
Hodnotová politika a další letní šílenostě
DANIELA KOVÁŘOVÁ
Je vedro a mnohým se z toho vedra připalují mozky. Taky je okurková sezóna, politici odjeli na dovolenou a do různých Ankar a Strážnic a doma se nic zajímavého neděje. Horko zatemňuje uvažování a vede k různým zkratkovitým emocionálním reakcím a bezmyšlenkovitým skokům střemhlav. Jak jinak si vysvětlit všechny ty urážky, nadávky, výsměchy, jako třeba fašisti, dezoláti, ruská pátá kolona nebo svině.
Teď možná někdo z vás namítne, že za vším tím urážením nestojí jen to vedro, protože třeba termín „dezolát“ se objevil v covidové pandemii na jaře 2020 a plně se rozšířil na podzim 2022 jako označení nejhlasitějších odpůrců protiepidemiologických opatření. Někdy lze autora nadávky jednoduše vystopovat (tak třeba vysoký vládní úředník Otakar Foltýn označil v roce 2024 nadávkou „svině“ všechny, kdo nesdíleli právě ten jeho jediný a správný pohled na Rusko a Čínu, kteréžto země tu naši maličkou domovinu chtějí zničit). Jindy lze autora urážek odhalit stěží, a dokonce i umělá inteligence odmítá přiřadit autorství různých nadávek politikům s odůvodněním, že by šlo o vyvolávání nenávisti. Že ale nenávist vyvolává právě ten, kdo odsuzuje druhé kvůli jejich pohled na svět, tomu pitomému shluku jedniček a dvojek nějak nedochází. Asi že už i u něj začaly fungovat algoritmy omezující svobodné bádání a pohled na svět.
Navzdory vedru přichází právě teď naše velká vševědoucí a všemohoucí EU s masivní billboardovou kampaní za právo na svobodu slova. V Praze ty běhající obdélníky potkávám na každém kroku. A když už si je tak platím ze svých daní, mohla by nám ta entita, co ví všechno nejlíp, poradit, jak proti těm horkým hlavám, urážkám a opovrhováním jinými pohledy na svět zakročit; či jak těm politikům, co si vrchnostensky myslí, že vědí znají recepty na všechny neduhy světa, ukázat, jak se pletou. Jenomže oni za to nemohou jen politici. Ti s tím virem škodlivým a prudce nakažlivým jen vždycky přijdou jako první. Dalšími viníky jsou novináři a pomýlení pracovními v médiích. Třeba ti, co se holedbají veřejnoprávností, která v jejich představě znamená: já mám a znám pravdu o světě a budu tě s ní tak dlouho mlátit po hlavě, až se ji naučíš nazpaměť a osvojíš si ji. Jiná než naše verze světa totiž neexistuje a my se nemýlíme, protože se nás na té naší pravdě shodlo 99 veřejnoprávních novinářů ze sta.
Jenomže pohled na svět se nedá naučit ani vyškolit, a kdo si myslí, že takhle se má dělat novinařina, či že svět podléhá nějakému konsenzu, by se měl vrátit do školních lavic, aby pochopil, že onen „veřejnoprávní přístup“ má mnohem blíž k vymývání mozků než ke svobodnému postoji ke světu. Novodobé náboženství vyžaduje novodobou víru a heretiky upálit.
Je vedro a já opožděně čtu sobotní tisk a v něm rozhovor mladičké novinářky s expertem na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. A svým očím nevěřím, když novinářka se docela vážně ptá experta, jak zaručíme, aby umělá inteligence vyznávala ty správné hodnoty. Je to podobné, jako když za mnou do Senátu dorazí zástupci školních parlamentů. A ty děti školou povinné mi vysvětlují, že politika je prosazování těch správných vizí a správných cest. Jenomže když se pletou nezletilé děti, kterým jen pomýlení politikové chtějí udělit volební právo v naivní víře, že tak získají nové voliče, je to jen k smíchu. Ale když o „správných hodnotách“ v politice začnou psát novináři a reportéři a moderátoři začnou „ty správné hodnotové vize“ prosazovat v médií, začínám mít oprávněný strach. Oni si to totiž skutečně myslí, podobně jako ti černě odění stávkující za veřejnoprávní média.
Asi jim nikdy nikdo neřekl, že politika je souboj cílů a cest k jejich dosazení. A že v politice nic jako dobrá, špatná, horší či lepší cesta neexistuje, protože výnosy a náklady nenesou všichni lidi stejně. Různé strany mají různé priority a rozličné cíle a strategie. A zvítězí vždycky ten, kdo osloví víc voličů. Tak třeba někdo chce práci, peníze, výkon, kariéru. A jiný volný čas pro rodinu a oddech. Nebo někdo chce bezpečí za cenu osobního omezení, protože tolik svobody on osobně nepotřebuje. Jiný chce svobodu třeba i za cenu nebezpečí a nemoci. A tak bych mohla pokračovat ve výčtu stovek a stovek srovnání a různých lidských hodnot. Žádná z těch hodnot není dobrá nebo špatná. A v čase různorodosti, rozmanitosti a respektu ke všem jinakostem se nejen v sezónách horkých hlav musejí zejména politici a novináři zklidnit a pochopit, že různí lidé mají různé životy, různé preference, různé potřeby a pochopitelně též různé nástroje k dosažení cíle. Ne nadarmo přece občanský zákoník v jednom z úvodních ustanovení tvrdí, že každý má právo hledat a nacházet vlastní cestu ke štěstí. Ne jít tou jednou, povinnou, prefabrikovanou cestou, kterou mu vtluče do hlavy zapálený bojovník, ať už je v kůži veřejnoprávního novináře, politika nebo údajně vševědoucí EU. Jistě, jsou věci nelegální a protiprávní. Ale vše ostatní je dovolené, tedy možné. Vždyť už se ani jako české lidstvo neshodneme, zda v tramvaji má přednostně sedět dítě nebo jeho pradědeček a kdo má koho vlastně pustit sednou.
A v tom malátném vedru by ještě nemělo zapadnout, že nejen různí lidé vidí své životy jinak a usilují o odlišné věci. Ale že úplně stejně, tedy každý jinak vidí své zítřky i úřady, orgány, instituce, obce, města, firmy. A taky země a státy.
Autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů


Vše se opakuje. Vzpomínám, že jsem ve škole byl také ošátkovaný pionýr, bez možnosti vidět pravdu. O to radikálnější bylo ´procitnutí´ a nenávist vůči režimu v dospělosti.
Věřím, že i dnešní mladí pomatenci jednou procitnou (i když ne všichni, dnešní pravdolásková propaganda je mnohem lépe propracovaná).
mě uniká proč kolem výkyvů počasí všichni tak šílí, zřejmě díky blbům z mééédiííí. kdyby ojroovce nebyly spotřební a pitomé jak štolverk podívali by se občas do městských a obecních kronik a zjistili by že výkyvy počasí směřující do extrémů tady byly VŽDYCKY, už od středověku, historik a spisovatel Vondruška zmapoval například vývoj počasí, který od 12. století směřoval stále k horšímu, měl vliv i na kvalitu života lidí, jedno z nejhorších počasí bylo například v době třicetileté války, kroniky píšou o bezpočtu případů kdy v létě nepřetržitě lilo a vypukl hladomor nebo naopak slunce spálilo úrodu, v obci Štoky na Vysočině v doně napoleonských válek jedno léto lilo, druhé léto bylo extrémní sucho, další léto opět lilo, za tři roky po sobě zašla úroda a vypukl hladomor, stačí připomenout extrémní vedra po druhé světové válce, příroda si dělá co chce bez ohledu na nás, jenže to by blbé konzumní ojroovce musely číst i něco jiného než jen letáky z hytlermarketů
Protože nám vládnou nevzdělanci a nenažraní narcisové. Klimatická tíseň je jejich výsledkem manipulace společnosti, hlavně novinářů.
Je to celkem jednoduché.
Tupé ojroovce jsou 24/7 masírovány propagandou a protože jsou tupé a lenivé vyhledávat pravdivé informace tak propagandě věří.
Technika vyděs je a pak nabídni záchranu za jejich peníze také funguje odjakživa.
Všichni sborem za tím prvním volem, tak dnes všichni míříme na západ, který už je dávno východem někdy až s rozvojovými statuty.
Ten v docialismus překabátěný západ si však zachoval svoji agresivitu, nenažranost a zlořád okradení každého okolo.
Teď navíc zatápí opět pod kotlem imperialismu, zbrojení a tlačení zemí do války, která není jejich, nikdo je neohrožuje, ale je potřeba opět zblbnout lidi a rozpoutat peklo na kterém pár jedinců co nebudou ve válce umírat ooět ještě více zbohatne, na hromadách mrtvých a sutin.
Tak to prostě funguje a asi to ani nelze zastavit, tok peněz je příliš silný a nelze odolat, kdo má moc, chce stále víc.
Paní senátorka Daniela Kolářová by měla kandidovat na prezidentku ČR. Tahle žena je zkušená diplomatka, politička… všechno co kdy řekla má hlavu a patu. Já se jen divím, že šíbři a sponzoři si nevšímají lidí, kteří by naši republiku pozvedli o level výš. Asi proto, že je to silná osobnost a určitě by se nenechala svými donátory manipulovat. Dám krk na to, že by paní Kovářová naši nemocnou společnost začala úspěšně léčit.
Je dobře, že paní senátorka otevřeně přiznává, že politka je souboj zájmů politických stran a občan je jen prostředek (protože zrovna máme hen tu demokracii).