud bychom skutečně přenesli koncept „společného vzdělávání“ (praktikovaný v školství) do zdravotnictví a zavedli „společnou lékařskou péči“, pak bychom asi začali rušením odborných pracovišť. Podobně jako byly omezeny některé speciální školy. Pak by bylo na místě přijmout asistenty lékaře, s minimálním požadavkem na vzdělání, kterým je ukončené základní vzdělání. Ano, asistenta pedagoga může dělat „absolvent“ základní školy. Nelze přece diskriminovat nevzdělané.
Následně by „odborníci z neziskovek“ pro lékaře připravili kurzy na téma „práce s heterogenní skupinou pacientů“ a mohli bychom začít. Že lektoři z neziskovky nikdy neléčili? Nevadí. Učitele také učí odborníci bez praxe. A jak se nám to začleňování daří! Do čekárny bychom pak spravedlivě inkludovali všechny pacienty bez rozdílu onemocnění. Lékař by se věnoval svým „chřipečkám“, vydával různá potvrzení, a pacientům se speciálními potřebami by se věnovali asistenti lékaře. Připadá vám to chycené za vlasy? Tak to ale ve škole vypadá. Mongolskému dítěti „pomáhá“ asistent, který se s ním nedomluví, a agresivního osmdesátikilového „pořízka“ usměrňuje padesátikilová asistentka.
Speciální potřeby – převod lékařské péče do sociální oblasti
Jak jsem napsal, inkluze je ideologický koncept, který nestojí na odborných základech. Spíše se jedná o zbožná přání těch, kteří z tohoto konceptu profitují. Že je to nesmysl, zjistili už v Norsku, kde inkluzi před několika lety zrušili. Nově (po prudkém propadu finských žáků v mezinárodním srovnání) prozřelo i Finsko a na oficiální úrovni uznalo, že bude nutné přehodnotit koncept vzdělávání, ke kterému my stále ještě vzhlížíme.
Každá ideologie si vytváří obranné mechanismy, jimiž chrání sebe sama před ohrožením zvenčí. K těm patří dogmata – pevné základy, o nichž se nediskutuje. Dále to jsou zakázaná témata, to jsou ta, která není možné uhájit v odborné diskuzi, a proto jsou nepřípustná. Za tímto účelem mívají ideologie vlastní jazyk, který fakticky neumožňuje překročit mantinely „přípustné komunikace“, vymezené předchozími dvěma body. Tomu v jedné neziskovce říkají „bezpečná komunikace“ – znám ze školení.
Jako příklad mohu uvést také sousloví „speciální potřeby“. Dnes je nekorektní říci, že je žák postižený. Říkáme, že má speciální potřebu (třeba protézu nohy). My tím nepřímo tvrdíme, že je daný člověk zdravý. Pak je ale otázkou, zda potřebuje odbornou péči, je-li „zdravý“. A odpovíme-li, že ano, musíme zákonitě dojít k závěru, že dotyčný nepotřebuje lékaře, ale asistenta, kterého dodá kterákoliv neziskovka. Může jím klidně být i člověk se základním vzděláním. Už se přece nejedná o lékařskou péči, že ano?
Umělé vytváření „speciálních potřeb“ je dobrý byznys
Termín „speciální potřeby“ se využívá i ve školství. Speciální potřeby má třeba nevidomý žák, umístěný v běžné třídě. Pokud by se nacházel v zařízení, specializovaném na práci s dětmi s poruchami zraku, jeho potřeby by nebyly „speciální“, jednalo by se o standardní potřeby, na něž je ústav zařízen. Ve škole se však jedná o speciální potřebu, protože je odlišná od potřeb zbytku třídy. A v téže třídě můžeme mít další dva žáky s úplně jinými „speciálními potřebami“, na něž škola není připravena. Kdyby tyto děti byly v specializovaném zařízení, dostaly by nesrovnatelně kvalitnější péči a zároveň by jejich potřeby nebyly „speciální“.
Dovolím si ještě jeden příměr. Školy v „době inkluzivní“ fungují jako kukuřičné pole, kde jsou mezi stonky kukuřice „inkludována“ rajčata a slunečnice. Jejich „speciální potřeby“ uspokojují asistenti s konvičkami, kteří chodí polem a pečují o ně, ovšem bez potřebného vzdělání. Kdyby měla rajčata a slunečnice vlastní pole, stačil by k péči o všechny jeden vystudovaný agronom.
Takto uměle vznikají „speciální potřeby“, na něž se pak „nabalují“ štědře dotované služby, které platíme my všichni. Není to tedy výhodné ani pro nás ani pro děti. Nebylo by opravdu lepší poskytovat péči přesně podle jejich potřeb, jak navrhuje paní senátorka Zwyrtek-Hamplová?
Slovo „rasa“ bylo použito opravdu hloupě. Věřím, že omylem. Odbornou péči skutečně nelze poskytovat na základě rasy, i když se tak na základě tzv. pozitivní diskriminace někdy děje. Toto řekl v roce 2011 pan Šimáček, hlasitý kritik paní Zwyrtek-Hamplové, „šéf“ Agentury pro sociální začleňování: „Dokonce by bylo žádoucí přednostně nabízet místa v mateřských školkách právě sociálně znevýhodněným domácnostem.“ Nedojde pan Šimáček nakonec k tomu, že na základě „přednostního přijetí“ vznikne vyloučená školka? Já myslel, že podle školského zákona, i podle Listiny lidských práv a svobod jsou si všechny děti rovny…
(Senátní projev Jany Zwyrtek Hamplové najdete v plném znění ZDE.)
Inkluze neboli umělá retardace v ZDŠ.
Kdysi prostě žáci na 1. stupni „separovali“ opakováním ročníku.
Dnes se tlačí fest na pilu,
aby se známkování zrušilo.
Takže skrze jakési „nejasné hodnotící bláboly“ se dnes všichni dostanou do do cíle?
Hodinky jako holínky.
Staré pořekadlo říká, že „pokud není shůry dáno, v apatyce nekoupíš.
Je to jasné jak facka.
Autor má samozřejmě skoro ve všem pravdu, akorát s v příměru – rajčatama a slunečnicema v kukuřici střelil kozla.
Tyto plodiny, každá z nich, z principu vyžaduje jiný přístup a má jiné plody. Nemá to nic společného s IQ a vrozenými vlastnostmi. Od každé žádáme něco jiného.
U lidí víme, že existují vrozené rozdíly v IQ a ve schopnosti přizpůsobení
A víme, od pradávna, že lidé jsou různí, s různými vlastnostmi a předpoklady.
Je nad slunce jasnější, že, holt, ze všech dětí nemohou být inženýři, lékaři, reprezentanti v různých sportech, skladatelé, spisovatelé, atd., atp.
To je dávno naprosto všeobecně známý fakt.
A pokud soudružka Valachová prosadila inkluzi pro české a moravské děti, pak je tu otázka, do jakých škol chodí, nebo chodily děti soudružky Valachové?
A do jakých škol chodí děti ostatních politiků, a samozřejmě, a logicky, děti všech těch, kteří tahle swinstva prosazují.
Chtělo by to dotáhnout do konce.
A pak ty sprosté a prolhané držky rozkopat kanadama.
Zdá se vám to kruté?
A že ty swině likvidují budoucnost děti jiných rodičů?
nejvíce se inkluze povedla ve vládě. Tam už jsou jenom inkludovaní.
Inkluze je jen jedna z podvratných sabotáží,
které nám byly „shora“ vnuceny Západem (bruselem), kormidlovaným „kýmsi“ k sebevraždě. Inkluse má v tom mixu zajistit demenci budoucích generací.
Vzpomeňte jen namátkou těch dalších ran – multikulturalismus, migrace, gender, LGBT šílenství, Green deal…. Někdo to chce mít hóódně pojištěné. Jako sebevrah, co vypije jed, vyleze na stoličku, uváže si smyčku a picne se do hlavy… Tak si dnes stojí Západ. I s inklusí.
Musíme u toho být?
UMĚLÉ VYTVÁŘENÍ SPECIÁLNÍCH POTŘEB
Umělé – tj. zbytečné?
Speciální – umělé – zbytečné!
Nehledě a vlastně především nikoliv prioritně v zájmu skupin , pro kterou je toto umělé vytvářeno, ale v zájmu prioritně a především toho kdo je tvůrcem. Je to především jeho zdroj velmi slušných financí. Plus, protože SE TO TVÁŘÍ a je předkládáno jako nezbytnost, (ale v podstatě zbytečná!) , velmi často štědře z různých zdrojů, včetně státních financí, je ještě dotováno.
Pan Valachová s její inkluzí našemu školství velmi ublížila. Jak organizačně, finančně, ale i v samé podstatě. Nelze vždy a všude spojit absolutně nespojitelné. Proto velmi ve větší míře začaly prchat děti, nikoliv jen mimořádně nadané, ale i ty, které systém inkluze brzdil, do víceletých gymplů. Není se čemu divit. Přirovnám k olympiádě a paralympiádě.
Zmíním třeba tzv. „chráněné dílny“ . Nad tím se nikdo nepozastavuje. A vůbec do toho nepatří to co nešťastně a BLBĚ zmínila paní senátorka, o cikánech.
SPECIÁLNÍch – OPRÁVNĚNÝCH potřeb pro různé lidi je velmi mnoho, aniž by jejich množství muselo být UMĚLE navyšováno.
VSUDE, kde jsou cikani, jsou problemy a potize. Muze nekdo rici, ze to tak neni?
Hovořme o korelaci.
Z bezpečnostních důvodů. Korelace je souběh dvou skutečností, bez (oficiálně) prokázané souvislosti.
Nejde tu jen o cikány. Kdekoli se zvýší výskyt více pigmentovaného obyvatelstva, klesá bezpečnost. A ruku v ruce s ní i celková úroveň života dané oblasti. O ekonomice nemluvě.
To, že nám zakázali si podobných věcí všímat, natož na ně upozorňovat, nebo, nedejbože nějaké souvislosti hledat, ukazuje stupeň svobody naší společnosti.
souvislost je v souvislosti zvyků a lokality, v některých lokalitách stavějí příbytky ze sněhu a v jiných zase z větví a kravských ho ven , a jinde zase z kamenných bloků, s jídlem podobně a ostatními lokálními zvyky též, určitě se všichni v globálním koncentráku vzájemně obohatí po škatule hejbejte se
a budou milovat židy láskou vroucí a nehynoucí
Tak nějak mi to připomělo situaci v Ústí dlabem, kde v rámci korektnosti se celý „kulturně osvícený“ svět postavil proti stavbě plotu (ohrady, překážky, hrazeni) v Matiční ulici. Může někdo napsat jak to po x letech dopadlo? Mám na mysli zda se etablovali majitelé domků směrem k romským pořádkům či naopak !!???
kde bere koryťák drzost vysvětlovat jak to paní senátorka myslela ? milí židočecháčkové, vámi omílaní cikáni jsou a budou úplně zanedbatelný problémek ve srovnání s chazarským dorostem nakýblovaným sem na pozvání vlády banderovců z východu jewropy , to je a teprve bude s l á v a konformním učitelským zmetkům
Przničů dětských duší, zvaných učitelé, mi líto není.
Buď jsou hlupáci, nebo moc dobře ví na jakém svinstvu se podílejí.
Ať si malých banderonácků pořádně užijí. A že to jízda bude ist sichr.
Nejlépe to řešilo socialistické školství !
Projektanti inkluze žádné dobré úmysly neměli. Dláždili rovnou dlaždicemi s rudohnědým velkým nápísem likvidace školství.
Tupé konzumní ojroovce to nechtěly číst a teď se diví, že mají debilní a propagandou nevratně zkažená jehňata. Ta jehňata jsou vrahy svých rodičů a sebevrazi současně.
A je to tak správně.